Jak hodnotíme novou hororovou minisérii na Netflixu?
Znepokojivé okultistické rituály, démoni, duchové, různé světy a dimenze, vražedné sekty, záhadná úmrtí či zmizení, spousta tajemství a nevysvětlitelných jevů, mnoho postav, hodně napětí a spousta husí kůže.
Máš rád detektivky, horory, psychologická dramata nebo inteligentní science fiction? Nová minisérie na Netflixu s názvem Archive 81 spojuje všechny tyto žánry dohromady a to ve zcela působivém hávu. K dokonalosti má ovšem pořádně daleko.
Osmidílný seriál vytvořila Rebecca Sonnenshine, která se podílela jako scénáristka na pár nezávislých filmech, ale také na skvělé akční seriálové jízdě The Boys či na poněkud jednodušších Upírských denících. Archive 81 byl zároveň jejím režijním debutem, pomáhala jí ale trojice Justin Benson, Aaron Moorhead a Haifaa Al-Mansour.
Spousta otázek, málo odpovědí
Hlavním hrdinou je archivář Dan Turner (Mamoudou Athie), kterého osloví záhadný muž Virgil Davenport (Martin Donovan) z neznámé společnosti s lákavou finanční nabídkou, která se neodmítá. Od archiváře chce, aby zachránil a zdigitalizoval staré, požárem poškozené videokazety z roku 1994.
Má to ale háček. Dan musí pracovat v jejich speciálním sídle daleko od centra města, kde je problém se signálem a nejde tam internet. Mladý archivář nabídku přijme, ale na temném místě začíná objevovat víc, než by čekal, a vůbec se mu to nelíbí. Zjišťuje, že si ho nevybrali náhodou, přičemž se až příliš noří do stále děsivějších odhalených tajemství.
Úvod seriálu je skvělý, diváka vtáhne a drží ho v napětí skvělou atmosférou. Příběh se postupně začíná stále více zamotávat, komplikovat a tobě se hlavou najednou žene milion otázek, na které (záměrně) nedostáváš žádné odpovědi. To tě začne přirozeně přitahovat.
Precizní forma a několik odkazů na klasiky
Tvůrci si tě mazaně omotávají kolem prstu dobrým námětem, dávkováním informací, ale i skvělým střihem a celkově formální složkou, tedy propracovanými kompozicemi nebo vhodným výběrem hudby.
Mluvení se rozvrstvuje, když najednou sledujeme příběhy dalších postav v jiných časových obdobích. Tou nejhlavnější je sympatická filmařka Melody Pendras (Dina Shihabi), snažící se natočit dokument o bytovém sídle Visser.
Již od samotného začátku je vidět menší či větší, přímé i nepřímé odkazy tvůrců na kultovní hororové klasiky. Například Shining Stanleyho Kubricka nebo surrealistické „mindfucky“ Davida Lynche Lost Highway a Inland Empire. Nemluvě o čerpání ze stále více populárního hororového podžánru found footage, který odstartoval koncem devadesátých let The Blair Witch Project.
Ztrácí se tempo, přichází „vata“
Pojďme ale k tomu, co tolik nefunguje. Čím déle Archive 81 plyne, tím více začíná haprovat dramaturgie, seriál ztrácí úvodní tempo a začíná se vysloveně táhnout. Divák je svědkem zbytečné „vaty“, dialogů, které neposouvají děj nijak vpřed a slouží pouze k vyplnění času, přičemž by se daly zkrátit či jednoduše podat elegantněji a svižněji.
Dojem také kazí místy toporné a rozpačité herecké výkony zejména vedlejších postav. Ty hlavní jsou sice slušné (je plusem, že jde o neokoukané „nové“ tváře), ale občas i málo autentické a zbytečně přehrávané. Navíc žánrový mix, zmíněný již v úvodu textu, je sice největším plusem minisérie, ale zároveň Achillovou patou.
Jako by se totiž Rebecca Sonnenshine nemohla rozhodnout, co má být ve finále tím hlavním žánrem, protože na horor je Archive 81 málo děsivý a zároveň plný klišé (vše od vyvolávání duchů přes skoky v čase apod. jsme již viděli zpracováno v lepším podání někým jiným), ale na drama je zase málo emotivní a nedotažený, zejména z hlediska psychologie postav.
Budeš mít husí kůži, ale nečekej zázraky
Přestože námět spolu se strukturou vyprávění jsou v rámci současné produkce Netflixu nepochybně osvěžující a zaručeně budeš mít při některých scénách pořádnou husí kůži, jde jen o jemný nadprůměr a v podstatě víceméně tuctovou báchorku bez většího pro.
Velkým plusem je v každém případě úplné finále a závěrečná scéna. Určitě nejednoho diváka překvapí či dokonce šokuje a zvýší celkový dojem. V konečném důsledku si ale na své přijde zejména běžný divák sledující netflixovské minisérie pravidelně, řadu za řadou, než ten zkušenější a náročnější, který toho má čistě v rámci podobného žánru nakoukáno více. I proto dáváme minisérii Archive 81 šest a půl bodu z deseti.
