Sofii učí profesoři, kteří pracovali pro nejznámější módní domy. Nejvíce ji zaujala hodina s profesorkou, která byla u samotného vzniku značky Dolce & Gabbana.
Sofie Ema Novotná snila o studiu na slavném Instituto Marangoni už od prvního ročníku střední školy. Pro Refresher říká, že díky tomu, že začala celý proces řešit velmi brzy, se nakonec na školu dostala.
„Jsem tady rok. Studuju bakaláře a jsem ve druháku. Vybrala jsem si obor digitální komunikace a média. Je to něco mezi učením o módě a zároveň o byznys stránce věcí, takže se učím i o komunikaci a médiích,“ přibližuje pro Refresher.
Sofie říká, že život v Miláně je něco úplně jiného, než na co byla zvyklá. Do budoucna si není jistá, jestli by chtěla zůstat v tak velkém městě, ale myslí si, že pro mladé studenty a studentky je to ideální místo. Je tam spousta možností a mnoho lidí, se kterými se člověk může seznámit.
Školné na této škole vychází přibližně na 600 tisíc korun ročně. „Já jsem se na začátku hlásila na stipendium. Škola nabízí i plné stipendium, funguje to tak, že jsou různé soutěže, a pokud je student vyhraje, dostane celé stipendium. Jinak se běžně nabízí částečné stipendium.“
Instituto Marangoni je prestižní škola, zejména pro ty, kteří sní o jobu v módním průmyslu. Proč sis ji vybrala ty?
Marangoni pro mě byla vysněná škola, protože jsem vždycky chtěla studovat módu. V rámci Evropy patří mezi ty nejlepší a nejprestižnější, takže jsem si to vysnila jako svůj cíl. Líbilo se mi i to, že absolventi odtud často míří do velkých značek, které spadají pod LVMH. Věděla jsem, že tato škola má opravdu velké jméno v módním průmyslu a že mi otevře mnoho dveří.
A Milán pro mě byla jasná volba, protože je to centrum módy, takže mám možnost být v kontaktu s aktuálními trendy i lidmi z oboru.
Všechno jsem začala řešit opravdu včas. Kontaktovala jsem je brzo a měla jsem tak dost času na přípravu. Tím, že jsem se přihlásila dřív, bylo to o něco jednodušší.
A jak je to s podmínkami, musíš mít dobré známky?
Na známky se tam vlastně moc nekoukají. Samozřejmě chtějí vysvědčení, ale hlavně se zaměřují na jejich vlastní test. V něm hodnotí, jak se člověk vyzná v módním průmyslu a ukazuje, jestli má potřebné znalosti a orientaci v oboru.
Dále jsem tam psala esej na téma udržitelnosti v módě. Následoval pak pohovor, během kterého jsme o všem podrobně diskutovali.
Právě v Miláně probíhá Fashion Week. Máš jako studentka možnost jít na tyto akce?
Nemáme vyloženě možnost navštěvovat všechny akce. Škola nabízí například školní aplikaci, kde jsou různé nabídky, třeba pomáhat v backstagi a tak dále. Samozřejmě je potřeba být rychlý, protože studentů je hodně.
Takže takhle nějaké možnosti jsou, ale vyloženě na milánský fashion week nemáme pozvánky. Spíš je to tak, že hodně lidí studuje módu, a když víš, že se někde koná přehlídka a snažíš se tam dostat, není to zadarmo. Doufáš, že tě tam pustí, ale není to zaručené.
Ke studiu se ještě vrátíme. Vím, že bydlíš v bytě, jak sis ho hledala?
Je těžké najít si tady byt. Když jsem chtěla začít studovat, měla jsem už přihlášku na školu, ale v létě jsem neměla možnost přijet se podívat do Milána. Navíc neumím italsky, takže to celé bylo trochu složitější. Milán je velké město a spousta lidí se sem stěhuje z jihu Itálie i ze zahraničí, protože na jihu není tolik pracovních příležitostí.
Počet bytů je omezený, lidí je tady strašně moc, takže ceny jsou hodně vysoké. A ten plat, který tu většinou nabízejí, taky není nijak vysoký, takže to moc nesedí. Pro cizince je to opravdu těžké. Porovnávám s českými cenami, a je to úplně jiná liga.
Charlotte je ve 21 letech private pilotka. Letěli s ní Separ nebo Pil C
10. září 2025 v 7:00
Předpokládám, že jsi zkoušela i nějaké facebookové skupiny.
