Brock Lesnar: když mu bylo 17 let, vstoupil do národní gardy, byl závislý na vicodinu, pil láhev vodky denně a popral se v letadle

Dnes se může pyšnit tím, že jako jediný získal titul v NCAA Division I Wrestling Championships, ve World Wrestling Entertainment (WWE) a také v Ultimate Fighting Championship (UFC). Jak píše Sportskeeda, titulu dosáhl i v organizaci New Japan Pro Wrestling se sídlem v Tokiu, kde ve svém debutovém zápase vyhrál šampionát v těžké váze (IWGP Heavyweight Championship).


Lesnar už od raného věku věděl, co je tvrdá disciplína. Vyrůstal na mléčné farmě ve Websteru, a jak sám řekl, naučilo ho to hodně. „Nejsem ten, kdo si stěžuje. Tak jsem byl vychován. Na farmě jsem se naučil důležité lekce. Nemohl jsem dělat nic jiného, ​​dokud jsem nedokončil svou práci,“ prozradil. „Nikdy jsem si nevybíral zkratky a lehčí cesty, ty jsou pro slabochy. Kdybych měl běžet pět mil, běžel bych pět mil. Neuběhl jsem čtyři míle. Odměnou za to je úspěch,“ doplnil rázně Lesnar.

Pracoval s výbušninami, dokud...

Jak napsal ve své autobiografické knize z roku 2011, když mu bylo pouhých 17 let, vstoupil do armádní národní gardy. Podle Whatculture strávil devět týdnů ve Fort Leonard Wood v Missouri, pracoval v dělostřelecké zásobovací jednotce s výbušnými náložemi. Ty byly označeny červenou a zelenou barvou. 

Ale když v národní gardě zjistili, že Lesnar trpí červeno–zelenou barvoslepostí, byl to pořádný problém. Považovali to zcela oprávněně za příliš velké nebezpečí při práci s tak citlivým materiálem. Následně mu sice nabídli kancelářské místo, ale po neúspěšné zkoušce ze strojopisu ho nakonec propustili. I přes tento neúspěch mu prý působení v národní gardě změnilo život. 

„Byl jsem typický teenager. Neposlouchal jsem ostatní lidi. Myslel jsem si, že jsem nejchytřejší a že vím všechno. Nevážil jsem si sebe ani žádné autority. Pak jsem vstoupil do gardy a řeknu vám, ti pancharti mě dali řádně do pořádku,“ zavzpomínal Lesnar.

Přezdívali mu Terminátor nebo Robocop, byl nezničitelný

Není divu, že si Lesnar v raném věku vybudoval silný vztah ke sportu. Na střední škole hrával americký fotbal, kde uměl skvěle využít svoji robustnost, a byl velkým talentem se slibnou kariérou. Záliba v zápasení však byla silnější. V domácím Websteru ovládl místní wrestlingovou scénu a v úspěších pokračoval i na vysoké škole. 

Na Bismarck State College vyhrál už ve druhém ročníku mistrovství National Junior College Athletic Association (NJCAA) v zápasení v těžké váze. A jak píše Sportscasting, když následně přestoupil na Univerzitu v Minnesotě, v roce 2000 vyhrál i mistrovství divize I v těžké váze National Collegiate Athletic Association (NCAA).

Soupeře demoloval tak, že zůstávali bezvládně ležet na zemi a nebyli schopni pokračovat. Podle Wayback Machine dostával přezdívky jako Terminátor či Robocop, byl nezničitelný. Za čtyři roky na vysoké škole měl Lesnar neuvěřitelnou zápasnickou bilanci — 106 výher a jen 5 porážek.

Nejdříve zničil Hulka Hogana, poté vykopl z ringu The Rocka

Lesnar následně využil příležitosti dostat se do povědomí širšího publika a řekl si, že chce být v záři reflektorů. Poté, co si vyzkoušel práci dělníka a demoličního pracovníka ve stavební firmě, toužil po tom, aby jeho jméno skandovali lidé v obrovských arénách a aby dostával za to, že mlátí lidi, skutečně tučný honorář. Podepsal tedy smlouvu s World Wrestling Entertainment, největší profesionální wrestlingovou organizací na světě, s cílem ukázat, co v něm je. 

Diváci na to nemuseli dlouho čekat. Všem bylo jasné už od začátku, že půjde o novou hvězdu. Lesnar měl premiéru na televizních obrazovkách v roce 2002. V srpnu dostal příležitost zabojovat si s absolutní legendou Hulkem Hoganem v rámci akce Smackdown. Přestože to s ním nejspíš nevypadalo dobře, přežil tvrdý kop do hrudi i Hoganovy „bomby“ do hlavy a následně ho porazil vražedným stiskem.

