Mikrotransakce, zmatené herní měny a nejasné ceny. Evropským úřadům došla trpělivost.
Vyšetřováno je dle serveru RTÉ hned devět velkých firem a v hledáčku jsou ty nejhranější tituly současnosti. Evropské síti pro ochranu spotřebitelů (CPC) se nelíbí, jak snadno můžou hráči a hráčky ztratit přehled o tom, kolik peněz během hraní utratí. Zahájila proto masivní vyšetřování největších hráčů na trhu s cílem zabránit korporacím v pochybných praktikách.
Úřadům vadí hlavně to, jak fungují in-game měny, tedy všelijaké virtuální peníze. Ty totiž podle nich schválně maskují, kolik daná věc reálně stojí v eurech nebo korunách. Hráči jsou pak snadněji zmanipulováni k tomu, aby utráceli mnohem víc.
Zaměřují se především na to, jak herní mechanismy manipulují s naším vnímáním. Samotná směna skutečných peněz na ty virtuální totiž vytváří jakousi falešnou realitu, kvůli které člověk snadno ztratí přehled o tom, kolik reálně utrácí. Vyšetřovatelé proto prověřují, jestli vývojáři netlačí hráče a hráčky do nákupů nevýhodných balíčků, bez kterých nemají šanci se ve hře posunout dál.
Velkým tématem je i nedostatečná ochrana dětí. Ty totiž patří k nejzranitelnější skupině a často vůbec netuší, že přímo ve hře utrácí výplaty svých rodičů. Celý problém pak podtrhuje ještě ignorování základních spotřebitelských práv. Ze zákona máš totiž právo do 14 dnů odstoupit od nákupu, pokud nakoupenou měnu nestihneš využít. Hry o této možnosti ale své uživatele prakticky vůbec neinformují.
Kdo má problém?
Seznam vyšetřovaných firem vypadá téměř jako line-up nějakého velkého herního festivalu. Najdeš tam studia jako Riot Games, Mojang, Supercell, Ubisoft, Crytek nebo King. Pod drobnohledem EU jsou taky nyní hry: Valorant, Minecraft, Clash of Clans, Candy Crush Saga, Forge of Empires, Hunt: Showdown 1896 a For Honor.
Aby toho nebylo málo, evropské úřady si vzaly stranou i Activision Blizzard. Tam se řeší hlavně Call of Duty a notoricky známé Diablo Immortal. V jejich případě jde nejen o prodej herních měn, ale taky o to, jak hry sbírají tvoje osobní data, jestli záměrně nevyužívají "návykový design" nebo jak agresivně cílí marketing přímo na děti.
„Lidé by si měli hry užívat, aniž by je někdo nutil k nákupům, klamal o ceně nebo je nechával v nejistotě ohledně jejich práv,“ vzkázal k vyšetřování Geoffrey Gray z irské komise s tím, že on-line prostředí se musí stát bezpečnějším.
Pokud se prokáže, že vývojáři porušují pravidla ochrany spotřebitele, mohli bychom se v budoucnu dočkat zásadních změn v tom, jak in-game obchody fungují. Zda se ale něco opravdu změní, se ukáže až v následujících měsících.
