Světová meteorologická organizace OSN zveřejnila zprávu, podle níž se počet živelných katastrof během let zvyšuje.
V posledních padesáti letech se výrazně zvýšil počet živelných katastrof, vyplývá z nové studie Světové meteorologické organizace (WMO), která spadá pod Organizaci spojených národů (OSN). Od 70. let se jejich počet až zpětinásobil. Paradoxně kvůli nim ale umírá méně lidí, za což vděčíme vylepšeným varovným systémům a krizovému řízení během pohrom.
Mezi lety 1970 a 2019 mohly za 50 % všech pohrom problémy s počasím, klimatem a vodou. Tyto problémy mohly také ze 45 % všech zemřelých a 74 % všech zaznamenaných ekonomických ztrát. Celkově bylo zaznamenáno 11 tisíc katastrof, které připravily o život asi dva miliony lidí a způsobily ztrátu 3,64 bilionu dolarů.
Mezi deseti nejničivějšími katastrofami dominuje sucho, kvůli kterému ve sledované době zemřelo 650 tisíc lidí. Druhým nejnebezpečnějším typem pohromy jsou bouře, jež připravily o život 577,232 osob. Ty jsou následovány záplavami se 58 700 ztracenými životy. Neméně nebezpečnými jsou extrémní výkyvy teplot, kvůli kterým zahynulo 55,736 lidí.
Nejhorší katastrofy sestupně podle úmrtí (Zdroj: WMO)
| Pořadí | Příčina katastrofy | Rok | Stát | Počet úmrtí |
| 10. | Záplavy | 1974 | Bangladéš | 28 700 |
| 9. | Záplavy | 1999 | Venezuela | 30 000 |
| 8. | Změny teplot | 2010 | Rusko | 55 736 |
| 7. | Sucho | 1981 | Mozambik | 100 000 |
| 6. | Sucho | 1973 | Etiopie | 100 000 |
| 5. | Bouře (Nargis) | 2008 | Myanmar | 138 366 |
| 4. | Bouře (Gorky) | 1991 | Bangladéš | 138 866 |
| 3. | Sucho | 1983 | Sudán | 150 000 |
| 2. | Bouře (Bhola) | 1970 | Bangladéš | 300 000 |
| 1. | Sucho | 1983 | Etiopie | 300 000 |
Ekonomicky nejnáročnějšími katastrofami jsou ale jednoznačně bouře, a to zejména ve Spojených státech. Účty za tyto přírodní katastrofy po celém světě vzrostly v průběhu let až sedmkrát ze 49 milionu dolarů denně na 383 milionů dolarů denně. Za „nejdražší“ katastrofu bychom mohli označit bouři Katrina, která stála USA 163 miliard dolarů.
Za nárůst může klimatická změna
Podle generálního tajemníka Světové meteorologické organizace Petteriho Taalase je vzrůst počtu přírodních katastrof jasným otiskem klimatické změny. Jasným důkazem jsou podle něj sucha, lesní požáry a přívaly horka, kterým jsme v posledních letech svědky hlavně v Evropě a Severní Americe. Čím více se vypařuje voda, tím extrémnější přicházejí také srážky a záplavy. Oteplování oceánu navíc způsobuje i ničivější tropické bouře.
Přestože se tak ale děje, lidstvo zaznamenalo dílčí úspěch alespoň v tom, že dokáže zachránit vícero životů. „Za všemi těmi statistikami ale leží poselství naděje,“ uvedl Taalas. „Vylepšené varovné systémy nám umožnily výrazně snížit úmrtnost. Jednoduše dokážeme zachraňovat životy během přírodních katastrof lépe než kdy jindy,“ dodal.
