Rozhovor s chovatelkou miniprasátek: Nesmrdí a jsou inteligentnější než psi. Některým lidem však nedůvěřují a mohou jim ublížit

Mentálně se dají porovnat se čtyřletými dětmi. Jsou mimořádně vynalézavé a citlivé a mnohé studie potvrdily, že jsou inteligentnější než psi. Sama se výchově psů dlouhodobě věnuji a souhlasím. Tak jako psi, i selata mají mimořádně rozmanité povahy a také Mona a Líza jsou zcela odlišné.

V bytě se holky povalovaly, kde chtěly, protože neměly vyhrazené místo. Mám nevidomého bratra a prasátka si to velmi dobře uvědomují. Když šel kolem nich, tak promluvily specifickým zvukem, aby o ně nezakopl. Byly příliš líné, aby se postavily a uhly, jako by to udělal pes. Neskutečné.

Jsou však lepší společníci než psi?

Inteligence se v případě prasátek projevuje trochu jinak. Pokud jim například svítí slunce na misku s vodou, přesunou ji do stínu. Pes ani kočka by to nikdy neudělali. Prasátka však nikdy nebudou vhodná k práci. Neposlouchají jako psi a jejich cílem není těšit nás. Motivuje je výlučně odměna v podobě pamlsku.

 
Mají tedy vlastní hlavu. Jsou také mazané?

Pokud chce někdo chovat prasátko, musí si na ledničku nutně pořídit zámek. Jinak si prasátko vždy najde cestu a vyčuchá, co přesně chce. Když jsou prasátka žíznivá, dokáží pustit i vodovodní kohoutek. Problémem je, že ho následně nezavřou. Nikdy neřeší následky svého jednání.

Základní činností prasátka, kterou tráví většinu času, je hledání potravy. Je stále hladové a velmi pažravé. Kdyby vám vtrhlo do spíže, za noc sežere i půl pytle granulí, schrupne si a ihned pokračuje. Jednou se dokonce lstí spojili proti mně. Jedna získala mou pozornost, přičemž druhá povytahovala z tašek nákupy. Jindy se moje holky nudily a hledaly rozptýlení, vešly do pokoje, v tichosti za sebou přivřely dveře a ze šuplíků povytahovaly všechny ponožky a spodní prádlo.

 
Není tato svéhlavost nepřekonatelnou překážkou ve výchově?

U prasat funguje matriarchát a jsou přirozeně velmi navázané na rodiče. Na lidi hledí jako na sobě rovné a nikdy se jim úplně nepodřídí, maximálně je budou respektovat. Při jejich výchově musím dbát na to, aby nikdy neměly pocit podřízenosti. Navíc bytostně nesnášejí jakékoli tresty. To, co vyžadujeme, udělají jen za odměnu. K jejich výchově je třeba přistupovat jako u dětí – netrestat je, spíše odměňovat.

 
Když jsem chtěla Monu odnaučit rypáčkem otevírat kuchyňský šuplík s ovesnými vločkami, nemohla jsem ji upozornit negativním podnětem. Naopak, řekla jsem jí „no-no“ a nabídla pamlsek. Pokyn si od té doby pamatuje.

Víme, že psi jsou navázaní na majitele a kočky spíše na prostředí. Jak je to v případě prasátek?

Prasátka jsou citlivá a celý život umí být vázaná na svého majitele. Pokud je majitel přinese do útulku, mohou truchlit celý zbytek života. Člověka berou jako člena rodiny a truchlí snad intenzivněji než psi. Když jsem si adoptovala prasátka, byla malinká a ve věku, kdy ještě měla být s mámou. Chodily všude za mnou, vyžadovaly kontakt, čenichaly kolem mě rypáčkem a snažily se najít mléko.

Dokáže člověk rodičovskou roli zastoupit alespoň částečně?Ano. Prasátka jsou vychovávána mámou do dospívání, a pokud ji nemají, její role se dá suplovat. Vztah k majiteli si budují i ​​skrze potravu. Když byly malé, hrála jsem si s nimi prasátkovsky, žďuchala jsem do nich, škrábala je na bříšku, strkala je, bavily jsme se a asociovaly si mě s jídlem.

Společenská zvířata se nechovají rovnocenně ke všem členům domácnosti. Je tomu tak i v případě prasat?Když si chcete pořídit prasátko, musíte počítat s tím, že jednoho či více členů rodiny nemusí mít rádo, přičemž antipatie může přerůst až do útoku. Umí být velmi nebezpečné a rozhodně nejsou vhodné k dětem.

Nejsou to svorková zvířata. V jejich očích mají v rámci hierarchie domácnosti všichni stejnou pozici. U lidí jsou velmi vybíravé. Pokud náhodou potkáte nějaké na ulici, neradím vám přiblížit se. Může vám ukousnout prst nebo se vám zakousnout do lýtka.

