Rusko vs. NATO: kdo má větší armádu?

Pokud bychom armády všech členských zemí NATO vnímali jako jedno velké vojsko, výlučně svou velikostí by mu ruská armáda nedokázala konkurovat. Velikost potenciálně spojené armády NATO dosahuje přibližně 3,37 milionu vojáků, zatímco armáda Ruské federace má kolem 1,35 milionu vojáků v aktivní službě, uvádí Statista.

Podle žebříčku Global Firepower však Rusko disponuje jen 850 tisíci vojáky v aktivní službě, a tak přesné číslo není známo. Na invazi na Ukrajinu například podle válečných analytiků Rusko vyčlenilo přibližně 160 tisíc vojáků, přičemž v tuto chvíli mohlo nasadit již 75 procent z nich, a tak na Ukrajině operuje kolem 120 tisíc vojáků.

Důležitou roli v porovnání těchto armád však hrají i vojáci v záloze, kteří sice aktivně v armádě nepůsobí, ale mají s ní předchozí zkušenosti, ať už ve formě základní vojenské služby, nebo z působení v profesionální armádě.

Údaje o vojácích v záloze se v různých žebříčcích liší, protože s příchodem ozbrojeného konfliktu se do záloh může přihlašovat nebo může být naverbováno mnohem větší množství lidí než v minulosti.

Výzkumný institut Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI) společně s žebříčkem Global Firepower uvádějí, že Ruská federace má k dispozici jen 250 tisíc vojáků v záloze, jenže institut The International Institute for Strategic Studies (IISS) ve své analýze zjistil, že by Rusko mohlo disponovat až dvěma miliony rezervistů.

Jak je na tom technika NATO v porovnání s Ruskem?Státy NATO mají podle SIPRI dohromady k dispozici 20 723 letadel a 2 049 vojenských plavidel, přičemž Rusko disponuje 4 173 letadly a 605 vojenskými plavidly. Rusko však dobíhá NATO díky své kapacitě obrněných transportérů a obrněné vojenské techniky s 12 420 kusy oproti 14 682 kolektivním kusům NATO.

Pokud by však hypoteticky došlo k otevřenému konfliktu, je třeba počítat i s tím, že ne každý kus vojenské techniky v garážích a hangárech NATO a Ruska je plně funkční, pojízdný nebo schopný letu. Nejlépe o tom svědčí slovenské stíhačky MiG-29, kterých by slovenská armáda měla mít 11, není však jasné, kolik z nich je schopno létat.

Má více jaderných hlavic NATO či Rusko?Výzkumný institut SIPRI za rok 2021 konstatuje, že Rusko vlastní více jaderných hlavic než Spojené státy americké. Rusko v současnosti disponuje 6 255 jadernými hlavicemi, zatímco USA 5 550 hlavicemi. Francie má 290 hlavic a Velká Británie 225 hlavic.

Tyto rozdíly přitom nepředstavují významný faktor v potenciální jaderné válce. Populární doktrína vojenské strategie známá pod názvem zaručené vzájemné zničení, angl. mutually assured destruction říká, že v případě jaderného útoku jedné mocnosti na druhou způsobí jaderná válka zničení útočící i bránící se strany.

Pokud by ruský prezident Vladimir Putin, který minulý týden dal uvést ruský jaderný arzenál do stavu pohotovosti, rozhodl o jaderném útoku, s největší pravděpodobností by Spojené státy reagovaly odvetným útokem, a tak by bylo obtížné mluvit o vítězích a poražených, zničily by totiž veškerý život na zemi.

USA mají podle SIPRI rozmístěných 1 800 jaderných hlavic nasazených na místech, odkud je lze v případě potřeby odpálit. Rusko má takových jaderných hlavic připravených k útoku 1 625, ale znovu připomínáme, že tento jaderný arzenál slouží v obou případech zejména k odstrašování nepřítele.

Pokud bychom zkombinovali jaderný arzenál členských zemí NATO a porovnali ho s arzenálem Ruska, zjistili bychom, že NATO vlastní 6 065 hlavic, zatímco Rusko 6 255 hlavic.

Kdo za armádu utrácí nejvíce peněz?

