Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Učit se do rána nebo jít si pospat před zkouškou? Dilema mnohých studentů. Jak spánek ovlivňuje schopnost mozku učit se? A je důležité rozdělovat spánek před učením a po něm?
Spánek je víc než jen nepřítomnost bdělosti. Pro mnohé se spánek může jevit jako ztráta času a evoluční omyl – nakonec, až 1/3 života skutečně prospíme. Spánek je však i přes tuto úvahu nejúčinnější způsob, jak každý den restartovat tělo a mozek. Těžko bychom hledali biologickou funkci, které tento proces neprospívá. Kvalitní noční odpočinek je klíčem k tvorbě a upevnění nových vzpomínek a ponocování před zkouškou se nemusí vyplatit. Jaký je však rozdíl mezi spánkem před učením a po něm? Může alkohol odplavit naše nově nabyté znalosti?
V tomto článku si přečteš:
Ponocovat před zkouškou, nebo si raději pospat?
Jak spánek ovlivňuje schopnost mozku učit se?
Je důležité rozdělovat spánek před učením a po něm?
Proč je důležité vyspat se hned první noc po studiu.
Noční tanec očních víček
V 50. letech 20. století uskutečnili profesor Kleitman a jeho doktorand Aserinsky významný objev, který se zapsal do učebnic základů neurobiologie spánku. Ve svém experimentu zachycovali pohyby očí kojenců (Kleitman dokonce na své vlastní dceři) během noci i dne. Aserinsky zjistil, že během spánku se oči pod zavřenými víčky rychle pohybují ze strany na stranu v určitých časových úsecích. Tyto pohyby očí doprovázela naměřená mozková aktivita, která byla totožná s aktivitou mozku během bdění. Fáze rychlého pohybu očí během spánku se pravidelně střídala s etapou, kdy se mozkové vlny i oči uklidnily.
Spánek tedy není jednolitá pasivní aktivita. Během noci procházíme odlišnými typy spánku. Vědci tato stádia spánku pojmenovali na základě toho, co viděli – NREM (non-rapid eye movement), tedy spánek bez rychlých pohybů očí, a REM (rapid eye movement), spánek s rychlým pohybem očí. REM spánek se často nazývá také snový spánek, protože se spojuje s aktivitou a prožíváním zvaným snění.
Později NREM spánek rozčlenili na další samostatné etapy spánkového cyklu, během nichž se spánek prohlubuje. Lehký spánek nastává v 1. a 2. stádiu a nejhlubší spánek probíhá ve 3. a 4. stádiu, přičemž hloubka spánku se dá změřit množstvím vynaloženého úsilí na buzení spícího člověka.
Spánek zdravého dospělého člověka začíná postupným prostřídáním se čtyř fází NREM spánku. REM fáze spánku nastává přibližně 90 minut poté, co usneme. Jeden spánkový cyklus trvá cca 90 – 120 minut a tento cyklus se přibližně 4 až 5 krát za noc zopakuje. Poměr jednotlivých fází NREM a REM spánku se však během noci mění.
Zdroj: JR Bee/Verywell
Vyspi se na to!
Může bdění snížit nebo nějak ovlivnit to, jak se člověk dokáže učit? Dokáže spánek obnovit kapacitu na učení? Odpověď na otázky, zda během spánku dochází k přesunu vzpomínek z krátkodobé do dlouhodobé paměti, se pokusil najít tým vědců kolem neurologa M. Walkera v sérii experimentů na univerzitě Berkeley. Ve své studii vycházeli z předpokladu, že právě během spánku se naše nabyté vzpomínky a informace z předešlého dne přesunou z tzv. krátkodobého úložiště do toho dlouhodobého. Tím se krátkodobá paměť opět uvolní a my můžeme znovu a znovu přijímat úmyslně nebo neúmyslně nové informace hned po probuzení.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Zda pomůže sklenička před spaním lépe usnout.
Co odhluční mozek během spánku.
Jak si s alkoholem spláchneme i šanci na lepší studijní výsledky.
Vědci ve svém experimentu náhodně rozdělili mladé dospělé dobrovolníky do dvou skupin. Všichni zúčastnění absolvovali během dne dvě kola intenzivního učení, při kterém se snažili několik desítek jmen přiřadit k tvářím. Po prvním kole učení si první skupina dopřála odpolední 90 minutový šlofík, přičemž druhá skupina pokračovala v surfování po internetu nebo v hraní her. Na konci dne absolvovali druhé kolo intenzivního učení nových jmen a tváří. Závěrem tohoto spánkového experimentu bylo to, že ačkoliv schopnost soustředit se byla u obou skupin srovnatelná, horších výsledků v učení bylo dosaženo dobrovolníky, kteří během dne bděli. Ti, kteří si zdřímli, výrazně zvýšili náskok v učení se během druhého večerního kola. Během odpoledního spánku uvolnili kapacitu své krátkodobé paměti, a tím i schopnost zapamatovat si nové informace.
Za nerušeným spánkem stojí vřeténko
Vědci se zajímali také o to, který typ spánku souvisí s obnovou paměťového úložiště. Využitím funkční magnetické rezonance (fMRI) v kombinaci s elektroencefalogramem (EEG) vědci našli odpověď na otázku, jak mozek reaguje na zvuky během spánku. Objevili dva druhy mozkových vln – spánková vřeténka a k-komplexy, které specificky ovlivňují vnímání zvuku během NREM fáze spánku, zvláště během 2. stádia NREM.
