Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Žádné lesbické porno ani nevlastní sourozenci. Japonská animovaná pornografie, známá jako hentai, dominuje žebříčkům vyhledávání na pornografických stránkách. Proč a kde se vůbec vzala? Rozhodli jsme se to zjistit.
Časopisy s nahými lidmi vzala voda; dnes si člověk může zajít do nevěstince se silikonovými pannami, sledovat video v pohodlí domova klidně i ve virtuální realitě nebo objevovat hranice toho, co pro nás může být přitažlivé, i v animovaných filmech, kde se může stát vlastně cokoliv.
Opusťme proto českou kotlinu a zamiřme na východ Asie do ostrovního Japonska. Země vycházejícího slunce už mnohokrát ukázala, že umí dát život nespočtu věcí, které obyčejný Evropan nemusí úplně chápat. Co se ale porna týče, čím dál tím větší počet osob ze zbytku světa přichází na chuť specifickému žánru japonského animovaného filmu, který je pro dospělé.
HENTAI (český přepis, int. přepis – hentai) –se dá přeložit jako nemravný, sexuální až úchylný. Používá se primárně západními diváky jako obecné označení pornografického kresleného (manga) nebo animovaného (anime) materiálu primárně s heterosexuálním obsahem
Čísla nelžou
Statistika mluví jasně. Pokud se podíváme na každoroční souhrn webu PornHub, dokážeme odvodit vývoj oblíbenosti nejen tohoto žánru, ale japonského porna jako celku. V roce 2016 se heslo „hentai“ nevešlo ani do první sedmičky nejvyhledávanějších výrazů na webu. Uživatelé nejčastěji hledali heslo „lesbian“, za ním následovalo heslo „step mom“, třetím bylo „MILF“, čtvrté „teen“ a pětici uzavřel výraz „step sister“.
Hentai se umístilo až na osmém místě, jejž o jedno místo dokonce přeskočilo heslo „cartoon“. Navíc se jednalo poměrně o úspěch, jelikož si japonská animovaná pornografie oproti předchozímu roku polepšila o tři místa. Desítku nejvyhledávanějších výrazů uzavřelo heslo „japanese“, které si polepšilo o čtyři pozice.
Heslo „hentai“ se tehdy navíc opravdu nejčastěji vyhledávalo v Asii. Konkrétně se jednalo o Čínu, Filipíny, Thajsko a Japonsko. Naopak heslo „cartoon“ tehdy bodovalo i na západě – konkrétně ve Spojených státech, v Kanadě, v Brazílii nebo ve Skandinávii, první místa nicméně patřila Mongolsku, Turkmenistánu nebo Čadu.
V průběhu let se však pozice hentai změnila. Lidé jej mnohem častěji zadávali do vyhledávače – v roce 2017 se stalo hned druhým nejvyhledávanějším heslem na PornHubu, prvenství uhájilo heslo „lesbian“. I slovo „japanese“ si polepšilo o dvě místa. O rok později se situace na prvních dvou místech nezměnila, zato heslo „japanese“ si polepšilo o další tři místa. V posledním předpandemickém roce se heslo „japanese“ dokonce stalo nejvyhledávanějším a přeskočilo „hentai“ na druhém místě.
Statistika za rok 2021 vzala za své a jasně ukázala dominanci japonských pornožánrů. Heslo „hentai“ se dostalo na první místo, přeskočilo heslo „japanese“ a podmanilo si vyhledávač a v celkové statistice nejsledovanějších kategorií dokonce skončilo na 4. místě (nejčastěji jej sledovali v Rusku, Bělorusku, Brazílii, Chile nebo v Peru).
Na 13. místě se dokonce objevilo heslo „anime“. Hentai se stalo i nejvyhledávanějším heslem ve Spojených státech, jejichž obyvatelé tvoří drtivou většinu sledujících na webu. Japonsko je v porovnání s velkým odstupem až třetí.
Zajímavé nicméně je, že hentai je dle počtu diváků oblíbenější žánr než běžná anime produkce. Sledují jej totiž i lidé, kteří jinou produkci obvykle nesledují. To je důkaz, že Japonsko má na sexualitu západního světa možná až nečekaně velký vliv. Co však za tímto fenoménem stojí? Než si na to odpovíme, zjistíme, kde se vlastně vzalo.
Některé výtvory japonských hentai umělců působí opravdu realisticky
Od dojmů k pojmům. Chtěli jsme o tomto trendy žánru porna zjistit více, a proto jsme zkusili štěstí a zavítali na přednášku o historii japonského animovaného filmu. Nakonec na téma hentai přišla z vůle publika řeč a přednášející odpověděl. Přednášel totiž odborník na slovo vzatý – Pavel „Grek1“ Chmel.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Kdy hentai vzniklo
Co si o hentai myslí Angel Wicky
Proč je v Japonsku na videu, stejně jako v anime, cenzurován pohlavní styk
Sám se do odbornické role nepasuje, nazývá se fanouškem anime, nicméně faktem zůstává, že je také přednášejícím na českých conech a spoluautorem youtubového pořadu o anime s názvem Anime Cirkus. Ochotně nám vysvětlil, jak to s hentai je.
