Brock Lesnar: když mu bylo 17 let, vstoupil do národní gardy, byl závislý na vicodinu, pil láhev vodky denně a popral se v letadle

Brock Lesnar, chlapík, kterého nechceš ani omylem rozzlobit. Mohlo by to být to poslední, co bys udělal. Přes metr devadesát vysoká a stotřicetikilová hora svalů s věčně přísným, nevraživým pohledem chladnokrevného zabijáka. V jeho očích je vidět nenávist, chuť po krvi a násilí. Ne nadarmo si říkal The Beast.

„Co mě dělá šťastným? Mlácení lidí, to mě dělá šťastným. Jsem ten, kdo nakopává zadky, to je celé,“ řekl jasně v jednom z rozhovorů dnes již 44letý americký zápasník z Jižní Dakoty. Přesně to mu i vždy šlo nejlépe a při každém zápase bylo vidět, že se v tom skutečně vyžíval.

Možná to bude tím, že prostě nemá rád lidi. Přiznal to na rovinu v podcastu Stone Cold Steva Austina, svého wrestlingového kolegy a kamaráda. „Není to žádná fobie, prostě se necítím dobře a komfortně, když jsem v přítomnosti více lidí. Jsem už takový. Vím, je to trochu paradox, protože běžně chodím do arény, kde je přes dvacet tisíc lidí,“ dodal.

Žádné zkratky, ty jsou pro slabochy

Lesnar se narodil, aby sbíral zlaté trofeje a vítězil. Už jen když na soupeře pohlédl, měl zpola vyhráno. Následně mu nedělalo problém zvednout do vzduchu a hodit plnou silou o zem chlapy ještě větší, než byl on sám. Když se rozzuřil, prostě nebylo možné ho porazit, byl nezastavitelný.