Na základě čeho mají rádi lidi?

Řídí se pachem a lidi si očichávají. Samičky prasničky jsou mnohem vybíravější, přičemž kluci milují většinu žen. Doslova před nimi odpadávají a vyžadují hlazení.

Jak na vaše soužití s ​​prasátky reagují lidé? Mají prasátka dobrou image?

Lidé mě spíše obdivují a je to pro ně atrakce. I když se někteří muži žertovně ptají, kdy budeme grilovat. Častou reakcí je překvapení nad tím, že jsou prasátka čistá a voňavá. Mnozí obdivují jejich krásné oči a pěkné štětiny.

Na potenciální partnery však prasátka působí antikoncepčně. Když jdu na rande a prozradím, že mám prasátka, snižuji šanci, že se mi muž ještě někdy ozve. Chlapům vadí prasátka více než ženám a asi i proto žiji momentálně bez partnera.

Vy máte kromě prasátek i jiná zvířata. Jak probíhá jejich soužití?

Kromě Mony a Lízy mám i dvě morčata, štěně Zorku z útulku a jedenadvacetiletého kocoura Zorka. Můj bratr je nevidomý, a tak s námi bývá i jeho vodící pes Kristián. V době, kdy jsem přivezla prasátka, byl už Kristián dospělý, a když do něj rýpala, uměl jim to vrátit. Pokud iritovaly kocoura, i on je občas drápl po zadku. Společně je tak trochu vychovali.

Když jsem však donesla štěně, byl jim už rok a půl a začaly si před ním bránit teritorium. Jako rodinu vnímaly jen Zorka, Kristiána a částečně i morčata. Na štěně útočily, a pokud bychom ho neochránily, zabily by ho. Pokud mají prasátka žít s jinými zvířátky, musíte je navzájem nechat navyknout odmalička, případně dát k dospělému zvířeti malé prasátko.

Mona ani Líza nepůsobí zrovna jako miniprasátka. Asi stokilové zvíře nazývat mini a existují vůbec prasátka, která zůstanou celý život maličká?V médiích jsou jako mini a mikroprasátka vyobrazována bohužel zejména několikadenní miminka. Jako miniprasátko však označujeme jedince až do 120 kilo. Lidé si prasátka kupují ovlivněni mylnou představou, a tak většina z nich skončí na rožni nebo v útulku či azylu. Žádné prasátko na světě nebude mít nikdy do 15 kilo a jeho váhu v dospělosti vám nikdo nezaručí.

Při koupi Mony a Lízy mi majitel ukázal jejich biologickou matku, která měla rok a 30 kilo. Řekl, že i její dcery budou mít podobnou váhu. Dnes mají dva a půl roku a každá váží 90 kilo, přičemž porostou asi do pěti let.

Proč tomu podle vás lidé stále věří?Chybí osvěta a věří chovatelům, kteří jim ukáží rodiče. Již několik let je vidět celosvětově ohromný boom. Média posilují mylný obraz a také mnohé celebrity se v televizi a na sociálních sítích objevují s prasátky. Asi nejznámější na světě byl Max, kterého vlastnil George Clooney. Nedal ho pryč navzdory tomu, že měl podle všeho více než 100 kilo, pořídil mu vlastní výběh i psychiatra.

Neexistuje tedy něco jako speciální rasa malinkých prasat?

Všechna prasátka v domácnosti jsou oříškem, protože podle zákona se může originální rasa göttingenského prasátka chovat pouze pro laboratorní účely. Lidé se snaží malého vzrůstu dosáhnout křížením malých a chatrných jedinců. Někteří majitelé se snaží prasátko doslova nechat vyhladovět, protože věří, že tak zastaví jeho růst.

Ten však závisí na individuální schopnosti spalování. Moje holky sežerou hodně a drží si váhu 90 kilo. Ale znám i 140 kilové prasátko s nadváhou, které denně sežere sotva hrst krmiva. Největší kusy jsou doslova velikánské a mohou vážit až 400 kilo. Doufám, že mé dorostou do 140, nechtěla bych, aby měly nadváhu a tukové polštářky.

 
Kolik lidí vlastně na Slovensku chová prasátko jako domácího mazlíčka? Jste také oficiální sdružení?

Slovenský klub chovatelů neexistuje. Jsem manažerkou slovenské frakce Českého klubu majitelů prasátek chovaných v domácnosti, který sdružuje 370 členů a 650 selat a eviduje 16 chovatelů ze Slovenska.

Vznikl v roce 2010 se záměrem sblížení majitelů a šíření pravdivých informací o soužití s ​​prasátky. Postupně se činnost klubu rozšířila a dnes vyrábí také speciální krmivo vyvinuté veterinárními lékaři či pamlsky, krmné směsi a chondroprotektiva.

