Původní stav starého domu je neodradil a dnes má skutečně atypický interiér.
Co vznikne, když zkombinuješ japonské techniky zpracování dřeva se skandinávskými? The Blach House – černý dům v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, kde žije česká rodina. Ta proměnila starý dům z 20. a 30. let minulého století v minimalistický designový skvost. Už jsi viděl*a interiér celý z betonu?
Z původního domu toho moc nezbylo, většina byla přestavěna a opravit ho do původního rázu by bylo nemožné. Přesto se majitelé rozhodli zachovat několik původních prvků – z trámů jim zůstaly jen dva. Ostatní trámy sehnali ze starého domu, některé jsou prý i více než 200 let staré. Jelikož chtěli prostor otevřený, původní trámy se jim nelíbily, byly hrubé a neošetřené. Nové jsou tesané, mají krásnou patinu a použili je ve větším množství.
„Samotný dům ale není podle mě tak starý, aby mělo smysl zachovávat jeho původní ráz. Navíc už byl před námi hodně předělaný, okna byla plastová a každé jiné, takže tu vlastně ani moc nebylo co zachraňovat. Původně v této oblasti žili Němci,“ přibližuje pro Refresher majitelka domu Linda.
Jak přistupovali k financím, co pro ně bylo největší výzvou, jak pracovali svépomocí a co v praxi znamená mít celý interiér v černé barvě?
Stav starého domu bylpříšerný
„Hledali jsme pozemek nebo menší dům, spíš starší stavbu, protože jsme ještě neměli rodinu a uvažovali jsme o něčem spíš jako o chatě. Objezdili jsme v okolí několik míst, abychom si udělali představu, co je k dispozici a co by nám vyhovovalo. Přítel pochází ze Sokolova a já z Hradce Králové, takže jsme se zaměřili hlavně na tyto lokality a postupně zkoumali, co by pro nás mohlo být ideální.“
Navštívili několik domů, ale většina z nich nebyla vhodná. Buď byly příliš malé, nebo místo nevyhovovalo jejich představám. Jednoho dne se vydali podívat i na dům, který původně nezaujal, ale nakonec je zaujala jiná, nedaleká stavba. Starý barák, který se z dálky zdál zanedbaný, ale jeho potenciál byl evidentní.
Hnedka se nám to líbilo, i když barák byl úplně příšerný, strašný.
Stačí jen vymalovat a nastěhovat se?
„Mám ráda výzvy a také docela velkou představivost a fantazii. Několikrát jsme sem přijeli, prošli si okolí. Tady je opravdu překrásná příroda a malá vesnička, úplně stranou civilizace.“
Dům se jim hned zalíbil a rozhodli se, že do něj půjdou. Poté se sešli s majitelem, který byl velmi vtipný. Říkal jim, že stačí jenom vymalovat a mohou se nastěhovat, což je pobavilo. Nakonec proběhla samotná koupě a barák převzali dokonce na svatého Valentýna, což je pro ně krásné a symbolické datum.
„Několik let, myslím si, že to bylo zrovna v období covidu, se nám to docela hodilo. Ten čas jsme, když jsme nemohli nikam jezdit, trávili tady na baráčku. Na začátku se tady bouralo, dělaly se prašné práce, takové ty nehezké věci. Ale nic se nestavělo, nic se nepřidávalo, nic se nebudovalo. Jezdili jsme sem vlastně jenom s buřty a s pivem.“
Po dvou letech se tu začalo něco hýbat a stavět. Neměli jsme žádný projekt ani žádné rady od nikoho ohledně designu či stavby.
„Černý dům“ má japonskou fasádu
Kromě toho, že lidi na Instagramu zaujal interiér domu, je zajímavá i jeho fasáda, která je také černá. Z dálky se zdá, že jde o hladké černé dřevěné desky, ale zblízka tě materiál opravdu překvapí.
„To, že dům bude černý a že dostane tuto fasádu, jsme věděli už poměrně brzy. Byla to vlastně první věc, od které jsme se odpíchli. Je to opálené dřevo, pochází z Japonska, technika se nazývá Shou sugi ban. Působí to tak, že z dálky dům vypadá skoro černě, ale zblízka je to plastické a hodně zajímavé. Není to tak tvrdé, jak by si člověk mohl představit u černého domu. Struktura samotná je opravdu hezká a tím, že je to dřevo, je to pro mě ještě zajímavější. Mám ráda dřevo jako materiál a přijde mi esteticky velmi příjemné.“
Charlotte je ve 21 letech private pilotka. Letěli s ní Separ nebo Pil C
10. září 2025 v 7:00
Linda říká, že doteď pořád dům rekonstruují, přistavují a mění podle toho, co je napadne. Vždy mají nějakou představu, která se během půl roku klidně úplně změní, než se do samotné realizace pustí. Například i po pěti letech, co tu bydlí, se ještě vůbec nezačali zabývat zahradou. Zatím existuje jen v jejich představách. A i uvnitř je pořád spousta věcí nedokončených.