 

Po této výhře dostal přezdívku The Next Big Thing a nebylo divu, že na akci Summerslam v srpnu 2002 obdržel titulovou šanci proti dalšímu nebezpečnému svalovci a velké hvězdě WWE. Jeho soupeřem byl The Rock, a jak píše Sportskeeda, v tu noc se Brock Lesnar ve věku 25 let stal nejmladším držitelem opasku v historii organizace.

V pořádně brutálním zápase už od prvních vteřin Lesnar Dwayna „The Rocka“ Johnsona dominantně ničil, až to místy vypadalo, že mu brzy zlomí žebra. Nejdříve ho nekompromisním suplexem téměř „vypnul“, následně ho doslova vykopl z ringu. Johnson se ale několikrát pozvedl a dostal Lesnara do pořádných problémů, až to na pár vteřin vypadalo, že odklepe a vzdá se. Oba divákům předvedli nezapomenutelný zápas plný zvratů, přičemž právě Lesnar byl tím, kdo se smál jako poslední.

Závislost na vicodinu, láhev vodky denně a bitka v letadle

Rozjetý Lesnar neměl v plánu s ponižováním největších hvězd WWE přestat. Dalším úlovkem „netvora“ byl přes dva metry vysoký Undertaker. Zápasník z Websteru ho porazil v ocelové kleci téhož roku jako Hogana nebo The Rocka, a to dokonce dvakrát. V roce 2003 završili trilogii, kterou Undertaker opět prohrál. Lesnar se tak stal vůbec prvním wrestlerem, který tohoto obra dokázal tolikrát porazit.   

V roce 2003 se objevil v bizarní, ale zcela vtipné reklamě, která měla propagovat populární akci Summerslam. Odehrávala se na pláži během letního dne, přičemž vše narušil příchod žraloka. Zatímco vyděšený dav lidí prchal pryč, Lesnar se rozběhl opačným směrem, aby žraloka zneškodnil. Následně je vidět, jak ho zvedne nad hlavu a klasicky hodí jako soupeře v ringu zpátky do moře. 

Wrestler z drsného venkova během své kariéry ve WWE nezažil jen slávu, ale také obtížné období. Podle Wrestlingworld se stal závislým na vicodinu, léku proti bolesti, a také na alkoholu. Bylo to po nepříjemné sérii zranění a také v důsledku stresu, který u něj údajně vyvolal náročný plán WWE v rámci cestování. Lesnar se dostal až do bodu, kdy pil láhev vodky denně. V té době se dokonce dostal do pořádně nebezpečné bitky s dalším wrestlerem Curtem Hennigem. Odehrála se v letadle, a přestože se nikomu nic vážného nestalo, mohlo to dopadnout skutečně katastrofálně.

Brock Lesnar si podle portálu Thesportster toto temné období dal zvěčnit na své tělo obrovským tetováním meče. „Měl jsem pocit, že mi život v té době držel meč přímo u krku, a tak jsem si dal udělat toto tetování, protože jsem nikdy nechtěl zapomenout na to, jak jsem se tehdy cítil. Je to trochu zábavné, protože zároveň jde o období, na které bych nejraději zapomněl. Ale vím, že tuto vzpomínku můžu použít i jako motivaci,“ řekl zápasník.

Soudní spor s WWE a snaha dostat se do NFL

V roce 2004 Lesnar z WWE odešel po prohře s Billem Goldbergem na akci Wrestlemania XX, a jak píše The Sportster, organizaci dokonce v roce 2005 žaloval. Důvodem prý byla snaha WWE zabránit tomu, aby mohl zápasit pod jinými organizacemi. A protože v té době chtěl zápasit v Japonsku, problém byl na světě. Nakonec však Lesnar spor vyhrál a bylo mu tedy umožněno zápasit i jinde.

Podle Sportbible se chtěl Lesnar vymanit z wrestlingového světa plného předem dohodnutého divadla, a to tím, že zkoušel štěstí v NFL, největší lize světa zaměřené na americký fotbal. Pravděpodobně se mu začalo stýskat po středoškolských časech. Poté, co zapůsobil na „velké ryby“ v kombinovaném draftu, byl vybrán do cvičné sestavy klubu Minnesota Vikings a připojil se k předsezónní přípravě týmu.