Nesnědí náhodou prasátka cokoli?

Krmit prasátka čímkoli je běžné, jen pokud je chováte na maso a chcete, aby rychle rostla. V takovém případě však jdou ve věku jednoho roku na porážku. Prasátko však může žít až 20 let, a kdybyste ho celou dobu krmili pomyjemi či doslova jedovatými věcmi, velmi by trpělo a umřelo by mladé. Prasátkům nejvíce škodí tři bílé jedy: cukr, sůl a bílá mouka.

Domácí prasátka jsou často incestní oříšky. Mají velmi citlivý trávicí trakt a trpí rozmanitými zdravotními problémy. Nejsou příliš odolná, a pokud onemocní, často zemřou. Líza je alergička a poté, co jsem jí uvařila fazolovou polévku, dostala tak silné křeče, že doslova křičela a plazila se po zemi. V tom momentě jsem zapochybovala, zda chov prasátek vůbec zvládnu.

 
Z čeho se tedy skládá jídelníček Mony a Lízy?

Nejdůležitější část stravy všech prasátek je čerstvá tráva z pastvy, kterou jsem během nucené izolace nahradila senem. Mimořádně důležitá je také čerstvá zelenina a doplňky na klouby a srdíčka. Ovoce obsahuje spoustu cukru a dávám jim ho mnohem méně. Prasátka jsou nejšťastnější, když je krmíte z ruky, ačkoli jde jen o jogurt na špičce prstu.

Děvčatům bohužel nechutnaly granule vytvořené sympoziem veterinářů z klubu. Bez úspěchu jsem zkoušela míchat jablečné výlisky, sladový květ a otruby. Naštěstí jsem však objevila krmivo, ve kterém se nachází vše potřebné, sušená mrkev, hrášek, obiloviny i ovesné vločky.

Už jste naznačila, že vaše prasátka voní. Proč se potom říká, že někdo smrdí jako prase?

Lidé často předpokládají, že to u mě musí smrdět. Ale vždy když někoho pozvu domů, je pozitivně překvapený. Dovolím si tvrdit, že ze všech druhů zvířat, která mi prošla přes ruce, jsou právě prasátka nejčistotnější.

Nemají srst, ale pokožku podobnou lidské, ze které vyrůstají štětiny. Smrdí, jen když žijí ve velkochovech. V malém chlívku se nemohou ani otočit a leží ve vlastních výkalech, které se jim lepí na kůži. Pro prase je přirozené pasení se ve výběhu a své vlastní výkaly doslova nenávidí.

Jsou tedy naopak čistotné?

Když byly moje holky naprosto malinké a misku s jídlem měly v rohu místnosti, automaticky se vyprázdnily v protilehlém rohu. Během pár hodin se naučily i na kočičí záchod.

Všechna prasátka, která bydlí v paneláku, voní buď po parfémech svých majitelů, nebo po aviváži z ložního prádla. Nepotí se a nesmrdí. Milují koupel, a dáte-li jim na výběr čistou a kalnější vodu, lehnou si do čisté.

Jak se prasátka zvukově projevují? Vydávají jiné zvuky než chrochtání?

Moje prasátka na rozdíl od mnoha jiných vůbec nechrochtají. Zato mají široké spektrum zvukových projevů. Umí přesně říci, v jakém jsou rozpoložení a zda je něco bolí. Znáte ten zvuk, jako když prase berete na nože? Pokud zažívají bolest, tak naléhavě vřeští. Líza jednou měla zácpu a křičela tak, že mi málem puklo srdce. Hluboké hučení zase vydávají, když se leknou nebo zaregistrují netradiční zvuk.

 
Doporučujete prasátka sterilizovat?Rozhodně, představte si, že každých 21 dní máte doma agresivní prasátko, které vás kousne, je nervózní a neustále hledá samečka s cílem rozmnožovat se. Znám i chovatelku, jejíž houkající se prasnička kousla přítele.

Sterilizací se předejde i možným nádorům a cystám v děloze. Ty jsou časté, protože jsou mnohá prasátka incestní a křížená křížem-krážem. Nikdo z nás navíc nechce být množitelem, protože prasátek v útulcích a azylech je na výběr víc než dost.

Stává se často, že si najdou prasátka z azylů a útulků druhý domov, nebo v nich spíše dožívají?

Paní Štěpánka Kučerová se v klubovém azylu stará o 16 prasátek a drtivá většina z nich je bohužel dlouhodobě nechtěná. Roční prasátko může mít 50 kilo, ale už za půl roku váží i 80 a lidé ho přestávají zvládat. Už to dávno není to rozkošné prasátko a narostly mu i ostré zuby. Když vám kopýtko dospělého prasete stoupne na nohu, tak to dost bolí.

