Vyzkoušeli jsme nejnovější Aronu se 7stupňovým DSG a 110koňovým TSI.
Automobilka Seat na jaře vskutku nenápadným stylem modernizovala své nejmenší modely v portfoliu — Ibizu a Aronu. Druhý jmenovaný se nám dostal do rukou k seznámení, proto jsme se podívali detailněji na předělaný městský crossover. Právě tento druh zaznamenává za uplynulá léta stále větší boom a stále více vytlačuje dosavadní tradiční zástupce svého segmentu. Seat z modelů německého koncernu nadále sází na atraktivnější vzhled, Arona nás ale dokázala příjemně překvapit i v jiných věcech. A nebylo jich málo…
Na pohled o cosi dospělejší
Exteriérové křivky s tradičně španělským kořením dostaly po omlazující kúře nejen modernější, ale zejména robustnější nádech. Může za to především nový přední nárazník v mohutnějším provedení, který evokuje dospělejší SUV počiny. V neposlední řadě jsou to výrazná kulatá mlhová světla, která se po faceliftu přesunula ze spodní části nárazníku těsně pod hlavní světlomety. Ty jsou nově již ve standardní výbavě tvořeny full-LED technologií (avšak parabolami), v našem případě to byla příplatková adaptivní full-LED světla, která příjemně překvapila svou svítivostí, zejména v kontextu daného segmentu.
Do nabídky se zařadily nové odstíny karoserie s designy disků kol. Testovaný exemplář se nesl ve dvoubarevném provedení v kombinaci modrá metalíza s bílou střechou a zpětnými zrcátky, zatímco o obutí se postaraly 18“ efektní disky. Zbytek optických změn završuje nový zadní nárazník s jakýmisi imitacemi koncovek výfuku. Zadní světla se de facto nezměnila, je ale třeba uznat, že Arona i po několika letech na trhu vypadá stále velmi atraktivně, proto po vizuální stránce exteriéru nebylo třeba nic zásadního měnit – hlavně ve dvoubarevném provedení vypadá Arona skutečně půvabně a stylově.
Kabina ve znamení větších sourozenců
Největší změny se v rámci modernizace odehrály v interiéru, kde si místo našla nová palubní deska. Jiný je nejen její tvar, rozložení výdechů ventilace a displeje, ale také použité materiály, rozsáhlejší náladové osvětlení či upravený volant. Povrch palubky je měkčený, přičemž volant může být za příplatek obšit kůží nappa. Arona se tak citelně přiblížila k větším modelům značky (Leon, Formentor) a navazuje tedy na její nejnovější designové směřování.
Právě vzájemná výměna umístění středového displeje a výdechů ventilace s sebou přináší vylepšení v oblasti infotainmentu – nově už v základu dostaneš 8,25" dotykovou obrazovku, zatímco náš exemplář disponoval příplatkovým, dokonce 9,2" displejem s podporou Apple CarPlay a Android Auto. Bohužel zrcadlení chytrých telefonů sice funguje standardně už i v úplném základu, ale ani v kombinaci s volitelným velkým displejem není toto spojení bezkabelové. Další, 10,25" displej se nachází přímo před řidičem, neboť analogové řešení budíků střídá tzv. Digital Cockpit, který v rámci faceliftu dostal decentně vylepšené vizuální prostředí s hned několika předdefinovanými zobrazeními.
Jistým překvapením je, že Arona i po modernizaci zůstává věrná fyzickému panelu ventilace, což hodnotíme velmi kladně. Pod novými výdechy si tak své tradiční místo udržely dva hlavní otočné ovladače pro nastavení teploty, které doplňují klasická tlačítka pro nastavení zažitých funkcí klimatizace. Ergonomie je tak na skutečně vysoké úrovni. Jinak tomu není ani v případě použitých materiálů, které nás v kontextu ceny a současné doby nečekaně překvapily – Arona má jeden z nejhodnotněji zpracovaných kokpitů ve své třídě, překonává nejen sourozeneckou Škodu či VW a chválíme i jeho vizuálně pestřejší provedení.
V nabídce je totiž hned několik barevných dekorů, které umí interiér oživit, a efektním dojmem působí i orámování nových výdechů. Ty krajní jsou dokonce i decentně podsvícené. Samotný posed za volantem je příjemný – sedačky umí slušně držet tělo v zatáčkách a i vyšším osobám umí sedadla pěkně podepřít stehna. O prostorovém nedostatku nelze mluvit, a to dokonce ani vzadu. Známe také prostornější vozy, v dané třídě však Arona nabízí i pro cestující vzadu nadstandardní prostor. Pokud se ptáš na zavazadlový prostor, i ten má velmi slušných 400 litrů.
