V inzerátu, který byl původně koncipován na 30 hodin týdně, pracovní náplň nijak neubyla. Práce, která je dle popisu velice komplexní a je pro ni vyžadován mimo jiné výborný time management nebo odolnost vůči stresu, vycházela v původní sazbě při 20 tisících lehce nad 150 korun za hodinu a u 25 tisíc byla hodinová sazba 208 korun. Je však potřeba brát v potaz, že živnostníci musí sami každý měsíc odvádět státu okolo 5 tisíc korun.
Kromě na Prahu velmi podprůměrného ohodnocení lidé Richterové vyčítali také využívání tzv. švarcsystému, což je nelegální systém, jenž spočívá v tom, že podnik místo zaměstnanců na tu samou práci najímá živnostníky, čímž ušetří peníze za zdravotní a sociální pojištění.
Aby byly podmínky švarcsystému naplněny musí práce splňovat body takzvané závislé činnosti, mezi které patří například to, že pracovník vystupuje jménem zaměstnavatele, dostává pravidelné a stejné odměny, má stanovenou pracovní dobu a místo práce, nebo existuje vztah nadřízenosti a podřízenosti.
V inzerátu sice není uvedena přesná částka ani pracovní doba, je však přesně stanoveno finanční rozmezí, které se dle podmínek Sněmovny nedá překročit a živnostník, který bude práci asistenta poslance vykonávat, se tak nemůže na vyšší částku dostat.
V nabídce je také uvedeno, že je možné občas pracovat z domova, což indikuje, že si asistent místo, odkud bude pracovat, nemůže vždy sám zvolit. Také vztah podřízenosti a nadřízenosti je v pirátském inzerátu v podstatě uveden tím, že se potenciální pracovník „může těšit na skvělou „šéfovou”.
I přesto, že výklad podmínek v inzerátu by se dal interpretovat, jako znaky závislé činnosti, o švarc systém v případě asistentů poslanců nejde. Podmínky, za kterých pracují asistenti ve Sněmovně již před deseti lety prošetřovali kontroloři ze Státního úřadu inspekce práce a došli k jednoznačným závěrům, že se o závislou práci nejedná, i přes pravidla, jaká Sněmovna na asistenty má.
Legálně je to v pořádku, tak kde je problém
Legálně a tedy pro stát je tak vše v pořádku. Pro pracovníka, který by na místo potenciálně nastoupil, se ale o výhře mluvit nedá.
Nabídka, která se tváří jako švarcsystém, ale o švarc systém nejde, v sobě totiž nese nevýhody z obou světů. Jak ze zaměstnaneckého poměru, tak z živnosti. Kromě již zmiňovaného vlastního placení záloh, nemá asistent nárok na nemocenskou ani placené dovolené, na druhé straně však musí plnit předem určený hodinový limit, mít „nadřízeného“ a pouze občasnou možnost práce z domova – pokud mu to bude dovoleno. Rozsah ohodnocení, na které může dosáhnout, je přitom velmi úzký a na pražské platy a ceny dost nízký.
Fakt, že se poslanci brání pravidly Sněmovny navíc tak trochu potvrzuje, že jsou si této nevýhodnosti vědomi a jelikož od kauzy, kdy kvůli podivnému nastavení práce asistentů inspektoři prošetřovali podmínky jejich práce, uplynulo deset let, nezdá se, že by s tím toužili něco udělat.
Otázka, která se na sociálních sítích velmi opakovala, zněla: „Kdo jiný než zákonodárci by mohl zákon a s ním pravidla pro asistenty poslanců ovlivnit?” Odpověď na ni není překvapující.
Jenže na deset let starém papíře je napsáno v pořádku – takže je to v pořádku. Není tam napsáno: „Kultivujte pracovní prostředí v jedné z nejzásadnějších vládních institucí tak, aby jste šli českému pracovnímu trhu příkladem,” tak proč by to měl někdo řešit.
Když přijde na podivné pracovní vztahy není „ber nebo nech bejt” mentalita nic nového a ukázalo se to i na nedávné kauze s pracovníky rozvážkové firmy Rohlík.
V roce 2018 dostala brněnská pobočka společnosti Velká pecka, která internetový obchod Rohlík provozuje pokutu 1,37 milionu korun za využívání právě nelegálního švarcsystému. Státní úřad inspekce práce na začátku roku začal firmu prošetřovat znovu, jelikož jak kauza ukázala, nezdálo se, že by se podmínky pracovníků nějak změnily.
I přesto, že společnost už jednou pokutu dostala a pro zvláštní nastavení pracovních vztahů je opět v šetření, objevovalo se na sociálních sítích, vedle odsuzujících reakcí, také mnoho hlasů o tom, že je to soukromá firma a pokud někomu její nastavení nevyhovuje, může jít pracovat jinam.
Ať už kontroloři při druhém šetření firmy zjistí cokoliv, nevýhodné pracovní podmínky, které technicky nejsou švarc, ale vypadají tak a vlastně se kolikrát liší jen v tom, že jsou pro pracovníka nevýhodnější než nelegální švarcsystém, budou v Česku dále kvést. Nejvíce pak dopadnou na lidi, kteří dveře na trhu práce nemají otevřené dokořán. Proč by ale měl soukromý sektor na trhu práce měnit podmínky pro svoje „ičaře,” když na Malé straně je mají leta úplně stejné a „nikomu” to nevadí.
