Kristýna (25) je projektová manažerka: „Být nejmladší v místnosti je denní chleba, smazala jsem si mentální hranice“

Pouze šest procent mladých lidí z generace Z uvádí, že jejich hlavním kariérním cílem je dostat se do vedení firmy. Vyplývá to z letošního průzkumu Deloitte, který oslovil přes 22 tisíc respondentů a respondentek ze 44 zemí. Důvody? Stres, vyhoření a strach z přehnané zodpovědnosti. Tři čtvrtiny z nich ale zároveň říkají, že by jednou o seniorní pozici zájem měli. Problém tedy není v ambicích, spíš v tom, že si mladí lidé nedokážou představit, jak taková práce reálně vypadá. My jsme si povídali s pětadvacetiletou Kristýnou Exnerovou, která má dnes představu poměrně jasnou.

 Ke kariéře jí pomohla změna školy

„Řekla bych, že jsem tak trochu pořád v letu, ale neskutečně mě to baví a k tomu mám kolem sebe skvělé lidi,“ popisuje se energická Kristýna. Aktuálně pracuje v České spořitelně na oddělení strategie a vede Young Crew, komunitu mladých projektových manažerů v Mezinárodní asociaci projektových manažerů. Nabité dny jí pomáhá zvládat dobré plánování, disciplína a dodržování plánů. „Pomohlo mi taky na čas odinstalovat sociální sítě. A hodně kafe,“ směje se. Když má zrovna volno, vyplňuje ho dobrou společností, sportem a spoustou dobrého jídla.

Zobrazit galerii

(7)

Prvním krokem směrem k oboru, kterému se Kristýna věnuje dnes, bylo paradoxně ukončení studia. „Po prvním roce na vysoké škole jsem úplně změnila obor a místo zdravotnictví šla studovat ekonomiku, management a udržitelný business. V té době jsem si myslela, že jsem ztratila rok, že to bude vypadat špatně v životopisu nebo že je obrovská chyba, že jsem si napoprvé nevybrala dobře. S odstupem času ale vím, že bylo nejlepší rozhodnutí obor změnit a netrápit se zbytečně déle,“ vypráví.

Být nejmladší v místnosti jako denní chleba

Za poslední rok ji podle jejích slov nejvíce posunulo přihlásit se do projektu Future Mindset Board, díky kterému dnes pracuje na své aktuální pozici. „Chtělo to asi největší odvahu vědomě se rozhodnout pro něco, co vám překope život, ale vlastně si to nedokážete úplně představit,“ říká a popisuje tuhle zkušenost jako nabídku, která se nedá odmítnout. „Můžete koukat pod ruce výbornému manažerovi po celý jeden rok a mít možnost se učit, ptát se a challengovat ho. Zároveň jsem ale počítala s tím, že i kdyby se mi nepodařilo dostat se až do finálové šestice, tohle výběrko by mi dalo srovnání, jak jsem na tom znalostně a skillově mezi svými vrstevníky,“ vysvětluje.

Jediné očekávání, které od projektu měla, bylo, že to bude náročné, a to se rozhodně naplnilo. Mezi její denní chleba patřilo například to, že byla v místnosti nejmladší a musela své názory a postoje obhájit před mnohem seniornějšími kolegy. „Ale není důležité, kolik let tomu člověku je, spíš to, jestli má zájem poslouchat a je otevřený přehodnotit názor, když ten váš bude dávat smysl,“ říká.

Přiznává, že to bylo intenzivní období, které ji ale obrovsky posunulo. „Tenhle projekt byl zkušenost, jakou někteří sbírají během několika let kariéry a pro nás byla koncentrovaná v jednom roce. Vyškolilo nás to nejen ve veřejném vystupování, ale i v manažerských soft skillech, stavění argumentace nebo vedení některých těžkých konverzací.“

„Smazala jsem si některé mentální hranice, které si člověk sám nastaví. Třeba že si nad nějakou výzvou ani nedovolí přemýšlet, protože si myslí, že ho nevyberou, nebo že se mu to nepodaří, a tak plno věcí ani nezkusí. Nebo že může věci jen tak zkoušet, neznamená to, že se k tomu upisuje na celý život,“ říká Kristýna.

Manažerkou v korporátu

Aktuálně Kristýna působí na pozici projektové manažerky na oddělení strategie. „Dostala jsem příležitost si část strategie, kterou jsme minulý rok spolu s boardem definovali, odřídit a odmakat. Znamená to hodně telefonátů, teamsových zpráv, ladění, reportů a prezentací,“ popisuje svou práci.

Mezi její úspěchy patří třeba to, že se jí podařilo prosadit AI kompetenci do rozvojových plánů všech zaměstnanců a zaměstnankyň. „Důvodem je to, aby každý zaměstnanec úměrně své profesi uměl využívat AI při svých pracovních povinnostech.“

Sama umělou inteligenci využívá i v běžném životě a na otázku, co by mohla AI dělat, aby jí nejvíce zjednodušila život, vtipně odpovídá: „Posílala bych svého AI avatara skenovat ledničku a pak nakupovat potraviny.“