Arona zůstává stále věrná klasickému voliči automatické převodovky, takže na rozdíl od větších sourozenců na středovém tunelu není malý a modernější volič shift-by-wire. Kromě toho má řidič po ruce nadále i manuální ruční brzdu, která se z nových aut již téměř úplně vytrácí. Chybí tím ovšem funkce hold. V okolí voliče převodovky si místo našlo nejen startovací tlačítko, ale také fyzické tlačítko pro vypnutí funkce start/stop či aktivování parkovacího asistenta. Seat totiž nabízí vskutku širokou škálu asistenčních systémů včetně indikátoru slepého úhlu, adaptivního tempomatu nebo protikolizního asistenta.
Tříválec, o kterém moc nevíš
Pod kapotou testovaného vozu byl střed z nabídky toho, co se může o pohon výhradně předních kol Arony starat – benzínový tříválec 1.0 TSI s výkonem 81 kW/110 koní a točivým momentem 200 Nm. V základní konfiguraci je agregát spárován se 6stupňovou manuální převodovkou, nám však jízdu usnadňovala příplatková 7stupňová převodovka DSG. Zejména ve městě práci automatu rozhodně oceníš a přivítáš, dodat ale musíme, že vzhledem k nižšímu výkonu motoru, se kterým je spárována, jde o automat se suchými spojkami. To značí, že zejména opětovný rozjezd vozidla při nízkých rychlostech není úplně nejcitlivější.
Vyzkoušeli jsme zcela nový Volkswagen Golf. Jaká je jeho 8. generace?
29. srpna 2020 v 15:32
Navíc jsme si během našich jízd zvykli preferovat režim převodovky S, kdy automat až tak nepodtáčel motor – v běžném nastavení často drží otáčky motoru značně pod hranicí 1 500 ot./min a tím zabíjí potenciál jednotky. Ta je totiž velmi pružná a nejednou působí, jako by měla i více koní, než jich ve skutečnosti má. Za to může i nízká hmotnost, vždyť Arona váží jen o něco více než 1200 kilogramů. Dokonce pokud nevyženeš motor do vysokých otáček, po stránce odhlučnění, kultivovanosti a celkové kultury chodu by málokdo poznal, že v autě není čtyřválec, ale tříválec.
Litrové TSI prostě patří mezi to nejlepší, co v daném segmentu najdeš. Na své velikostní a výkonnostní poměry přitom nabídne i příjemnou dynamiku, vždyť akceleraci z 0 na 100 km/h Arona zvládne za přibližně 10 vteřin a rozjede se až na 190 km/h. Vezmeme–li ale v potaz spotřebu, začíná se nám už nabízet otázka, zda se více nevyplatí čtyřválec 1.5 TSI. Silnější verze motoru 1.0 TSI totiž v průměru jezdí se spotřebou 6 a půl litru na sto kilometrů, což je údaj, který můžeš snadno dokonce i překonat se 150koňovým čtyřválcem.
Ve městě i na dálnici jsme jezdili s podobnou spotřebou, a to na úrovni přes 7 l/100 km, zatímco na okresních silnicích to bylo přes 5 l/100 km. Nejde o vysloveně špatný výsledek, ale takové hodnoty jsme dokázali dosahovat se čtyřválcovým Golfem. Čím nás naopak Arona velmi příjemně překvapila, je podvozek — při pohledu na velké 18" disky (obuté do pneumatik 215/40 R18) jsme se tak trochu báli městských nástrah, ale filtrace nerovností je na opravdu slušné úrovni.
Bavíme se přitom o autě, které má vzadu jednoduchou nápravu s vlečnými rameny, komfort pružení a celkové naladění i na rozbitých cestách však hodnotíme kladně. Jistě, se sedmnáctkami bys zažil větší plavnost a ve vyšších rychlostech je velká kola více slyšet, o palec větší obutí ale výrazně neovlivňuje tlumení nerovností, protože Arona velká kola prostě zvládá – naladění tlumičů a pružin je velmi dobré. Kromě toho podvozek umí překvapit i při ostřejším stylu jízdy.
V momentě, kdy se ocitneš s Aronou na klikatějších cestách, podvozek působí dospělým dojmem. Malý crossover stojící na platformě MQB A0 (tedy na půdorysu Ibizy) hravě zatáčí a má příjemnou ovladatelnost. Hodně nepochybně dělá i relativně rychlé a přesné řízení. Summa summarum, Arona v rámci modernizace zapracovala na kvalitnějším interiéru a jemně oprášila to, co dosud i tak fungovalo. V kontextu ceny testovaného exempláře, který byl na úrovni 23 000 € (asi 590 tisíc korun), považujeme tento počin za jednoho z vůbec nejsilnějších hráčů ve své třídě.
