Nepokoje, které původně vznikly kvůli zdražování LPG, přerostly v Kazachstánu v otevřený celonárodní protest proti autokratickému režimu v čele s prezidentem Tokajevem.
Kazachstánem zmítají nepokoje. Od úterý jsou v ulicích největších měst rozhořčení občané středoasijského státu, kterým se původně nelíbilo zdražení LPG. Tyto protesty přerostly v protesty proti přísnému autokratickému režimu prezidenta Tokajeva, obsazování vládních budov a jejich zapalování.
Lidé se také zmocňují hasičského vybavení, někteří z nich se snaží obrnit svá vozidla a ozbrojit se a na některých místech se k protestujícím dokonce přidala i policie. V zemi již nefunguje internet či telefonické spojení. Prezident Tokajev v posledním projevu uvedl, že bude chtít od policie i armády, aby tvrdě zakročila. Informuje Novaja Gazeta, Liveuamap.
Revoluce. Takto by se dal označit jedním slovem stav, ve kterém se od víkendu ocitla doposud nejstabilnější a nejbohatší středoasijská republika Kazachstán. Země, v níž již třicet let vládne autokratický režim, a v jejímž čele je momentálně prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev, momentálně čelí největší krizi ve své samostatné historii.
Vysoká cena LPG
Vyvolalo ji neustálé zdražování pohonných hmot a potravin, kvůli čemuž vyšli do ulic lidé ve městě Žanaozen na západě země, který je zvlášť chudou oblastí. Což je paradox, jelikož jej obývají zejména ropní a plynárenští dělníci. Jak uvádí Novaja Gazeta, statisticky je zde jeden z největších průměrných platů v zemi, bohužel realita je jinde – plat obvykle nedosáhne ani 300 dolarů měsíčně (6500 korun). Když se v posledních dnech zvedla i cena pohonných hmot o více než 100 %, lidé toho měli dost.
Od 2. ledna vyšli do ulic – nejprve město Žanaozen a postupem času i celá oblast Mangystau na západě, nicméně protestujících byly zhruba 3 tisíce a nedocházelo k násilnostem. Lidé požadovali zlevnění zkapalněného zemního plynu, čemuž krajská samospráva ani kazašský prezident nevěnovali moc pozornost.
Druhý den se ale počty protestujících zněkolikanásobily, což ale stále nechávalo vládu chladnou. Ministr energetiky Magzum Mirzagalijev dokonce odložil tiskovou konferenci s vysvětlením a pouze vzkázal, že se ceny na původní hodnotu nevrátí.
Revoluce
Toto vyjádření bylo časovanou bombou. Protestovat začala další města a v nich desetitisíce lidí – Atyrau, Uralsk, Aktobe, ale také největší město Almaty, kde je situace zdaleka nejvyhrocenější. Lidé obsazují vládní budovy, které dokonce zapalují, s ozbrojenými složkami se snaží bojovat v ulicích, rekvírují vybavení hasičů i policistů a obrňují svá auta a vojenská vozidla ničí. Dav vyplenil sklad policejní stanice, načež hrozí, že získá několik stovek malých střelných zbraní.
Protestující mají obvykle nad policisty převahu, odzbrojují je a někteří z policejních složek se dokonce přidávají na jejich stranu (například ve městě Aktobe). V Almaty, stejně jako v Mangystau, byl vyhlášen výjimečný stav.
I přes velké srážky a konflikty nejsou momentálně informace o žádných obětech. Zprávy ale nebudou kvůli chaosu v zemi úplné. Policisté údajně dvě stovky protestujících zadrželi, 190 demonstrantů je zraněných a několik dokonce leží na JIP. V řadách policistů je údajně více než 130 zraněných.
Nur-Sultan se ozbrojuje
Z toho důvodu vyhlásil kazašský prezident výjimečný stav i v hlavním městě Nur-Sultan (bývalá Astana) až do 19. ledna a poslal do ulic armádu i Národní gardu. Ve městě platí zákaz vycházení. Přestávají fungovat televize, telefonické i internetové spojení. V posledních minutách se zavírají letiště, ruské aerolinky spojující Kazachstán s Ruskem i se světem ruší, kvůli výjimečným stavům, lety do země.
Druhým důvodem, proč byl vyhlášen výjimečný stav, je jasný strach – přestože vláda do 5. ledna slíbila pohnout s cenami pohonných hmot ve prospěch protestujících, ti už vidí účel protestů jinde. Ve změně režimu. Veškeré reformy, které tamní vláda dělala, byly totiž zejména ve prospěch režimu a ne obyvatel. Demonstranti v ulicích chtějí demokratický princip, parlamentní republiku, a jasnou opozici ve vládě.
Prezident Tokajev se však vzdát nechce. Ohlásil, že převzal funkci předsedy Bezpečnostní rady státu. Navíc v prohlášení uvedl, že bude žádat tvrdší zásahy proti protestujícím.
