Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
USA předpokládají, že invaze na Ukrajinu může začít brzy. Uvolňováním zpravodajských informací se jí pokoušejí zabránit.
Situace na hranicích Ruska a Ukrajiny se od začátku roku značně vyostřuje. Rusko odmítlo Ukrajinu informovat o bližších detailech rozmístění svých vojsk, a tak pouze podpořilo pocit ohrožení. Taktiku Ruska považuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za „psychologický nátlak“.
Západní zpravodajské jednotky upozorňují na možnou invazi, kterou však Rusko vícekrát popřelo. Od 15. února začali Rusové údajně stahovat části jednotek, které skončily s vojenským cvičením. I když se může zdát, že napětí pomalu deeskaluje, situace na hranicích se může snadno změnit. Ukrajina navíc podle prezidenta Volodymyra Zelenského žádný ústup ruských jednotek nezaznamenala. Podle informací Bílého domu Rusko svá vojska na hranicích naopak posílilo.
V Refresheru se věnujeme i celospolečensky důležitým tématům, mezi něž určitě patří i potenciální konflikt na našem kontinentu. Jelikož situace mezi Ruskem a Ukrajinou je stále více nepřehledná, připravili jsme pro čtenáře časovou osu jejich vztahů společně s infografikou rozmístění a počtu vojsk. Pokud chceš podpořit naši práci, můžeš se stát členem klubu Refresher+.
24. srpna 1991 — Ukrajina vyhlásila svou samostatnost. Ve stejném období se od rozpadajícího se Sovětského svazu odtrhly další bývalé země východního bloku.
5. prosinec 1994 — Ukrajina, Rusko, Británie a USA podepsaly Budapešťské memorandum. Ukrajina se jeho podpisem vzdala svého jaderného arzenálu, který byl třetím největším na světě. Rusko a ostatní signatáři se v memorandu zavázali respektovat územní suverenitu Ukrajiny a neohrožovat ji svou silou.
2. duben 2008 — NATO přislíbilo Ukrajině, že se jednoho dne stane členem Severoatlantické aliance. Reagovalo tak na lednovou žádost o udělení akčního plánu členství.
1. březen 2010 — Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč prohlásil, že současné nastavení vztahů s NATO je ideální. Členství v organizaci nepovažoval za potřebné.
20. listopad 2013 — Ukrajinská vláda pozastavila podepsání dohody o přidružení k Evropské unii. Den nato začaly na Ukrajině masové protesty, přezdívané euromajdan. Nakonec vedly ke svržení tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.
Zdroj: Globalfirepower.com, Refresher
Krym vše změnil
27. únor 2014 — Rusko vyslalo na poloostrov Krym vojenské jednotky, které obsadily parlament. Začátkem března Rusko vyslalo na Krym i armádu. Jako důvod uvedli ochranu místního ruského obyvatelstva, které je většinové.
16. březen 2014 — Na Krymu proběhlo referendum, po kterém Rusko poloostrov Krym a město Sevastopol zahrnulo do svého státního území. Anexi Krymu odsoudila Ukrajina i Západ. Státy G7 (USA, Spojené království, Kanada, Japonsko, Itálie, Německo, Francie) a mnohé další země považují anexi Krymu za porušení Budapešťského memoranda. Ústavní soud na Ukrajině označil referendum za protiústavní. Ukrajina dodnes Krym vnímá za dočasně okupované území, nikoli za součást Ruska.
6. duben 2014 — Začátek vojenského konfliktu na Donbasu mezi Ukrajinou a proruskými separatisty. Rusko odmítá, že by separatistům pomáhalo. Konflikt trvá s malými přestávkami dodnes.
1. září 2017 — Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Ukrajinou vstoupila v platnost. Dohoda představuje bližší možnosti spolupráce mezi EU a Ukrajinou. Prozápadní směřování se ovšem nezamlouvá Rusku. Vladimir Putin případný vstup Ukrajiny do NATO dlouhodobě označuje za bezpečnostní ohrožení Ruska.