Na armádu s přehledem utrácejí nejvíce peněz Spojené státy americké, které v roce 2020 podle SIPRI utratily na ozbrojené síly 778 miliard dolarů. Rusko se umístilo až na čtvrtém místě za Čínou i Indií, protože Moskva utratila na vyzbrojení 61,7 miliardy dolarů.

Oficiální údaje NATO dokonce hovoří o tom, že USA za armádu v roce 2021 utratily až 811 miliard dolarů, což je 3,52 procenta HDP. Všechny ostatní země NATO dohromady do ozbrojených sil investovaly 363 miliard dolarů.

Rusko za armádu v roce 2020 utratilo 4,3 procenta svého HDP, zatímco Američané utratili 3,7 procenta HDP, avšak ruská ekonomika je několikanásobně menší než americká, což má za následek tak radikální rozdíl v celkové sumě utracených peněz.

Utrácet více začínají po historickém rozhodnutí už i NěmciPřekvapivým krokem bylo nejnovější rozhodnutí německého kancléře Olafa Scholze, jehož vláda v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu oznámila radikální změnu svého historického přístupu k vyzbrojování a k ozbrojeným složkám, informuje Politico.

Německo od druhé světové války neposílalo zbraně do válečných konfliktů zemí, které nejsou členy NATO, avšak v případě Ukrajiny udělalo po týdnech tlaku veřejnosti výjimku a ukrajinskou armádu podpořilo dodávkou zbraní.

Ba co víc, kancléř Scholz ohlásil vznik nového fondu na 100 miliard eur, který poslouží k urychlené modernizaci německé armády. V budoucnosti chce Německo plnit podmínku členství NATO, která hovoří o tom, že země by měly ročně utratit 2 procenta svého HDP na obranu a armádu.

Nejprestižnější žebříček na hodnocení armád zemíMezi nejprestižnější žebříčky vojenské síly jednotlivých zemí patří již léta index Global Firepower, který porovnává sílu armády na základě více než 50 faktorů. Ve vojenských konfliktech často nehraje roli výlučně velikost armády ve formě počtu vojáků, které dokáže země nasadit, ale také fungování logistiky, infrastruktury, financí i přírodních zdrojů.

Takový žebříček však neslouží k přímému porovnání toho, jak by země dopadly v otevřeném boji. I slovenské ministerstvo obrany ve svém dokumentu k žebříčku Global Firepower konstatuje, že v dnešním světě má takové srovnávání zejména funkci odstrašování.

„Odstrašování je z pohledu politického realismu hrozba použití síly (ne její samotné použití) s cílem odradit potenciálního nepřítele od nechtěného jednání. Jeho podstatou je přesvědčit nepřítele, že náklady či ztráty vyvolané daným jednáním by převážily nad možným ziskem,“ vysvětluje ministerstvo.

Jak se armády NATO a Ruska umísťují v prestižním žebříčku?V čele žebříčku Global Firepower za rok 2022 kralují Spojené státy americké se skóre 0,0453, následuje Rusko se skóre 0,0501 a první trojku uzavírá Čína se skóre 0,0511.

Francie jako první člen NATO po USA skončila na sedmém místě, Velká Británie je osmá, Itálie jedenáctá a Turecko až třinácté. Toto umístění podtrhuje fakt, že velikost armády nutně nemusí znamenat obrovskou vojenskou převahu ani v teoretickém odstrašování, ale ani na bojišti.

„Hodnocené však nejsou jen počty jednotlivých druhů vojenské techniky, ale i její diverzifikace. Žebříček bere v úvahu jen konvenční zbraňové systémy. Jaderné zbraně nejsou zohledňované, avšak uznaným či domnělým jaderným mocnostem je připočítávaný číselný bonus,“ dodává ministerstvo obrany v dokumentu.

„Členské státy NATO dostávají bonusové hodnocení vzhledem k teoretickému sdílení dostupných zdrojů. V úvahu jsou také brány geografické faktory a ekonomická situace států, avšak ne současný politický režim ve státě,“ vysvětluje dokument.

Global Firepower proto nezkoumá, zda armádě v konkrétních zemích šéfuje demokraticky zvolená vláda nebo diktátor. Při sestavování žebříčku tyto faktory nehrají roli.