S hledáním bytu přes facebookové skupiny se mi nedařilo, je tu hodně podvodníků, takže se to nedoporučuje. Nakonec jsem byt našla na poslední chvíli přes jednu firmu, něco jako City Pop, už se to nabízí i v Česku.
Funguje to tak, že si člověk platí na určité období dopředu, třeba dva týdny, takže to byla jen krátkodobá možnost a dražší, a ještě to bylo trochu dál. Nakonec jsem v březnu našla byt, kde teď bydlím, a mám ho dlouhodobě.
V jakých částkách se pohybuje nájem?
Co se týče cen, většinou studenti mají pokoj v bytě, kde je třeba pět studentů, a tak se cena pohybuje mezi 14 600 až 21 900 korun. Pokud chce někdo mít vlastní byt, tak ceny začínají zhruba od 26 767 korun za jednopokojový byt.
Co tě na Miláně ještě kromě bydlení překvapilo?
Určitě mě nejdřív překvapily ceny, to jsem vůbec nečekala. Je tu obrovský rozdíl oproti Česku. Pak mě překvapilo, jak všechno tady jde strašně rychle.
Vyloženě mě překvapila i situace s bydlením a platy. Je opravdu těžké, pokud sem člověk přijede bez nějakých našetřených peněz. Sehnat práci a bydlení tady je fakt náročné.
Jsi mladá dívka, která studuje ve velkém městě. Jak přistupuješ k financím?
V prvním měsíci jsem se ještě rozkoukávala. V Miláně je spousta obchodů a všechno mě na začátku lákalo.
Chodila jsem s kamarádkami na kafe nebo do restaurace, ale postupně jsem si zvykala. Ceny jsou tu totiž hodně vysoké, takže se snažím šetřit. Většinou si vařím doma a dělám menší změny, aby to nebylo tak drahé.
Máš možnost i brigádničit?
Zrovna u naší školy to v prváku nenabízí a začínají to nabízet až koncem druháku, tedy pro druháky a třeťáky. Myslím tím praktické stáže.
Moje škola je ale, když to porovnám s jinými vysokými školami, časově náročná. Určitě je možné mít během studia brigádu, ale rozvrh je hodně flexibilní. Každý týden je jiný. To je problém, když se člověk snaží skloubit školu s prací, protože to nemáme stabilní.
Takže vlastně člověk nikdy přesně neví, jak bude jeho týden vypadat. Jeden týden může mít od pondělí do pátku školu, další týden třeba jen sobotu. Každý týden je jiný.
Je to nevýhoda, protože si člověk nemůže naplánovat například, že bude každou středu a čtvrtek chodit do práce, protože všechno se pořád mění.
V čem je studium na Instituto Marangoni specifické?
Když tu školu porovnám třeba s kamarádkami, které studují v Česku, tak je opravdu mnohem intenzivnější. I oproti nejlepším českým školám je rozdíl patrný hlavně v tom, že máme výuku často většinou čtyřikrát týdně, někdy i pětkrát.
Časově je to velmi náročné. Navíc je docházka přísně kontrolovaná, takže opravdu musíme chodit. Přístup učitelů je ale individuální, což je velkou výhodou.
Ve třídě je nás kolem 20, i když některé přednášky máme společně s jinými třídami. Náš menší kolektiv ale zůstává stabilní. Školu máme třeba i od 11:00 dopoledne do 21:00 večer. Co se týče učiva, já studuju spíš byznys a digitální komunikace, takže je u mě víc teorie než u kreativních studentů, kteří studují design.
Jak fungují zkoušky?
Zkouškové je trochu odlišné, protože většina předmětů funguje na projektech. Na projektu pracujeme třeba celý půlrok a během zkouškového ho pak prezentujeme. Jen u asi dvou předmětů, například historie módy, je to klasické. Naučíme se učivo a pak máme závěrečnou teoretickou zkoušku. Většina předmětů je ale projektově zaměřená.
Je známo, že na podobných školách učí lidé ze známých módních značek.
Tak 98 % profesorů pracovalo pod nějakou značkou, ať už větší nebo menší. Je běžné, že učitelé pracovali například pro Pradu nebo Dolce & Gabbanu a teď nás učí. To je super, protože mají reálné zkušenosti z módního průmyslu a mohou nám opravdu hodně pomoct.
A co se týká studentů, jsou tam nějaké celebrity kids nebo influenceři?