Podle něj se výraz hentai používá západní fanoušek anime a mangy hlavně ve spojení s výhradně heterosexuálním pornem. „Když řeknete porno, tak si nikdo primárně nepředstaví homosexuální obsah,“ uvádí pro REFRESHER.
Homosexuální japonská pornografie se dělí na jiné dvě skupiny: jaoi (yaoi) a juri (yuri). První výraz zobrazuje výhradně sexuální styk mezi dvěma muži nebo chlapci. „Slovo vzniklo ve fanfikční tvorbě jako zvuková složenina slov jama naši, oči naši, imi naši, tedy žádný vrchol, žádná pointa, žádný význam, což mělo popisovat obsah těchto děl, kde šlo takříkajíc jen o to jedno,“ popisuje Chmel.
Velmi zvláštní je divácké složení jaoi. „I přes tento svůj obsah je to forma pornografie, kterou v naprosté většině konzumují dívky a ženy. V komunitě otaku se označují jako jaoi-fangirls,“ objasňuje. Nejspíš si tedy odvodíš, co asi znamená juri. „V japonštině je význam tohoto slova lilie. Jde o označení pornografie zobrazující sexuální styk mezi dvěma dívkami nebo ženami,“ dodává Grek1 s dovětkem, že tento žánr sledují muži i ženy ve stejném počtu.
Erotika v japonském animovaném filmu nicméně netkví pouze v nekompromisně explicitním aktu na obrazovce. Divák se může oddat i lechtivějším scénám, v nichž sex neprobíhá, respektive není přímo vidět. Tento žánr se jmenuje ečči (ecchi) a jak popisuje Chmel, obsahují „větší míru akcentovaného erotična.“
„Jde například o časté zobrazení postav ve spodním prádle, v plavkách, v lázních, v sauně, se zaostřením na rozkrok či hruď, které ale zůstávají vždy nějak zakryty látkou, párou, odlesky ve vodě, atd.,“ popisuje a uvádí i další příklady.
„Může jít i o časté scény sexualizovaného charakteru, kdy se postavy dostávají často do situací blízkého fyzického kontaktu, a to i v intimních partiích, nebo se ‚nešťastnou' náhodou potkávají při převlékání, ve sprše nebo na toaletě. Toto vše bývá doprovázené i slovním rozebíráním sexuálních témat,“ říkáapřipodobňuje žánr k hrané tvorbě, z níž jako zástupce dobře poslouží seriál Pobřežní hlídka.
Japonská kreslená pornografie má počátky tam, kde má počátky klasická pornografie sama. Tedy na samém začátku médií, které je reprodukovaly. Chtění fanoušků přiložit ruku k dílu vlastní fanouškovskou tvorbou ji následně posunulo dále mezi veřejnost. Kdybychom se ale chtěli bavit o tvorbě mangy a anime a jejich milnících, tím nejzásadnějším je umění Osamu Tezuky.
— TezukaProductions(ENG) (@TEZUKA_ENG) May 6, 2022
Jak píše ve své bakalářské práciFenomén manga a anime v české kultuře Paulína Vávrová, Tezukovi se přezdívalo „otec mangy“, jelikož vtisknul kresleným postavičkám charakteristický vzhled. „Díky němu a jeho následovníkům získaly mangy (a také anime) po druhé světové válce charakteristický vzhled, který se dnes jeví jako dívčími postava s velkýma talířovitýma očima, štíhlou postavou a různobarevnými vlasy,“ uvádí.
Pokud bychom tedy brali jeho tvorbu za hlavní milník, uvedli bychom, že má hentai počátek v 50. letech minulého století. První manga s tímto charakteristickým vzhledem, Astroboy, začala vycházet v roce 1952.
Pojítko s tvorbou Tezuky je zde však i konkrétní, jelikož první film se sexuálním obsahem, který byl proklamovaným marketingovým prvkem, vznikl ve studiu Mushi Production, jež založil. Šlo o film A Thousand and One Nights z roku 1969, který byl prvním z trilogie filmů pro dospělé. V roce 1970 následně vyšel film Cleopatra a v roce 1973 Belladonna of Sadness. „Jako první pornografické anime určené pro video distribuci se pak bere titul Lolita z roku 1984,“ zmiňuje Grek1.
Hentai přesto je, když to zjednodušíme, „pornografie jako každá jiná“. Podle Chmela nemá v Japonsku žádné zvláštní postavení, jelikož je jednou z forem snímků pro dospělé. Mluvíme-li ale o barvité představivosti spojené s tímto termínem a jistými předsudky, většina Čechů si ji spojuje s konkrétním obrázkem. A ano, potvrzujeme, že je pravdivý, ale ne jediný.
