Zatímco pro část studentů znamená začátek nového školního roku návrat mezi kamarády, u jiných může znamenat nárůst psychických potíží a úzkostí. Ptali jsme se psycholožek, jak úzkosti z návratu do školy zvládat.
S blížícím se návratem do školních lavic přibývá dospívajících, kteří řeší úzkosti spojené se školou. Odborníci upozorňují na obavy z výkonu, zkoušek i vztahů se spolužáky. Jak se s nimi vypořádat a kdy vyhledat pomoc? Na naše otázky odpovídaly psycholožky Olga Šerá a Julie Janošíková z platformy Terapie.cz.
Úzkost z návratu do školy často souvisí s návratem k pevnějšímu režimu a školním nárokům – úkolům, zkoušení, výkonu nebo obavám z neúspěchu. Svou roli hraje také větší zátěž, únava a méně volného času.
Nejsi v tom sám*sama
Podle nich se se začátkem školního roku obrací na odborníky čím dál více studentů a studentek. „Častěji se ozývají také rodiče, kteří si nejsou jistí, jak dítěti s jeho obavami pomoci,“ uvádí Janošíková. Největší nárůst zájmu ale očekávají až na konci září a v říjnu.
„Děti i rodiče si úzkost často plně uvědomí až ve chvíli, kdy školní rok skutečně začne. Během prázdnin ji jen málokdo vnímá natolik intenzivně, aby vyhledal odbornou pomoc předem. Obvykle se až po návratu do školy ukáže, že dítě do ní nechce chodit, případně samo přizná své obavy a začne hledat jejich příčinu,“ říká Šerá.
Zkoušky, pevný režim i sociální vztahy
„Úzkost z návratu do školy často souvisí s návratem k pevnějšímu režimu a školním nárokům – úkolům, zkoušení, výkonu nebo obavám z neúspěchu. Svou roli hraje také větší zátěž, únava a méně volného času. U žáků devátých tříd nebo maturantů se mohou přidávat obavy z přijímacích či maturitních zkoušek,“ říká Janošíková.
„Obavy u starších žáků často souvisejí se sociálními vztahy, komunikací s určitým učitelem nebo s předchozí negativní zkušeností se školním prostředím,“ dodává Šerá. „Příčinou mohou být také komplikované vztahy se spolužáky, včetně šikany, o které rodiče někdy nevědí, protože se jim dítě nesvěří. Další významnou oblastí jsou obavy ze školního prospěchu a z reakce rodičů na známky.“
Nesnaž se úzkost za každou cenu potlačit ani se vyhýbat tomu, co ji vyvolává – například škole. Vyhýbání totiž může krátkodobě přinést úlevu, dlouhodobě ale úzkost spíše posiluje.
Co dělat, pokud se necítíš dobře?
Obě odbornice se shodují, že pokud si začneš všímat, že ti ze školy není dobře, neměl*a bys pocity ignorovat.
„Nesnaž se úzkost za každou cenu potlačit ani se vyhýbat tomu, co ji vyvolává – například škole. Vyhýbání totiž může krátkodobě přinést úlevu, dlouhodobě ale úzkost spíše posiluje. Pomáhá o svých obavách mluvit s někým, komu důvěřujeme, a postupně se vracet k běžnému režimu,“ doporučuje Janošíková.
„Pokud je úzkost velmi silná, dlouhodobá nebo výrazně zasahuje do fungování, je namístě vyhledat psychologickou pomoc.“
Ve vyhledání pomoci není třeba zahálet. „Nevyslovené obavy mají tendenci sílit, zatímco jejich sdílení může přinést výraznou úlevu a otevřít cestu k řešení. Pokud jde o šikanu, je důležité, aby se o ní škola dozvěděla co nejdříve. Včasná reakce školy může pomoci situaci zachytit a zastavit,“ uzavírá Šerá.