Z azylu nabízela prasátka k adopci, ale zjistili, že bude lepší, pokud dožijí mezi sebou. Nechtěli riskovat, že skončí na rožni. Pokud totiž napíšete inzerát, že prodáváte prasátko z „osobních důvodů”, jako první se vám vždy ozvou lidé, kteří ho chtějí upéct a sníst.

 
Máte to ověřené?Několikrát jsem si to zkusila a dokonce jsem se snažila některé i zachránit. Když se lidé zbavují prasátek, je jim často jedno, co s ním bude. Někteří kupci ho zabijí, i když vám slíbili, že bude v dobrých rukách. Pokud v předstihu uzavřete adopční smlouvu, kupce můžete žalovat, ale prasátko už bude mrtvé a život mu nic nevrátí.

Jak probíhá veterinární péče o prasátka žijící v domácnosti?

Na Slovensku a v Česku jsou jen čtyři veterináři, kteří se o prasátka umí postarat. Běžní veterináři a také ti z úžasných klinik pro zvířata v zájmovém chovu viděli prasata naposledy na fakultě a chybí jim zkušenosti. Jiní zvěrolékaři působí na venkově a na družstvech se věnují převážně očkování a odčervování mladých hospodářských zvířat. Veterináři celého světa při zdravotní péči o starší prasátka stále tápou.

V klubu děláme dvakrát do roka preventivní veterinární akce pro netransportovatelná selata. Ty transportovatelné doneseme veterinářům a provádíme jejich očkování, odčervení, čištění uší, očí, řezání zubů a úpravu nehtů a paznehtů. Prasátka jsou obecně obtížná k manipulaci. Žádné vám nezůstane stát, a tak s sebou nosíme velký jeřáb. Já je během procesů uklidňuji: vysloužila jsem si přezdívku zaklínač.

 
Prasátka tedy během zákroků nejsou v anestezii?Ne. V jejich případě by to byl přílišný hazard. Nemůžete jim dát uklidňující injekci jako psům a kočkám. Prasátka mají podobně jako lidé komplexní nervový a dýchací systém. Uspat prasátko by byl příliš velký hazard. Často trpí srdečními chorobami a riskovali bychom, že se už neprobudí. Viset 45 minut v síti je vyčerpávající zátěž, avšak hrozí jim výrazně nižší riziko.

Přivedlo vás vlastnictví prasátek ke změně stravovacích návyků? Jíte méně masa?

Snad každý člen klubu omezuje živočišné produkty. Znám lidi, kteří se po pořízení prasátka stali vegetariány či vegany. Já maso stále jím, i když mnohem méně. I prasátka jsou všežravá, dávám jim libové kuřecí masíčko. Vyhýbám se však vepřovému a v syrovém stavu ho nemohu ani vidět. Prasátka jsou jako mé děti a jíst je se mi příčí. Začaly mi vadit i obrázky prasat na masných výrobcích.

Jak probíhá regulace domácího chovu prasátek?

Každý, kdo chová byť jen jedno prasátko, si musí na státní potravinové a veterinární správě zaregistrovat statut farmy. Registrace je dnes z důvodu prasečího moru důležitější než kdykoli předtím, má totiž úmrtnost přes 95 procent.

Lidé se často bojí a prasátka nechtějí přihlásit. Když je však někdo bonzne, tak je jejich prasátko označeno jako „neznámého původu“ a zaměstnanci veterinární správy ho budou moci ihned zabít. Veterinární zpráva ví o každé farmě, a pokud se jednou budete nacházet v centru nákazy, ale splníte všechny bezpečnostní a hygienické požadavky, vaše prasátka nechají naživu.

Co byste ráda vzkázala lidem, kteří si chtějí do domácnosti pořídit prasátko?

Koupit si prasátko nikomu nedoporučuji a už vůbec ne jako dárek. Většina lidí jejich chov totiž opravdu nezvládne. Když chtějí zájemci zjistit, co chov prasátka zahrnuje, mohou navštívit azyl Lucie Tarabové v Jakubově, kde žije 40 prasátek. Na jaře máme v plánu kompletní rekonstrukci a hledáme dobrovolníky, kteří by nám pomohli zvýšit kvalitu života prasátek.

Můžete klidně kontaktovat i mě nebo jiného chovatele. Jedná se o zásadní změnu v životě. Vždy když to majitel nezvládne a vzdá se, nějak to přežije, avšak prasátko bude truchlit do konce života.

Mít prasátka je velmi složité ale zároveň úžasné. Neskutečně jsem si užila hlavně prvních pár měsíců, dokud se mi vešly do postele a na gauč. Bylo to asi nejkrásnější období v mém životě náhradní prasečí matky.