Co se skrývá za novým Capem a které komiksové hrdiny nenápadně odhalila druhá část?
Falcon and the Winter Soldier je návratem ke klasickému produktu Marvelu. Hromada akce, příležitostný humor či příběh, který je sice v rámci prostředí Marvel Cinematic Universe (dále už jen MCU) zajímavý, ale obecně ničím výjimečný. Klíčovou myšlenkou filmů a seriálů Marvelu je fakt, že jeho postavy známe dlouhá léta, fandíme jim a užíváme si jejich společnou chemii.
Právě Falcon a Winter Soldier mají vynikající dynamiku a je radost dívat se na ně v akci. Asi si to myslí i ostatní lidé po světě, protože Falcon and the Winter Soldier měl podle údajů společnosti Disney nejsledovanější debutovou epizodu ze všech jejich seriálů a překonal Mandaloriana i WandaVision. Druhá epizoda je ale ještě zajímavější než ta první.
V první části jsme zjistili, že superhrdinové jsou vlastně nezaměstnaní. Výbavu a mise vždy platil Tony Stark. Ten je však mrtvý a Avengery nemá kdo zásobovat. Vytváří to tak řadu problémů i filozofických otázek. Měl by vůbec někdo tyto „nadlidi“ platit za to, že dělají to, co oni sami považují za správné?
Dohoda Socovia Accords z filmu Captain America: Civil War asi už neplatí, ale pokud ano, neměla by se vláda kromě sledování a monitorování superhrdinů starat i o jejich plat? Nevzniká tak situace, kdy hrdinové musí dělat to, co jim přikáže vláda? Superhrdinové tedy žijí z charity a z toho, co jim někdo daruje.
Je možné, že Tony připravil nějaký plán, aby jeho firma Stark Industries podporovala hrdiny i v případě jeho smrti, v seriálu se však nic podobného neděje. Sam Wilson je zaměstnancem americké armády, ale nedokáže získat ani půjčku.
Může za to náhlá světová krize, kterou způsobilo zvrácení události zvané Blip. Z ničeho nic se totiž na planetě objevily miliardy lidí, kteří byli pět let mrtví. Když Hulk luskl prsty s nasazenou rukavicí Infinity Gauntlet, lidi přivedl zpět k životu. Jenže ti se často neměli kam vrátit. Jejich partneři si našli jiné lásky, v jejich domovech žili jiní lidé.
Vlády po celém světě se tyto problémy snaží vyřešit, ale nedaří se jim to. Na scénu vstupuje skupina Flag–Smashers, aktivisté, kteří chtějí svět vrátit do stavu, jaký byl během Blipu. V této dějové linii si tvůrci pohrávají i s tématem nacionalismu.
Vznikli zde totiž záporáci, kteří si o sobě myslí, že jsou hrdinové bojující za návrat k lepšímu. Jenže jak řekl Sam v první epizodě, návrat k lepšímu automaticky znamená něco horšího pro ty ostatní. Šéf Marvelu Kevin Feige se rozhodl nechat Sama a Buckyho v první epizodě oddělené, aby se s nimi diváci sblížili více jako s individuálními lidmi s vlastními démony, nejen jako s nerozlučným duem hrdinů.
Buckyho sledujeme ve fázi života, kdy se snaží vyrovnat se svými výčitkami. Sepsal si tedy seznam lidí, které chce potrestat nebo se jim omluvit za své činy z dob, kdy ho ovládala HYDRA. Z hlediska MCU se na seznamu nenachází nikdo extra důležitý.
Zajímavější je linie kolem Sama Wilsona, čili Falcona. Jak v první, tak i ve druhé epizodě jsme tedy byli svědky systémového rasismu v USA, který musí snášet i Sam jako superhrdina.
Největší úder dostal na konci první epizody, když zjistil, že mu vláda USA lhala. Vzala mu štít a vytvořila si vlastního Captaina Americu, cenami ověnčeného amerického vojáka. Výběr nástupce Steva Rogerse nebyl z hlediska jeho rasy náhodný.
Jak se dozvídáme v druhé epizodě, USA se v minulosti tajně snažily vytvořit další supervojáky. Jedním z nich je i Isaiah Bradley. V současnosti už důchodce, skrytý před veřejností a vládou USA, zjizvený, zlomený hrdina.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Kdo je Isaiah Bradley a proč ho vláda USA skrývala a uvěznila.
- Které nové hrdiny nám 2. epizoda nenápadně představila.
- Kdo je John Walker, nový Captain America.
- Zda bude nová postava ze seriálu součástí týmu Young Avengers.