Na enormní úspěch i30 N navazuje jeho nový malý sourozenec. Jaký je?
Jistě jsi postřehl, že Hyundai způsobil v nižší střední třídě mezi etablovanými hot–hatchy doslova zemětřesení. Jeho prvotina i30 N totiž zaznamenala obrovský úspěch, čemuž se ani nedá divit, protože korejský výrobce pozitivně překvapil, místy až šokoval. Nyní se chystá obdobným stylem zamíchat kartami i v segmentu malých aut, do kterého vstupuje zcela nový a stejně ambiciózní hráč — i20 N.
Právě tato novinka nám přistála v redakci na test, proto ti přinášíme náš úhel pohledu. Vzhledem k tomu, že je na našem trhu malý pekelník k dispozici výhradně ve vrcholném provedení, bude řeč rovnou o verzi s dodatkem Performance, která disponuje vším, co Hyundai v této kategorii nabízí.
Kompaktní agresor
Přestože se s enkem váže především pověstný odstín performance blue, nám dělala společnost o něco nenápadnější, ale snad ještě atraktivnější konfigurace — lak dragon red s perleťovovínovým nádechem a volitelná černá střecha, respektive celá vrchní část karoserie, čímž je docíleno větší optické šířky i20 N.
Tím ale přicházíš o červené detaily, které se v kombinaci s červeným lakem nedodávají. O co ovšem rozhodně nepřijdeš, jsou 18“ tmavé disky obuté do pneumatik Pirelli P-Zero HN, rozměrná maska se šachovnicovou strukturou obsahující odkaz na motorsport a agresivní vzhled full–LED světlometů.
Pokud však máme být upřímní, světla svým světelným účinkem příliš neoslní, a to doslova, protože v potkávacím režimu svítí i v nejvyšší poloze relativně nízko a obecně na Matrix–LED technologii konkurence (Polo GTI) ztrácejí. Díky tvaru zpětných zrcátek by člověk řekl, že je Biermannův bavorácký rukopis cítit i v designu, nejeden venkovní detail ale nezapře svůj pravý původ.
Jistě nám dáš za pravdu, že hlavně vzadu převládají asijské výstřednější kontury, které reprezentují zejména koncová světla. Ta mají svébytný tvar, jsou značně protáhlá do stran a vzájemně propojená. Střední prvek ale nesvítí. Oku rozhodně neunikne chuligánské křídlo, pozornost musíme upřít i na kratičký zadní převis či hranatější zadní nárazník, který opticky rozšiřuje vozidlo.
V jeho spodní části je naznačený difuzor, nechybí pověstná centrální mlhovka a koncovka výfuku. Je sice jen jedna, ale, chválabohu, enko není své pověsti nic dlužné. V dané třídě jde o auto s nejlepším zvukem.
Filozofii přiblížit i20 N závodnímu WRC speciálu evidujeme nejen v aerodynamických prvcích, ale i v halogenových směrovkách a couvačkách. Vyzdvihnout musíme přední 320milimetrové kotouče, které jsou na svou váhovou kategorii skutečně velkorysé. A velkorysý je také průtok vzduchu přes přední, statečně děravou masku.