Zdroj: Rochan Consulting, Maxar, BBC, Refresher
Vojska u hranic s Ukrajinou
2. duben 2021 — Zahraniční média informovala o přesunu ruských a běloruských vojáků k hranicím Ukrajiny. Mělo jít o zhruba 25 tisíc jednotek. Podle Kremlu šlo pouze o vojenské cvičení. Expert na ruskou a ukrajinskou politiku Alexander Duleba pro Refresher řekl, že se situace zhoršila také proto, že ukrajinská rada národní bezpečnosti v lednu odebrala licenci třem televizním stanicím. Ty patřily ruskému oligarchovi Viktoru Medvečukovi, kmotrovi dcer prezidenta Vladimira Putina. Televize prý vysílaly ruskou propagandu a dezinformace.
21. duben 2021 — Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že Ukrajina válku s Ruskem nechce, ale je na ni připravena a bude bojovat do posledního muže. Rusko postupně na hranicích shromáždilo největší počet vojáků a armádní techniky od roku 2014. Mělo jich být odhadem kolem 100 tisíc. Jednotky se koncem dubna stáhly.
31. květen 2021 — Rusko chce na západ země přivést další vojáky. Jako důvod uvedlo narůstající hrozbu ze strany NATO. Moskva zmiňuje zvýšený počet válečných lodí a strategických bombardérů, které se mají pohybovat na hranicích s Ruskem. NATO tvrdí, že jde o trénink zabezpečení obrany pro členy Severoatlantické aliance.
23. červen 2021 — Rusko prý vypálilo na britskou válečnou loď varovné výstřely. Údajně se nacházela v ruských vodách u poloostrova Krym. Britové to ale popřeli.
12. listopad 2021 — USA upozornily EU na možný útok ze strany Ruska. U hranic s Ukrajinou se shromáždilo zhruba 90 tisíc vojáků. Moskva invazi popřela a uvedla, že je pohyb vojsk na území Ruska interní záležitostí státu.
3. prosinec 2021 — Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov prohlásil, že se při hranicích s Ukrajinou nachází přes 94 tisíc vojáků. Podle odhadů zpravodajských služeb by se k hranicím s Ukrajinou do konce února mělo dostat 200 tisíc vojáků.
7. prosinec 2021 — Americký prezident Joe Biden komunikoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Rusko požaduje záruku, že se další postsovětské státy včetně Ukrajiny nestanou součástí NATO. Ukrajina ale vstup do EU a NATO považuje podle mluvčího ukrajinského prezidenta Serhije Nykyforova za prioritu. Perspektivu členství v NATO mají zakotvenou i v ústavě. Na takové podmínky tedy nemohou přistoupit.
16. prosinec 2021 — Europoslanci v rezoluci žádají Rusko, aby stáhlo své jednotky z oblastí u hranic s Ukrajinou.
Zdroj: Globalfirepower.com, Refresher
Západ hovoří o invazi, Ukrajina je v prohlášeních opatrnější
14. leden 2022 — Podle informací USA plánuje Rusko vyslat záškodníky, kteří prý vyvolají konflikt jako záminku k napadení Ukrajiny.
24. leden 2022 — USA rozhodly o stažení rodin diplomatů z Ukrajiny.
28. leden 2022 — Americký prezident Joe Biden a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu přes hodinu telefonovali. Hlava USA považuje útok ze strany Ruska za „téměř jistý“, s čímž ovšem Zelenskyj nesouhlasí. Prezident Ukrajiny se pokouší nadále uklidňovat občany.
29. leden 2022 — Rusko přesouvá svá vojska do Běloruska. Důvodem je plánované společné cvičení. Vojska se přesunou i na jih Běloruska, tedy na hranici s Ukrajinou. Ministerstvo zahraničních věcí USA se obává, že by i z této strany mohla napadnout Ukrajinu.
