Vyplatí se zajít do kina na Don’t Breathe 2?
Na Don’t Breathe 2 jsme do kina šli zcela naslepo. Neviděli jsme žádné trailery a vyhýbali jsme se jakýmkoliv informacím o ději. Věděli jsme jen to, že se bude Blind Man (Stephen Lang) starat o malé děvčátko. Ve filmu jsme zjistili, že o něj začal dbát poté, co shořel dům dívky a ona se ocitla na ulici. Brzy však začne být jasné, že Blind Man skutečnou pravdu skrývá a holčičce jménem Phoenix lže.
Právě děj je pozitivním překvapením. Stejně jako nás svým skvělým zvratem dokázala překvapit jednička, i pokračování se daří vyjít z konvenčního proudu skládání příběhu a charakterů postav.
Blind Man má další tajemství a ukazuje další negativní stránky svého chování a osobnosti. Velmi jsme se totiž báli, že se tvůrci pokusí udělat z něj kladného hrdinu ochraňujícího malé děvčátko před zlými lidmi.
Blind Man je stále záporák, nemusíš se bát trapného humanizování
Zčásti se to vlastně stalo, když režisér Rodo Sayagues (vystřídal režiséra jedničky Fedeho Alvareze) donutí Blind Mana znovu zabíjet, tentokrát ve jménu dobra. Odmítá však zlidštění vraha, který unesl a znásilnil ženu.
Nemusíš se tak bát pohádkového a příliš naivního příběhu, který by boural koncept této postavy a její motivace. Blind Man je stále nechutný a špatný člověk. Nevyhledává zlo a neubližuje lidem dobrovolně, akorát žije podle své zvrácené představy o spravedlnosti a férovosti.
Když se tedy bude muset postavit gangu feťáků a prodejců drog, ocitneš se v divné situaci. Uvědomíš si, že je ti vlastně jedno, jak moc se mezi sebou ubíjí k smrti. Blind Man je pouze jeden, ale bojuje ve známém prostředí, což mu pomůže naklonit misky vah. V dvojce však nestojí proti teenagerům a bezbranným mladíkům. Jeho nepřáteli jsou bývalí vojáci a agresivní zločinci.
Snímek dělá dobrou práci v pokrývání agresivních a násilných zločinů v USA, ale neodpustí si při tom několik logických nesrovnalostí a divné chování postav. Vadilo nám hlavně to, když Blind Man nezaútočil včas. Mluvíme o scénách, kdy se jeho nepřátelé procházejí ve tmě, zapálí světlo a on se najednou objeví za nimi, přičemž je jasné, že tam už určitou dobu byl a mohl kdykoliv zaútočit.
Jenže z nějakého důvodu tak neudělal a vždy čekal, dokud si ho nepřátelé nevšimnou. Nevíme, zda chtěl režisér natočit pěkné scény, ve kterých z tmy vykoukne Blind Man, nebo jen nepřišli na lepší způsob, jak zdramatizovat dění na plátně a vytvořit napětí, ale když to udělali už asi potřetí, kroutili jsme očima.
Tvůrcům došly nápady s nevidomým faktorem již po půl hodině
A to je součást největšího problému, který s filmem máme. Není dostatečně nápaditý a originální v budování scén a rvačkách. Tvůrci měli při jedničce jakoby nevyčerpatelnou studnu nápadů na rozmístění lidí ve scéně a jejich následný pohyb a útoky. Blind Man neustále něčím překvapoval, objevoval se na nečekaných místech a tvůrci ohromovali nápady, jak zajímavě natočit i obyčejnou scénu.
Navíc celkově skvěle pracovali s tichem a se zvukem. Blind Man je totiž nevidomí válečný veterán, který se orientuje hlavně podle zvuků a znalosti svého okolí. Dvojka však koncept hry zcela převrátila. Z Blind Mana se stala kořist, takže více utíkal a uhýbal se před útoky, což je úplný opak jedničky. Pokračování je zároveň ještě drsnější a z hlediska zranění postav i nechutnější.
Diváci libující si v klasické brutalitě v akčních thrillerech budou spokojeni, ale my jsme se více těšili na technickou stránku filmu, skvělou práci s kamerou a to, co dělalo původní film výjimečným kino zážitkem. Trochu jsme to dostali v podání malého děvčátka, které se na začátku skvěle skrývalo před vetřelci, ale tam to víceméně končilo.
Výslednou kvalitu a spokojenost budeš vnímat zejména v závislosti na tom, co jsi od filmu očekával. Pokud ti bude stačit brutální, dobře natočená a drsná show s nevidomým starcem, budeš nadšený. Pokud budeš čekat pokračování ve stylu jedničky, kdy si režisér a spol. vyhrají s překvapivými momenty a naplno využijí potenciál nevidomého „hrdiny“, budeš jemně zklamaný. V podstatě přemýšlíme nad tím, zda by se film výrazně změnil, kdyby Blind Man vlastně ani nebyl Blind a normálně by viděl. Asi ani moc ne, což je velká škoda.
Co má film společného s Tichým místem 2?
Popravdě, je to tak trochu opak Tichého místa 2. John Krasinski opět vsadil na technickou dokonalost, přičemž posun v příběhu odstavil na druhou kolej. Dostali jsme tak totéž, ale v jiném balení, ale skvěle to fungovalo.
Don’t Breathe 2 pro změnu výrazně změnilo dějovou strukturu a opět dokázalo příběhem diváka zaskočit, ale po technické stránce upustilo od vynikajících prvků jedničky. Perou se tak v nás smíšené pocity.
Rádi bychom se věnovali i soundtracku, ale uvědomujeme si, že už den po premiéře jsme si na něho nedokázali vzpomenout. Nedá se tedy říci, že by byl velmi výrazný. To však nelze říci o střihu, který se stará o většinu skvělých scén a překvapivých momentů, co se soubojů týče.
Ve finále nám vadilo i tempo snímku, nemohli jsme se zbavit pocitu, že snímek mohl být o 10 až 15 minut kratší. Na konci se film vleče, mění se v něm totiž prostředí. A i když to pomůže nakopnout akční scény a nabídnout funkční, ačkoli v dějové rovině nechutný zvrat, cítili jsme, že film už nemá kam eskalovat a točí se s využíváním svého konceptu na jednom místě.
Smrt ve tmě 2 je fajn jednohubka, která však měla potenciál být mnohem lepší. Užiješ si skvělého Stephena Langa v hlavní roli nevidomého monstra a potěší tě i děj, ale pokud jsi čekal podobné dramaturgické a filmařské postupy jako u jedničky, z kina budeš odcházet neuspokojený.
Z herců vynikl asi pouze Lang, zbytek si odvedl dobrou práci, ale ničím nevyčníval. Čekali jsme asi víc, ale nakonec se film musí spokojit se šesti body z deseti.
