Armáda České republiky zveřejnila rozhovor s velitelem jednotky KAMBA vojenské policie, který měl na starost evakuaci ambasády a jejích spolupracovníků.
Hra o čas a profesionalita. Ministerstvo obrany ve spolupráci s Armádou České republiky zveřejnilo rozhovor, kde slovy velitele jednotky KAMBA vojenské policie, která hlídala českou ambasádu v Kábulu, vylíčilo, jakým způsobem probíhala její evakuace v momentě, kdy na brány Kábulu zaklepal Tálibán. Postup jako z válečného filmu byl prý pouhou improvizací, na kterou žádný výcvik nepřipraví.
Čeští členové skupiny KAMBA velkou měrou přispěli k hladké evakuaci české ambasády a jejích spolupracovníků. Byli jedni z prvních, kteří se dostali na kábulské mezinárodní letiště, což zapříčinilo jednu z nejrychlejších evakuací z místa. Velitel jednotky KAMBA vojenské policie, jehož totožnost musela být pochopitelně skryta, v rozhovoru pro ministerstvo obrany uvedl, jakým způsobem probíhala.
Evakuace v rychlém sledu
Pracovníci na místě prý měli vytipováno několik míst v okolí, která, pokud padnou pod vládu Tálibánu, uvolní hnutí cestu do hlavního města. Když tato místa padla, začala se česká místa připravovat na evakuaci. Nikdo však nečekal, že události půjdou v tak rychlém sledu.
„V sobotu 14. srpna ráno jsme měli běžnou poradu s velvyslancem, bavili jsme se o tom, jak bychom evakuovali místní zaměstnance, ale nic nenasvědčovalo tomu, že to přijde ještě ten den. Ve dvě odpoledne jsem měl schůzku se svým americkým protějškem, povídali jsme si, že do konce srpna to v Kábulu všechno vydrží. Rozloučili jsme se a za půl hodiny mi volal, že ambasáda USA se začíná urychleně evakuovat,“ uvedl velitel.
V ten moment se začali evakuovat i Češi. Osobní věci velvyslance, diplomatického sboru a dalších musely zůstat na místě, s sebou se braly vízové štítky, peníze a razítka. Tálibán byl již v té době na předměstí Kábulu, kde se střílelo. V ten moment přestala na místě fungovat komunikace mezi mezinárodní komunitou. Diplomaté byli proto naloženi do aut a odvezeni směr mezinárodní letiště. Špatnou zprávou však bylo to, že u cesty tam již zavlály bílé vlajky Tálibánu.
Češi to ale museli risknout, a tak se s velvyslancem dostali do hotelu, kde jej ubytovali. Část ochranky se musela vrátit zpátky zlikvidovat materiál na velvyslanectví.
„Vzali jsme notebooky, elektroniku, vytáhli a zachránili harddisky a zbytek jsme velkou palicí rozmlátili na prach. Můj kolega, který měl na starosti dokumenty, pak vše tajné skartoval a skart spálil v sudu. Vše se povedlo zničit nebo odvézt, včetně drahé techniky a vybavení, státních znaků, cedulek s názvem velvyslanectví. To vše by mohl nepřítel zneužít. Ve tři hodiny ráno jsme byli hotoví,“ pokračoval.
Vyjednávání s nepřítelem
Po dobré práci si mohli členové jednotky odpočinout pouze pár hodin. Následovaly totiž telefonáty místním pracovníkům, které si vojenští policisté vyzvedli u brány – šlo asi o 50 osob. Později ale Tálibán Afghánce zatlačil hluboko do města, a tak přišlo na krizové vyjednávání.
„Domluvili jsme se, že nám ještě s jedním mým klukem bránu otevřou a vydali jsme se sami do města. Zhruba po půl kilometru jsme uviděli check-point obsazený Tálibánem. Kolegu jsem nechal dál na dobré střelecké pozici, aby mě mohl krýt. Odložil jsem zbraně, vzal jsem si do ruky diplomatický pas a s rukama nad hlavou jsem jim šel vstříc,“ popsal drama velitel.
Český velitel KAMBY při vyjednávání v Kábulu
Český pracovník jednal asi šest hodiny se staršími Tálibánu, kteří mu následně po nahlédnutí do seznamu s „pracovníky ambasády“ přivedli 81 lidí, včetně domácích spolupracovníků, a dvou Polek. Největší strach v ten moment neměl o sebe, ale o to, zda se na místě někdo neodpálí.
„Byla to neskutečná improvizace. Na to vás žádný výcvik nepřipraví. Nikdy jsem nebyl na kurzu vyjednávání,“ dodal velitel. „Představoval jsem si, že dělám stejnou práci jako doma. Jen nejednám s úplně hodnými lidmi,“ uzavřel.