2. únor 2022 — USA nasadí ve východní Evropě zhruba 3 tisíce vojáků. Jednotky budou vyslány do Německa a Polska. Tisíc vojáků, kteří jsou již v Německu, bude přesunuto do Rumunska. Vojáci mají za úkol podpořit obranu spojenců USA — země NATO. Cílem není boj na Ukrajině. Bílý dům avizoval, že má v pohotovosti připraveno dalších 8 500 vojáků, které může přesunout do východní Evropy.
4. únor 2022 — Bílý dům informoval o zjištěních, podle kterých Rusko možná chystá záminku k invazi na Ukrajinu v podobě zinscenovaného videa. Údajně jím chtějí ukázat útok ukrajinské armády na proruské separatisty. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to odmítl.
6. únor 2022 — Američtí představitelé pro agenturu Reuters řekli, že vhodné podmínky pro případnou invazi na Ukrajinu nastanou od 15. února. Tehdy by měla být maximální úroveň zamrznutí půdy, čímž by se vojáci snáze přesouvali po terénu. Podobné podmínky pro přesun potrvají do konce března. Důkazy podporující toto tvrzení však neposkytli.
10. únor 2022 — Britská ministryně zahraničních věcí Liz Truss se v Moskvě setkala se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Následně na tiskové konferenci prohlásila: „K tomu, aby bylo na hranicích Ukrajiny rozmístěno 100 tisíc vojáků, nevidím žádný jiný důvod než vyhrožování Ukrajině. Pokud to Rusko myslí s diplomacií vážně, musí přesunout svá vojska a upustit od výhrůžek.“ Sergej Lavrov později označil jejich jednání za diskusi němého s hluchým a zároveň prozradil, že Truss udělala během jednání školáckou chybu, když si spletla názvy okupovaných oblastí. které jsou reálně součástí Ruska. Biden téhož dne vyzval Američany, aby odcestovali z Ukrajiny.
11. únor 2022 — Ukrajina přibližně 30 kilometrů od Donbasu rozmisťuje odpalovací raketové systémy. Podle záběrů soukromé americké společnosti Maxat Technologies se u hranic s Ukrajinou rozmisťují i další ruské jednotky. Mnohé z nich jsou umístěny na anektovaném Krymu.
Zdroj: Globalfirepower.com, Refresher
Ukrajina požaduje podrobné informace o shromažďování ruských jednotek
11. února 2022 — Ukrajina uplatnila mechanismus snižování nebezpečí v souladu s oddílem III Vídeňského dokumentu o opatřeních na budování důvěry a bezpečnosti. Rusko proto požádala, aby podrobně objasnilo vojenské aktivity na hranicích s Ukrajinou. Podle dokumentu musí Rusko uvést, kde se nacházejí jeho jednotky, kolik jich je, jaké využívá vojenské vybavení a kdy se jednotky stáhnou. Rusko ale žádost ignorovalo. Ukrajina proto svolala mimořádnou schůzi signatářů, kteří podepsali vídeňský dokument. Americké zpravodajské služby předpokládají, že útok na Ukrajinu by mohl začít před koncem zimních olympijských her v Pekingu, tedy před 20. únorem.
13. únor 2022 — USA na Ukrajině vyložily dvě letadla „okamžitě použitelné americké pomoci“, oznámilo americké velvyslanectví v Kyjevě. „Část z nedávno schválených 200 milionů dolarů zahrnuje munici a granáty odpalované z ramene,“ dodali. Ukrajinu materiálně podpořilo i několik zemí EU. Česko například koncem ledna darovalo čtyři tisíce dělostřeleckých granátů.
Deník Ukrajinská pravda informoval, že v neděli z Ukrajiny odletělo množství soukromých letadel, která patří místním oligarchům. Byly mezi nimi dopravní prostředky nejbohatšího Ukrajince Rinata Achmetova, ale i oligarchů Boryse Kolesnikova nebo Viktora Pinčuka.
