„Chci, aby moji hosté měli chuť se sem vrátit. Aby každý, kdo sem přijde, zažil kouzlo každodenního sicilského života,“ říká Matěj. Jaké těžkosti podle něj přináší koupě domečku za euro?
34letý Matěj Tomek pochází z Děčína, ale dlouhodobě žije v Praze. Často vyprávěl o tom, že by si jednou chtěl koupit domeček v zahraničí a spojit to s cestováním. Čím je starší, tím víc si uvědomuje, že se rád vrací na místa, která už zná. Kde má svou oblíbenou restauraci, kde lidé znají jeho a ví, jak to tam chodí.
„Před dvěma a půl lety jsem si řekl, že okej, pojďme s tím už opravdu něco udělat. Často jsem to řešil s kamarády, vždy jsme měli takové ty řeči, že jasně, kupme něco spolu. Ale nakonec v takových věcech stejně vždy zůstaneš sám,“ vysvětluje.
Nemovitosti hledal ve Španělsku či Řecku, ale svůj vysněný domeček nakonec koupil na Sicílii v městě Scicli, kde předtím nikdy nebyl, ale dnes se tam rád vrací. Důležité pro něj bylo místo, kde je příjemné počasí i během Vánoc.
Casa Asmara stojí v klidné úzké uličce a skládá se ze dvou budov, Asmara a Dammuso. Asmara má dvě ložnice, Dammuso je ideální pro jeden pár. Silné kamenné zdi a klenuté stropy jsou postaveny tak, aby ladily s dědictvím ostrova.
„Pamatuji si pocity, když jsem Casu Asmaru kupoval. Seděl jsem ve vlaku do Prahy a posílal jsem zálohu 115 tisíc vlastně neznámému člověku za dům na Sicílii. Říkal jsem si, proboha, co jsem to udělal. Co když je to nějaký podvod,“ směje se Matěj.
Všichni se mě ptají, jestli jsem ho koupil za euro
„Kdybych dostal euro pokaždé, když se mě někdo zeptá, jestli jsem koupil dům za euro, už bych měl celou vesnici. Za takovou cenu tam máš ale velký závazek.“ Vysvětluje, že sice ti dají dům za euro, ale ten prodávají právě proto, že jde o opuštěné vesnice. Potřebují tam dostat život, přilákat podnikatele a oživit oblast. Vydělávat na takových domech se moc nedá a je výzva se tam uživit.
Na začátku si i řekl, že si koupí dům se zahradou, bude mít vlastní olivový olej a všechno bude super. Ale nakonec si uvědomil, že by se mu nechtělo o zahradu starat a chce koupit něco, kde jen otevře dveře a může se nastěhovat.
My máme tendenci rychle se izolovat, mít své vlastní auto, svůj byt. Ale oni všechno sdílejí a myslím si, že to dětem pomáhá vytvářet vztah ke starším lidem. A naopak, starším to pomáhá udržovat jejich vitalitu a aktivitu.
Realitní makléřka se jeho rozpočtu vysmála
Když si Matěj dům kupoval, měl velký strach. Bál se, jak ho přijme komunita v malém městečku na jihu Itálie. „Myslím si, že my si tu často namlouváme, že jsou k nám lidé nepřátelští, ale ve skutečnosti to tak vůbec není. Měl jsem strach, že si s nimi nebudu rozumět a že pro ně budu jen ten ‚chlapík z východu Evropy‘.“
Všechno ale bylo úplně jinak. Stačilo se sousedy prohodit pár slov a sousedská pohoda byla na světě. Teď mu stále něco nosí, například čerstvé pomeranče na snídani. Když tam na Silvestra trávil čas s kamarády, tak jim zase přinesli čočku. V čase, kdy Matěj na Sicílii není, se mu o dům stará 60letá hospodyně.
Jeho sousedé jsou většinou starší lidé, kteří si však bez problémů vyšlápnou strmý kopec a jsou vitální. „Myslím si, že klíčem k jejich dlouhověkosti je určitě kvalitní, lokální, sezónní jídlo a pravidelný pohyb. Velmi na nich obdivuji způsob, jakým žijí jako komunita. Celé rodiny jsou tam spolu. My máme tendenci rychle se izolovat, mít své vlastní auto, svůj byt. Ale oni všechno sdílejí a myslím si, že to dětem pomáhá vytvářet vztah ke starším lidem. A naopak, starším to pomáhá udržovat jejich vitalitu a aktivitu.“
Jak se Matěj k vysněné vile dostal? Otevřel si prý Google a napsal: jak koupit nemovitost v zahraničí. Neměl o tom vůbec žádnou představu. Nikdo z jeho okolí nikdy nic takového neudělal a ani o tom nikde nic nečetl. První, co mu v Googlu vyskočilo, byly různé realitní kanceláře. Na doporučení známé se ozval na jednu nabídku. „Když jsem jim řekl svůj rozpočet, okamžitě se mi vysmáli. Hned se zeptali, jestli ho nechci navýšit,“ dodává. První realitní makléřce se totiž nezdál rozpočet 150 000 eur (asi 3 700 000 korun).