„Našlo se ale hned několik pochybovačů, kteří říkali, že na to nemám a jde o marnou snahu. Jsem stejně dobrý sportovec jako mnoho kluků v NFL, ne-li ještě lepší. Vždy jsem musel o všechno bojovat. Nebyl jsem možná nejlepším technikem v amatérském zápasení, ale byl jsem silný a měl jsem i skvělou kondici. A tvrdou hlavu, nikdo mě nedokázal zlomit. Zatímco tohle všechno mám, je mi fuk, co si myslí ostatní,“ vzkázal Lesnar haterům.

Jak dále píše Sportbible, přípravu mu narušila nepříjemná nehoda na motorce. Měl po ní zlomenou čelist, pohmožděnou pánev a natažená třísla. Pravděpodobně i to se později podepsalo pod to, že ho klub nakonec nevybral do finální soupisky hráčů, a tak jeho sen být profi fotbalistou skončil. Rozhodl se však zkusit štěstí ještě jinde. A zadařilo se mu tehdy mnohem víc.

Velký kontrakt, ale nejhorší možný start

Lesnar se rozhodl tentokrát zabodovat ve vodách smíšených bojových sportů. Debutoval na akci Dynamite!! USA 2. června 2007. Soupeře nekompromisně zlikvidoval už v prvním kole po jedné minutě. Byl jím Min Soo Kim z Jižní Koreje.

Jelikož popularita bývalé superhvězdy WWE byla stále obrovská, Dana White, prezident největší MMA ligy světa Ultimate Fighting Championship, se toho snažil využít. Ve snaze přilákat pozornost dalších zvědavců a rozšířit divácké spektrum podepsal s Lesnarem smlouvu, a tak získal do UFC obrovské jméno. 

Pro Brocka Lesnara to zároveň byla šance ukázat, že je skutečným zápasníkem hodným uznání. Že dokáže i bez předem připraveného scénáře zlikvidovat možná ještě hrozivěji vypadající borce. Jeho prvním protivníkem ale byl bývalý dočasný šampion těžké váhy, nebezpečný Frank Mir, pověstný fantastickými submisemi.

Držitel černého pásku v brazilském džúdžucu Lesnara přivítal po svém a vyhrál právě další submisí (technikou kneebar). Nachytal ho už v prvním kole. Lesnar sice nezačal v UFC nejlépe, ale následně dokázal porazit Heatha Herringa a překvapivě hned poté dostal titulovou šanci.

V kleci se 15. listopadu 2008 postavil dalšímu obávanému bojovníkovi a bývalému šampionovi Randymu Couturovi. Přestože mu málokdo věřil, šokoval svět a získal ten nejcennější titul v bojové kariéře.

Sladká pomsta a přání smrti

Aby to neměl Lesnar v UFC tak jednoduché, na první obhajobu opasku se dočkal starého známého. Nebyl jím nikdo jiný než právě jeho rival Frank Mir. A jak se říká, pomsta je sladká. Pás šampiona tentokrát Lesnar úspěšně obhájil a porazil Mira technickým knokautem ve druhém kole.

Rivalita mezi zápasníky však stále přetrvávala a minimálně z jedné strany zašla až za hranici. Frank Mir nepochybně chtěl třetí zápas s Lesnarem, ale podle Sportbible řekl v jednom rozhovoru pořádně znepokojivé věci. „Nesnáším ho jako člověka. Chci mu zlomit vaz. Chci, aby byl prvním člověkem, který zemře v důsledku zranění v oktagonu,“ vyjádřil se Mir.

Reakce MMA komunity na sebe nenechala dlouho čekat a všichni tato slova odsoudili, v čele s Whitem. „Frank Mir je zasra*ný idiot! Něco tak neprofesionálního a idiotského jsem v životě neslyšel,“ reagoval prezident UFC. V každém případě Lesnara čekala další obhajoba a tentokrát utekl doslova hrobníkovi z lopaty. Robustní a extrémně výbušný Shane Carwin ho v prvním kole přejel jako vlak a šikanoval ho z horní pozice u pletiva těmi nejtvrdšími ranami.

I když to víckrát vypadalo tak, že to rozhodčí Josh Rosenthal ukončí, nakonec dal Lesnarovi šanci, a protože vyčerpaný Carwin už ve druhém kole nevládl, šampion ho zkušeně vzal na zem a ukončil submisí, díky čemuž opět šokoval všechny v aréně. Následovaly však dvě prohry v řadě s Cainem Velasquezem a Alistairem Overeemem, mezitím podstoupil operaci pro přetrvávající problémy s divertikulitidou (zánětlivé onemocnění tlustého střeva).

