Dva měsíce prázdnin jsou pryč a opět se chodí do školy. Návrat do lavic představuje zásadní změnu režimu a pro mnohé žáky a žákyně je obtížné najet zpět do režimu. Přinášíme ti proto tipy, jak toto období po létě snadněji zvládnout.
Podle odborníků nejlépe funguje postupný návrat k pravidelnosti. Není třeba hned od prvního týdne září sedět hodiny nad učením a dennodenně se stresovat. „Pomůže znovu nastavit čas vstávání a usínání, vyhradit si konkrétní dobu na školní přípravu a nenechávat všechny povinnosti na jeden dlouhý blok večer,“ říká Jakub Rakušan, zakladatel a CEO Školy Populo.
1. Na úkoly nekoukej jako na jeden velký celek
Místo „musím se naučit všechno“ je efektivnější si určit priority a rozdělit si, co je potřeba udělat dnes, co může počkat do zítřka a co zatím ještě není aktuální. Zejména to platí u deváťáků a maturantů. „Deváťák nepotřebuje v září umět přijímací test na maximální počet bodů a maturant nemusí během prvních týdnů zvládnout všechna maturitní témata,“ zdůrazňuje Rakušan. „Potřebují vědět, kde jsou teď, co už umí, kde mají mezery a jak bude jejich příprava v dalších měsících vypadat,“ apeluje.
Roli hraje nejen samo studentstvo, ale i rodiče. Zejména u starších dětí není potřeba jim denně připomínat, co je čeká, daleko důležitější je naučit je, aby si své povinnosti hlídali a plánovali sami.
Velkou roli hraje reakce rodičů. Pokud rodič už od začátku září mluví o tom, kolik toho letos dítě čeká, jak důležitý bude ročník a že ‚teď už musí opravdu zabrat‘, může vytvářet tlak ještě předtím, než se objeví skutečný problém. Zejména u deváťáků a maturantů není potřeba připomínat přijímací zkoušky nebo maturitu každý den. Studenti velmi dobře vědí, že je čekají.
Dítě nepotřebuje slyšet, že „tenhle rok bude náročný,“ ale potřebuje mít jasný plán a také pocit podpory a vědomí, že když se něco nepovede, existuje způsob, jak to lze napravit a nebude na to samo.
První horší známka nebo první zapomenutý úkol po návratu do školy rozhodně nemusí znamenat, že se v tomto duchu potáhne celý školní rok. Jakub Rakušan opět zdůrazňuje postupný návrat do režimu a včasné řešení problémů.
2. Nedávej si za vinu, když „nezvládáš“
Se stresem spojeným se začátkem školy, organizací času a obavami z množství učiva bojuje polovina tvých vrstevníků, nejsi v tom sám*sama.
Častým problémem bývá návrat k delšímu soustředění. „Přibližně u 20 až 30 procent žáků po prázdninovém útlumu pozorujeme výraznější potíže s udržením pozornosti u delších textů nebo vícekrokových úloh,“ popisuje Rakušan. „Ale není namístě dítě hned označovat za nesoustředěné,“ vysvětluje s tím, že je přirozené, když si děti po létě musí na podobnou zátěž znovu zvyknout. Během léta jsi pravděpodobně nemusel*a sledovat 45minutový výklad, číst několikastránkový text nebo řešit složitější úlohy, tak sis odvykl*a.
ŽEBŘÍČEK: Tohle je 50 nejlepších škol v Česku. Je mezi nimi i ta tvoje?
16. srpna 2026 v 13:03
V září je toho najednou hodně. Škola, domácí příprava, kroužky, písemky a další povinnosti. Do toho strach ze špatné známky nebo obava z toho, že nesplníš očekávání rodičů. Prvňáčci a prvňačky vstupují do úplně nového prostředí, někdo mění třídu nebo školu a má nový kolektiv, někdo si z předchozích let nese trauma a nevrací se po prázdninách s čistým štítem, ale naopak obavou, že se problémy budou opakovat. Každý je v jiné situaci, pro téměř nikoho není snadná. Neklaď na sebe přílišné nároky a nestresuj se, když vše nejde od začátku podle tvých představ.
3. Neboj se říct si o pomoc
Podle dostupných dat pociťuje stres spojený se školou nebo školními povinnostmi až 38 procent chlapců a 52 dívek, přičemž výrazněji se objevuje mezi 11. a 13. rokem, tedy přibližně mezi pátou a sedmou třídou. Někdy může přijít pocit, že už sám*sama stres nezvládáš, tehdy je důležité mít se na koho obrátit.
Prvním krokem by měl být podle Rakušana otevřený rozhovor doma, ideálně bez okamžitého hodnocení a nabízení řešení. „Jako dospělí máme někdy tendenci dítěti po první větě vysvětlit, co má udělat. Nejdříve je ale potřeba nechat ho popsat, co ho skutečně trápí,“ zdůrazňuje. Problémem může být množství povinností, konkrétní předmět, strach ze známek, přijímacích zkoušek či třeba vztahy ve třídě.
Pokud je problém spojený se školním prostředím, vztahy nebo fungováním ve třídě, mohou pomoci třídní učitel či učitelka, výchovný poradce, metodik prevence nebo školní psycholog, pokud ho škola má. Pokud dítě nerozumí školní látce, může pomoci individuální doučování.
Je však důležité rozlišovat běžný stres od hlubších psychických obtíží. Pokud se problémy objevují dlouhodobě, dítě má výrazné úzkosti, odmítá chodit do školy, dlouhodobě špatně spí nebo se mění jeho chování, rady rodičů ani doučování nepomohou dostatečně. V takovém případě je potřeba obrátit se na odborníky, v akutní krizové situaci jsou k dispozici také krizové služby a linky pomoci.
👉 Linka důvěry Dětského krizového centra: 241 484 149 nebo 777 715 215 (nonstop) – pro děti a oběti násilí.
👉 Rodičovská linka: 606 021 021 – určena pro dospělé, rodiče nebo pedagogy, kteří mají o dítě starosti.
👉 Linka pro rodinu a školu: 116 000 (nonstop, zdarma) – pomáhá při problémech ve škole či rodině, při pohřešování dětí.