Co ho u notáře překvapilo?
Makléřka mu řekla, že se na něco může podívat, ale že to nebude jednoduché. Následně mu poslala několik nabídek, ale Matěj z ní měl pocit, že ji to celé otravuje. Na mail jí ani neodpověděl. „Měl jsem z toho divný pocit. Na chvíli jsem si dal pauzu, protože jsem začal pochybovat, jestli jsem nevymyslel něco, co ani není reálné,“ popisuje začátky.
Nakonec se ale k hledání a googlování vrátil. Narazil na stránku Idealista, která už byla úplně o něčem jiném. Prohlédl si desítky domů a procházel přitom různými fázemi. Uvažoval, že koupí ruinu a zrekonstruuje ji, ale později si uvědomil, že nemá takový rozpočet ani potřebné jazykové dovednosti nebo zkušenosti, jak něco takového řídit na dálku. Poté uvažoval o bytu ve městě, ale řekl si, že pro čas trávený se spoustou přátel a s rodinou by byl byt trochu stísněný.
Vysněný dům se však našel – vila s cenovkou 117 000 eur (2,9 milionu korun). Na začátku měl Matěj pochybnosti. „Na mail mi přišel otevřený dokument ve Wordu, kde bylo místo zálohy 4 600 euro napsáno 160 tisíc. Píšu té paní, co to má být, vždyť je tam o několik tisíc eur změněná suma. Ona mi s klidem řekla, vždyť máte otevřený dokument, klidně si to přepište.“
To, že Italové žijí „La dolce vita“, pochopil hned při návštěvě notáře, kde platil celou částku za dům. Sám o sobě říká, že je typ člověka, který má rád věci naplánované, ideálně zařazené v tabulkách. „Když jsme byli u notáře, byl jsem trochu překvapený. V momentě, kdy bylo všechno vyřízené, mi nedali do ruky žádný dokument, nic. Nejprve to pošlou na úřední ověření a doklady o koupi obdržíte do měsíce. To bylo trochu „nevšední". Když jsem se zeptal původní majitelky, kde mám nějakou smlouvu, s úsměvem mi odpověděla: ‚Máš klíče, co dalšího potřebuješ?‘
Pokud kupuješ takový dům, mysli na tyto věci
Matěj chtěl dům maximálně půl hodiny od moře a maximálně hodinu a půl od letiště. „Další věc je doprava. V Itálii můžeš najít spoustu nádherných domů za dobrou cenu, ale zjistíš, že jsou uprostřed ničeho. To je opravdu důležité. Některá z těchto míst jsou velmi odlehlá, a to je velký problém. Jsou to skutečně opuštěné lokality.”
Jeho základní rada je zvážit své možnosti a zamyslet se nad tím, jestli se dokážeš postarat o zahradu či olivovníky, nebo chceš jenom otevřít dveře a okamžitě začít fungovat. Je důležité vědět, co od místa očekáváš – zda toužíš po ruchu velkého města, menším městečku nebo po klidné vesničce.
Tipy od Matěje 👀
Pokud se někdy vypravíš na jih Sicílie nebo si dokonce bookneš Matějovu vilku Casa Asmara, má pro tebe tipy, co ve městečku Scicli stojí za návštěvu. A jestli tě Itálie baví a toužíš se dozvědět víc o životě mezi Českem a touto zemí, Matěj má také Hero Hero, kde lidem prezentuje svoje zkušenosti a zážitky.
LA BOTTIGLIERIA PIATTI & VINI – Charisma majitele a jeho bezchybný vkus v (nejen) italských přírodních vínech dělají každou návštěvu nezapomenutelnou. A když si vychutnáváš sklenici vína, můžeš se pokochat nádherným výhledem na Chiesa di San Matteo. Určitě doporučuji zkombinovat víno se sezónně inspirovaným menu malých jídel. Jeden z mých nejbližších přátel řekl, že zde dostal nejlepší drink Negroni, jaký kdy pil! Určitě se zastav a pozdrav ode mě Eumyrho!🍷
CHIESA DI SAN MATTEO – Nemůžeš opustit Scicli bez toho, abys ses podíval*a na západ slunce z kostela San Matteo. Jen si s sebou možná vezmi lahev vína od Eumyrho. 🌞
ORTYGIA & MARKET- Na východním pobřeží Sicílie si nemůžeš nechat ujít trh na Ortygii v centru Syrakus, je otevřený každý den do 13:00. Zaparkuješ tu, dáš si oběd na trhu a pak se ztratíš v křivolakých uličkách starého města Syrakus! 🌊