„Inspirací byl hlavně Pinterest, kde hledáme nápady nejčastěji a takové domy se tam objevují opravdu hodně. Všechno jsme si zařizovali sami.“
Celý interiér z betonového schodiště
„Asi nejnáročnější na realizaci byly mikrocementové stěrky. Naštěstí se tím profesionálně zabývá můj švagr, ale protože je pracovně vytížený, poradil nám alespoň na dálku, co nakoupit a jak postupovat. My jsme si to pak zkusili sami, naučili se to, a i když výsledek není úplně podle našich představ, zvládli jsme to vlastními silami.“
Trvalo asi čtyři měsíce, než to Lindin přítel celé dokončil. Začal někdy v srpnu a skončil až o Vánocích. Linda vtipkuje, že během toho zhubl 12 kilo, takže mu to prý vlastně i prospělo.
Majitelka domu říká, že to bylo asi to nejnáročnější, protože stěrku mají úplně všude. Na stěnách, na podlaze i na nábytku. Třeba pracovní deska, jídelní stůl nebo kuchyňský ostrůvek jsou celé potažené betonovou stěrkou. V budoucnu také plánují ze stejného materiálu udělat skříně v předsíni.
V podstatě celý dům je z tohoto materiálu.
Co bylo největší výzvou?
„Asi nic zásadního, co by nás finančně ohrozilo, jsme neudělali. Ale jsou věci, u kterých si dnes říkáme, takhle bychom to už příště určitě neudělali. Největší chyba byla asi volba vytápění. Máme elektrokotel na všechno, a i když nejsem úplně odborník, vím, že nám tam chyběly některé prvky, třeba expanzní nádoby. Teď to budeme předělávat, protože výdaje na topení jsou vysoké. Přitom dům není velký, má asi 112 metrů obytné plochy, a je dobře zateplený, máme izolovanou fasádu, stropy i podlahu.“
Linda říká, že přesto protopili hodně peněz. Proto chtějí přejít na fotovoltaiku a využít dostupné dotace, což je teď v Česku velmi aktuální téma.
Jinak jsou to podle jejích slov spíš takové drobné „fuck-upy“. Starý dům ti prostě nedovolí všechno, co si vysníš, a musíš se přizpůsobit. Není to jako plánovat na čistý papír.
Vycházíš z toho, co ti dům nabízí. Na jednu stranu je to jednodušší, protože se musíš držet určitých mantinelů a nevymýšlíš úplně všechno od nuly. „Na druhou stranu je tam spousta omezení. Všechno má své pro a proti. I novostavba, i starý dům.“
Jdou černá barva a praktičnost ruku v ruce?
Linda s černým interiérem problém nemá. „Je to hodně praktické. Pro mě skvělé v tom, že na stěrce není skoro nic vidět a dobře se udržuje. Dřív jsem měla bílou kuchyň s vysokým leskem a taky jsem s ní neměla problém. Myslím si, že když člověk pravidelně uklízí, tak zvládne udržet v pořádku cokoliv. Černá kuchyň je úplně v pohodě.“
Jediný problém vidí u černé koupelny. Záchod i vana jsou ve skutečnosti bílé, jen potažené barvou nebo nějakým materiálem. A protože mají dvě malé děti, berou si tam hračky, bouchají s nimi a vana i toaleta jsou už místy poškrábané a obouchané. Bílé skvrny jsou tam hned vidět.
Řekla bych, že černá koupelna je vhodnější, když doma nejsou malé děti. Ale jinak bych to rozhodně pořídila znovu. Nic zásadního, co by mě odradilo, v tom nevidím.
„Ani nechceme vidět, kolik jsme už do domu dali peněz“
„Neměli jsme žádný pevný rozpočet a ani přesně nevíme, kolik jsme do toho celkově dali. Řešit to budeme možná až tehdy, jestli dům budeme někdy prodávat. Stavíme postupně. Vždy, když přijdou peníze, tak něco doděláme.“
Zpětně jsou za to vlastně rádi, protože kdyby vše zařídili hned na začátku, dnes by se jim to možná nelíbilo. Designové trendy se neustále mění, a takhle mají možnost reagovat a menší věci přizpůsobovat postupně.
Nejnáročnější byla asi část, kde napojovali přístavbu na původní dům. Původní dům měl tvar malé kostky a oni ho prodloužili. Zbourali štít, natáhli stěny a napojili novou část, kde je dnes koupelna a technická místnost. Tam to bylo docela divoké, ale výsledek se povedl.
„Do té přístavby spadá i schodiště z cortenu, které se stalo dominantou domu. Nemohli jsme s ním moc hýbat kvůli sklepním prostorám, jen jsme změnili směr vstupu. Přesto to udělalo velký rozdíl. Dnes se do patra jde přímo z obýváku. Corten máme rádi, proto ho chceme použít i v exteriéru a ladit s hnědo-rezavými tóny,“ vysvětluje na závěr Linda.