Bezbřehé násilí a stopka za doping

V roce 2010 se Lesnar stal podle MMA Weekly nejlépe vydělávajícím MMA zápasníkem, ale rozhodl se ze světa smíšených bojových umění odejít a překvapivě vstoupil po letech do téže řeky. V roce 2012 opět zkusil štěstí ve World Wrestling Entertainment. Následoval tedy znovu kolotoč plný hromadných brutálních bitev v ringu, předem naplánovaných násilných útoků v backstage a několik rivalit trvajících prakticky až dodnes.

Ta nejznámější byla s Johnem Cenou (poprvé si změřili síly již v roce 2003), přičemž právě v zápase s ním Lesnar získal v roce 2014 opět titul šampiona těžké váhy WWE. Za zmínku určitě stojí i spor s Paulem „Triple H“ Levesquem.

Mezi nejpamátnější momenty patřilo určitě demolování cadillacu sekerou či holýma rukama nebo zápas s Randym Ortonem, kterému v roce 2016 Lesnar rozťal lokty hlavu, až ho museli zakrvaveného odnést záchranáři. A ti, kteří pravidelně sledovali akce WWE, si jistě dobře pamatují i ​​na Lesnarův útok v zákulisí na Setha Rollinse. V roce 2019 ho vytáhl ze sanitky na nosítkách a chladnokrevně zbil. Zatímco se bezmocně svíjel v bolestech, ostatní jen tiše přihlíželi.

Mezitím Lesnar WWE znovu opustil a vrátil se do oktagonu, aby mohl zápasit s Markem Huntem (zápas vyhrál, avšak později byl označen za no contest – bez vítěze, protože antidopingová agentura USADA mu našla v krvi zakázané látky a udělila pokutu s ročním trestem).

Podle Bleacherreport sice prohlásil, že wrestling není skutečný a chce být již známý zejména jako UFC zápasník, ale skandál s dopingem znamenal definitivní konec jeho MMA kariéry. Opět se proto vrátil do svého domova — do WWE, kde ho přivítali s otevřenou náručí. A udělal dobře. Ještě i v roce 2021 dokázal v organizaci opět získat opasek krále těžké váhy. Spolu s Johnem Cenou, The Rockem či Hulkem Hoganem tedy Brock Lesnar bezpochyby patří mezi největší wrestlingové superhvězdy.

Chodící problém i mimo klece

Tento obr z Jižní Dakoty byl chodící problém i mimo ring. Na závěr se proto pojďme podívat na několik skandálů a kontroverzních vyjádření Brocka Lesnara. Jak píše Givemesport, bývalá profesionální wrestlingová manažerka Terri Runnels obvinila zápasníka ze sexuálního obtěžování. Údajně jí ukázal svůj penis, když procházela kolem jeho šatny. Prozradila také, že podle ní si Lesnar neváží wrestlingových fanoušků.

V každém případě měl očividně na ženy z prostředí wrestlingu slabost. Dnes je totiž ženatý s bývalou profesionální wrestlerkou Renou Lesnar, která je o deset let starší než on a také působila v WWE. Zároveň je modelkou (známou z Playboye) a herečkou. Robustní venkovan má slabost i pro lov zvířat. Jak však píše Bleacherreport, nejednou se díky této zálibě dostal do problémů se zákonem.

Během lovu v Kanadě v roce 2011 dostal za to, že zastřelil nesprávné zvíře, pokutu 1725 dolarů a také zákaz lovu na šest měsíců. Zápasník byl obviněn i z nezákonného držení volně žijících živočichů či ze zastřelení jelena, kterému uřízl hlavu a vzal si ji jako trofej, přičemž zbytek zvířete nechal na poli.

Podle Wrestlingworld vášně rozproudil ve stejném roce i svými politickými komentáři, když kritizoval „health care reformu“ Baracka Obamy. „Jsem konzervativní republikán... Říkám to jménem Američanů. Mluvím jménem našich lékařů v USA, kteří tuto reformu nechtějí,“ řekl Lesnar. Bývalý prezident Spojených států chtěl zákonem známým také pod názvem Obamacare (takzvaný zákon o ochraně pacientů a dostupné péče) bojovat proti podvodům a nekalým praktikám pojišťoven.

S odstupem času statistiky ukázaly, že zákon způsobil výrazné snížení počtu osob bez zdravotního pojištění. Národní institut veřejného zdraví Spojených států uvedl, že procento těchto osob kleslo z 16 % (v roce 2010) na 8,9 % (červen 2016).