USA předpokládají, že invaze na Ukrajinu může začít brzy. Uvolňováním zpravodajských informací se jí pokoušejí zabránit.
Situace na hranicích Ruska a Ukrajiny se od začátku roku značně vyostřuje. Rusko odmítlo Ukrajinu informovat o bližších detailech rozmístění svých vojsk, a tak pouze podpořilo pocit ohrožení. Taktiku Ruska považuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za „psychologický nátlak“.
Západní zpravodajské jednotky upozorňují na možnou invazi, kterou však Rusko vícekrát popřelo. Od 15. února začali Rusové údajně stahovat části jednotek, které skončily s vojenským cvičením. I když se může zdát, že napětí pomalu deeskaluje, situace na hranicích se může snadno změnit. Ukrajina navíc podle prezidenta Volodymyra Zelenského žádný ústup ruských jednotek nezaznamenala. Podle informací Bílého domu Rusko svá vojska na hranicích naopak posílilo.
V Refresheru se věnujeme i celospolečensky důležitým tématům, mezi něž určitě patří i potenciální konflikt na našem kontinentu. Jelikož situace mezi Ruskem a Ukrajinou je stále více nepřehledná, připravili jsme pro čtenáře časovou osu jejich vztahů společně s infografikou rozmístění a počtu vojsk. Pokud chceš podpořit naši práci, můžeš se stát členem klubu Refresher+.
Rusko se zavázalo respektovat ukrajinské hranice
24. srpna 1991 — Ukrajina vyhlásila svou samostatnost. Ve stejném období se od rozpadajícího se Sovětského svazu odtrhly další bývalé země východního bloku.
5. prosinec 1994 — Ukrajina, Rusko, Británie a USA podepsaly Budapešťské memorandum. Ukrajina se jeho podpisem vzdala svého jaderného arzenálu, který byl třetím největším na světě. Rusko a ostatní signatáři se v memorandu zavázali respektovat územní suverenitu Ukrajiny a neohrožovat ji svou silou.
2. duben 2008 — NATO přislíbilo Ukrajině, že se jednoho dne stane členem Severoatlantické aliance. Reagovalo tak na lednovou žádost o udělení akčního plánu členství.
1. březen 2010 — Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč prohlásil, že současné nastavení vztahů s NATO je ideální. Členství v organizaci nepovažoval za potřebné.
20. listopad 2013 — Ukrajinská vláda pozastavila podepsání dohody o přidružení k Evropské unii. Den nato začaly na Ukrajině masové protesty, přezdívané euromajdan. Nakonec vedly ke svržení tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.
Krym vše změnil
27. únor 2014 — Rusko vyslalo na poloostrov Krym vojenské jednotky, které obsadily parlament. Začátkem března Rusko vyslalo na Krym i armádu. Jako důvod uvedli ochranu místního ruského obyvatelstva, které je většinové.
