Naši dávní předkové byli velmi vynalézaví. Podle nové izraelské studie recyklovali, a to především kamenné nástroje, které si předělávali a následně je používali k novým účelům.
O tom, jak se pravěcí lidé chovali, jak spolu komunikovali nebo co jedli, už víme, ale nová studie odhalila další zajímavou informaci, která tě pravděpodobně překvapí. Naši dávní předci recyklovali kamenné nástroje, které po náležité úpravě znovu používali k novým účelům a nic tak nepřišlo vniveč. Tento trend pak vymizel až během nástupu doby železné, píše se ve studii, kterou vedl profesor Bar Efrati z univerzity v Tel Avivu.
Lidé, kteří před 300 tisíci lety obývali Izrael, ale také Španělsko nebo Itálii, podle nové studie recyklovali kamenné nástroje. Ty staré si uchovávali, upravovali je a používali je k novým účelům. V případě, že se pravěkým lidem nástroj rozbil, nevyhodili ho, ale opravili a užívali ho dál. „V době nejstaršího paleolitu je vybírali, shromažďovali a upravovali vědomě a úmyslně,“ říká profesor Bar Efrati a zdůrazňuje, že se nejednalo o náhodu.
Naši předci začali kamenné nástroje recyklovat už před stovkami tisíc let, avšak tento trend pak v době železné vymizel. To, že docházelo k opakovanému použití, potvrzuje patina na kameni, ze které lze vyčíst, že například hominidé používali kámen jako sekeru a jejich potomci jej pak znovu naostřili a vyrobili si z něj nový nástroj.
Ten pak nesloužil k novému účelu. Mohl být použit k porcování masa, tuku či ke zpracování zvířecí kůže a kostí. „Může to být dáno tím, že už bylo obtížnější obnovit ostrou hranu, spíše se dal vytvořit tupější okraj, který byl využitelnější pro škrábání, ale jistý si nejsem,“ popisuje zjištění Efrati.
„Jenom minimální úprava hran svědčí o tom, že sběratelé chtěli co možná nejvíc zachovat tvar a zároveň získat nové využití,“ dodává profesor s tím, že pravěcí lidé chtěli nástroje uchovat jako památku na někdejší život.