Spánek a schopnost učit se podle vědců souvisí právě se spánkovým vřeténkem, což představuje signál mozkové aktivity (vlna s frekvencí 12 – 14 Hz), které ochraňuje mozek před vnějším hlukem během spánku, protože zabraňuje přenosu zvuku do sluchového centra mozku a izoluje ho tak od vnějšího prostředí. Díky tomu se snižuje zatížení mozku během spánku a je tak připraven na konsolidaci paměti. Naopak, k-komplexy souvisí s přenosem zvuku do spícího mozku.
Díky analýze elektrické aktivity mozku u dobrovolníků, kteří v experimentu absolvovali odpolední spánek, přišli vědci k závěru, že obnovení paměti bylo spojeno s 2. stádiem NREM spánku, což je lehčí fáze spánku. Dalším faktorem byly zmíněná spánková vřeténka, která během odpoledního spánku vznikla, a obnovená schopnost učit se po probuzení souvisela právě s jejich množstvím. Schopnost učit se po spánku je tedy jiná než před ním.
Sklenka na dobrou špatnou noc
Každý organismus je jiný a každý člověk reaguje na přijatý alkohol odlišně. V malých dávkách může skutečně způsobit, že jsme akčnější a veselejší, ale obecně platí, že alkohol je depresant centrálního nervového systému. Alkohol má sedativní účinky, které mohou navodit pocity relaxace a ospalosti, ale jeho konzumace negativně ovlivňuje kvalitu našeho spánku.
Jelikož alkohol interaguje s několika neurotransmitery důležitými při regulaci spánku, jeho konzumace před spaním může mít negativní vliv na celkovou architekturu spánkových cyklů a může způsobit poruchy spánku.
Alkohol nevyvolává přirozený spánek, spíše stav podobný slabší formě anestezie. Pod vlivem alkoholu je spánek doslova rozkouskovaný a bohatý na několik krátkých probuzení, které však člověk vůbec nepostřehne.
Lidé, kteří pijí před spaním, mají často příznaky nespavosti a následující den se cítí nadměrně ospalí. Často to však nesouvislému spánku vůbec nepřipisují.
Na úkor snů a lepších školních výsledků
Alkohol má vliv na REM fázi spánkového cyklu, která souvisí s tvorbou snů. Děje se to prostřednictvím vedlejších produktů metabolismu alkoholu v těle, kdy se tvoří látky zvané ketony a aldehydy. Ty blokují nástup REM fáze a stačí přitom i malé množství alkoholu odpoledne nebo večer. U alkoholiků může deficit snového spánku vytvářet halucinace, bludy a dezorientace během bdělého stavu – delirium tremens.
Výsledky studie provedené na 15 studentech ukázaly, že i mírná konzumace alkoholu před spaním naruší konsolidaci nově nabytých znalostí v paměti a blokováním zmiňované REM fáze spánku dokáže doslova vymazat spoustu čerstvě získaných informací.
Co se za dne naučíš, ve spánku jako bys našel
REM spánek souvisí s konsolidací tzv. nedeklarativní (implicitní) paměti, která uchovává informace vázané na nějakou dovednost, aniž jsme o ní vědomě přemýšleli (například jízda na kole). NREM spánek zase s konsolidací tzv. deklarativní (explicitní) paměti. Explicitní paměť znamená, že si něco dokážeme vědomě vybavit a popsat to. Tvoří ji vzpomínky a fakta, která si třeba vědomě pamatovat, například historická data.
Zdroj: Jess Foami/Pixabay
Jsi zapomnětlivý? Možná nespíš správně!
Dr. Robert Stickgold uskutečnil zajímavý experiment, na kterém se podílelo 133 vysokoškoláků. Studenty rozdělil do několika skupin a zadal jim úkoly na vizuální paměť. První skupina studentů se na přezkoušení dostavila v následující den, přičemž celou noc spala. Druhá skupina přišla po dvou nocích a třetí po třech dnech a třech nocích spánku, který byl mezi učením a zkouškou. Jedním ze závěrů této studie bylo potvrzení toho, že spánek skutečně posiluje zapamatování si vzpomínek a paměť se dokonce zlepšuje, čím více nocí před zkouškou spíme. Překvapivý závěr však přineslo pozorování podskupiny studentů, kteří byli přezkoušeni po třech nocích, ale první noc po učení měli spánek přerušovaný nebo nespali vůbec. I přesto, že dvě následující noci před zkoušením se vyspali, jejich konsolidace paměti se vůbec nezlepšila. Pro konsolidaci vzpomínek je tedy velmi důležité vyspat se hned první noc po studiu a nespoléhat se na to, že spánkový dluh „dospíme“.
Ne nadarmo je v noci tma
Mnoho lidí si před spánkem vytvořilo zvyk – dívat do tabletu, mobilu, počítače. Málokdo se přitom zamýšlí nad tím, jaký reálný vliv může mít tato každodenní aktivita na kvalitu spánku a fungování v následující den. Se setměním a s nocí souvisí hormon produkovaný v našem mozku v tzv. nadvěsku mozkovém – melatonin. Do krevního oběhu se začne vylučovat po setmění a je jakýmsi oznamovatelem informace, že je už tma a třeba jít spát. Tento hormon sám o sobě nevytváří spánek, ale je velmi důležitý pro jeho načasování. Vědci tedy chtěli zjistit, do jaké míry světlo před spaním ovlivňuje vylučování této látky. Zaměřili se na používání iPadu s modrým LED světlem 2 hodiny před spánkem, přičemž zjistili, že tvorba tohoto „hormonu noci“ se v těchto podmínkách snížila až o 23 %. To ovlivní přirozený spánkový rytmus, jeho kvalitu a množství nové energie, s jakou se na druhý den člověk vzbudí.