14. únor 2022 — Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá poslance a státní zaměstnance, kteří odešli z Ukrajiny, aby se do 24 hodin vrátili. Mimo Ukrajinu se aktuálně nachází 23 poslanců. „Zvláště se obracím ke všem představitelům vlády, státním zaměstnancům, kteří opustili zemi nebo tak v blízké době plánují učinit. Ukrajinský lid vás pověřil nejen vedením země, ale také její ochranou. V takové situaci je vaší přímou povinností, abyste byli spolu s námi, s ukrajinským lidem,“ vzkázal jim.
Zdroj: Globalfirepower.com, Refresher
Žoldnéři vysláni na Ukrajinu
14. únor 2022 — Některé ruské jednotky se přesunuly na pozice k útoku. CBS News o tom informovalo s odkazem na nejmenovaného představitele USA. Rusko má na hranicích údajně 80 % jednotek potřebných k invazi. Na Ukrajinu se za poslední týdny dostali žoldnéři z Ruska, kteří mají propojení na tajné služby z Moskvy. Agentura Reuters přinesla tuto informaci ze tří nejmenovaných zdrojů z prostředí bezpečnostních kruhů Západu. Někteří členové NATO se obávají, že mohou vyprovokovat záminku k invazi.
15. únor 2022 — Část ruských vojáků končí s výcvikem a stahuje se do Ruska. Podle mluvčího resortu obrany v Moskvě jde o jednotky z jižního a západního vojenského okruhu. Většina ruských vojsk však nadále provádí výcvik. Trvat má do 20. února. Americký prezident Joe Biden řekl, že tuto informaci ještě musí ověřit. Skepticky k věci přistoupil také ukrajinský šéf resortu zahraničí Dmytro Kuleba. „Z Ruské federace stále posloucháme různá vyjádření, takže už máme pravidlo: až uvidíme, teprve potom uvěříme. Když uvidíme odklon ruských vojsk, pak budeme věřit, že jde o deeskalaci,“ vyjádřil se.
Vladimir Putin jednal s německým kancléřem Olafem Scholzem. Po jejich setkání prohlásil, že Rusko nechce válku a je připraveno jednat s USA a NATO. Důraz by měl být kladen na opatření, kterými by státy budovaly vzájemnou důvěru. Rusko proto předkládá své bezpečnostní návrhy zaměřené na stav v Evropě. Jednat by se prý mimo jiné mohlo o raketách středního a kratšího doletu.
16. únor 2022 — Rusko dnes podle ruského velvyslance při EU Vladimira Čižova Ukrajinu nenapadne. Reagoval tak na zprávy, že by k invazi mělo přijít právě 16. února. „Války v Evropě zřídka začínají ve středu,“ řekl německému listu Die Welt. Odmítl také, že by se situace ze strany Ruska v nejbližším období vyostřila. „Pokud jde o Rusko, mohu vás ujistit, že tuto středu se žádný útok neuskuteční. Nedojde k žádné eskalaci ani v nastávajícím týdnu, ani v příštím týdnu, ani v následujícím měsíci,“ vyjádřil se.
Rusko zveřejnilo videa, na kterých ukazuje, jak se z Krymu stahuje část jednotek. Některé už totiž skončily s výcvikem a vracejí se na základnu. Americký prezident Joe Biden ale tvrdí, že je invaze na Ukrajinu stále možná. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že jeho země žádné stažení ruských jednotek nezaznamenala.
17. únor 2022 — Rusko prý svá vojska nestáhlo, hranice s Ukrajinou naopak posílilo o dalších 7 tisíc jednotek. S informací přišly agentury Reuters, AP, AFP i CNBC, které se odvolaly na nejmenovaného představitele Bílého domu.
17. únor 2022 — Proruští povstalci obvinili ukrajinské vládní jednotky z ostřelování minomety. Mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí Ned Price upozornil, že Rusko možná připravuje záminku k invazi.