Na to se moc nehledí, protože naše škola nabízí italský i anglický program. Já studuju anglický program, kde je většina studentů mezinárodních, takže to tolik nehraje roli.
Samozřejmě se mezi nimi najdou i známé osobnosti nebo influenceři, ale vzhledem k mezinárodnímu složení třídy se tomu nikdo příliš nevěnuje.
Platí na škole nějaká zajímavá pravidla?
Vůbec nic takového není. Každý student má svůj styl a může si obléknout, co chce. Jediné, co je opravdu důležité, je docházka. Máme povinnou minimálně 70% docházku, a pokud ji někdo nedodrží, musí dělat doplňkové zkoušky. Jinak máme hodně volnosti, co se chování týče.
Jak si máme představit tvůj obor a předměty?
Nejoblíbenější předmět je u mě asi Basic Design. Funguje to tak, že si vybereme určitou značku a děláme rozvoj její kolekce. Analyzujeme ji a vše zapisujeme do našeho portfolia.
Máme takové desky, kam lepíme obrázky, inspirace, moodboardy a postupně analyzujeme předchozí kolekce, abychom vytvořili vlastní návrh následující kolekce. Je to opravdu dlouhý proces, ale mě to hrozně baví.
Vytváříme outfity a dokládáme to i látkami, takže je to hodně zajímavé. Navíc nás na mém oboru učí i práci na počítači. Pracujeme s Photoshopem a různými dalšími programy. Ze začátku to bylo hodně těžké, ale jak jsem se v tom začala orientovat, začalo mě to opravdu bavit.
Říká se, že móda patří mezi pracovní prostředí s nejsilnější konkurencí. Je to podle tebe pravda?
V Miláně panuje obrovská konkurence. Je těžší si najít práci a život je tu opravdu drahý, zejména s ohledem na platy. Tu konkurenci cítím i mezi spolužáky. Je to znát hlavně při projektech, kdy se každý snaží být o krok napřed a předbíhat ostatní.
Jaké to bylo pro tebe, když jsi na školu přišla poprvé?
Upřímně jsem se bála. Neznala jsem tady absolutně nikoho a neuměla jsem ani italsky, takže jsem byla dost vystrašená. Navíc jsem spíš introvert, takže mě to všechno hodně děsilo.
Naštěstí jsme měli první týden adaptační program, různé aktivity a přednášky. První měsíc až měsíc a půl jsem se snažila co nejvíc seznamovat a najít kamarády, opravdu jsem se snažila vystoupit ze své komfortní zóny. A hodně mi to pomohlo. Během té doby jsem si našla kamarády, které mám dodnes.
Pro Italy je typické aperitivo, kdy po práci tráví společný čas při nějakém malém jídle a drinku. Už tě na to namotali?
Určitě jsem si osvojila, že je fajn po škole zajít na víno a posedět s přáteli. S kamarádkami pak trávíme čas třeba tím, že si zajdeme někam popovídat nebo využijeme množství muzeí a různých akcí, které město nabízí. Možností, co dělat, je opravdu hodně.
Chodí spolužáci i na párty?
Jo, určitě tady to hodně žije. Nejde jen o kluby, ale spíš o posedávání s kamarády na aperitivo nebo návštěvy barů, to je tu opravdu populární. Samozřejmě jsou tady i kluby, ale oproti Praze je rozdíl v tom, že v Praze se chodilo většinou jen o víkendu, zatímco tady je to běžné i během týdne.
Normální je, že se někam vyrazí třeba v pondělí, takže město žije prakticky každý den.
Co se vyplatí navštívit v Miláně kromě turistických atrakcí?
Myslím, že je fajn se podívat na internetu, jaké jsou tady akce. Někdy jsou opravdu zajímavé open spaces, muzea, výstavy, je tady spousta různých možností. Co se týče různých týdnů designu a podobně, pořád se tu něco děje. Minulý týden probíhal Beauty Week, teď je Fashion Week a brzy zase začne Design Week. Akcí je tu opravdu spousta.
Pak jsou místa v Miláně, kam turisti moc nechodí, ale rozhodně stojí za návštěvu, například Chinatown nebo obrovský park Sampione. Také se tu často konají různé trhy a vintage markets, na které je fajn kouknout.
Bydlím v části, kde je hned známá škola Bocconi, takže tam je spousta kaváren, které jsou i levnější než u centra. To mám moc ráda. A potom jsou skvělé restaurace v oblasti Brera. Večer tam hodně žije, je tam spousta barů a výborných restaurací.