V tomto žánru se opravdu vyskytují tituly či scény, v nichž se objevuje i penetrace chapadly – může to být například chobotnice, mimozemská entita z vesmíru nebo například lidská mutace způsobená zvláštním patogenem, nejedná se ale o normu. Chmel uvádí, že se jedná o jeden z prvků žánru, který je prakticky na stejné úrovni jako specifické prvky v hrané pornografii. Takže rovnice chapadla = hentai není platná.
Když už jsme narazili na porovnávání s hranou pornografií, zajímalo nás, co si o hentai myslí opravdoví pornoherci. „Hentai jsem viděla a přijde mi zajímavé,“ svěřuje se REFRESHERu pornoherečka Angel Wicky. „Některé je velmi hezky a atraktivně zpracované a chápu, proč ho lidé tak milují a sledují,“ nediví se. Obecně se však hentai, které přeskočilo svou popularitou všechny ostatní žánry hraného porna jako „MILF“, „step mom“ nebo dokonce „step sister“, podle jejího mínění v průmyslu neřeší.
„Upřímně na to není víceméně žádný názor,“ tvrdí. Propojení mezi těmito dvěma světy vzniká pouze zřídka. „Občas přiletí do Evropy japonská, korejská či podobná společnost a natočí videa na styl hentai,“ dodává. Nic víc se v rámci spolupráce údajně neděje.
Každopádně další podobnost, které si můžeme všimnout, je v rozostření pohlavních orgánů během aktu. Zvláštní opatření, které musí dodržovat jak tvůrci JAV videí (japanese adult video, česky japonská videa pro dospělé pozn. red.) však nařizuje legislativa. Konkrétně jej ukládá článek 175 japonského trestního zákoníku:
„Ten, kdo distribuuje, prodává nebo veřejně vystavuje obscénní dokumenty, kresby nebo jiné předměty, bude potrestán odnětím svobody s prací až na 2 roky, pokutou do 2,5 milionu jenů (447 tisíc korun) nebo nižší pokutou. Totéž platí pro osobu, která toto vlastní za účelem prodeje.“
„Japonské cenzurní zákony zakazují zobrazení penetrace vagíny penisem. Mnohé produkční společnosti pak toto vztahují i na samotné zobrazení obnažených genitálií,“ doplňuje skutečnost Grek1.
Stejné omezení je praktikováno i v manze. Existují však způsoby, jak se tomuto omezení vyhnout. „Tento předpis se dá obejít při produkci určenou ryze pro trhy mimo Japonsko. Pro jeho obejití jde udělat i to, že tyto do zahraničí distribuované tituly pak dovezete zpět do Japonska,“ prozrazuje.
Tím, že je hentai podle všech statistik oblíbené po celém světě, jsme logicky odvodili, že musí být populární i u nás. Najít konkrétní umělce, kteří by se mu ale věnovali, ale není úplně jednoduché. Otaku komunita v Česku je poměrně kompaktní, introvertní a ne zrovna jednoduše přístupná pro člověka zvenčí, což se nám potvrdilo během naší rešerše. Jak to ale bývá, je nutné narazit na ty správné osoby, které jsou ochotné vás posunout dále.
Komunikace s Danielem Řezníčkem alias DanQ z nakladatelství Kobuta, které se stará o vydávání ročníkového sborníku české mangy Vějíř, obvykle spojeným s největší anime událostí v Česku, brněnským Animefestem, nás propojila s opravdu talentovanými lidmi. Jedním z nich je Eliška Elda Wernerová, která je kreslířkou nosící pseudonym Jellypon Art. Dva roky se věnovala dost zajímavé práci – byla zaměstnána ve firmě, která se věnovala produkci hentai her.
„Poprvé jsem se s manga/anime subkulturou setkala v roce 2010, kdy mne jedna moje kamarádka zasvětila do tehdejších populárních anime titulů. Na anime a manze mne nejprve zaujal zcela jiný styl kresby, animace a celkově i dost odlišné náměty a styl vypravování oproti západním animákům a vlastně i tehdejší seriálové tvorbě,“ popisuje, jak se k tomu dostala.
Bylo jen otázkou času, kdy si jako umělkyně řekla, že je čas napodobit své oblíbené japonské tvůrce. „Kolem mnoha oficiálních titulů se navíc v Japonsku běžně tvoří velmi kreativní fanouškovská základna, která poté vydává svá derivativní díla, takzvané dódžinši. A právě dódžin kultura mne svojí podstatou pohltila úplně nejvíce,“ vysvětluje.
Velká část dódžin tvůrců vytváří erotické parodie na již existující díla, pročež je možné tvrdit, že spíše než ona si našla tvorbu pro dospělé, tak si tvorba pro dospělé našla ji. Sama se ale za umělce čistě specializovaného na hentai nepovažuje.
„Musím se přiznat, že krom občasného procházení hentai dódžinši kvůli uměleckým referencím nebo čistě ze zájmu o konkrétního autora, příliš hentai tvorbu nekonzumuji. Zajímá mne hlavně forma, konkrétně vizuální zpracování, nežli samotný obsah,“ objasňuje autorka 18+ artbooku dódžin Touhou inspirovaný japonskou herní franšízou Touhou Project.
Jak už bylo zmíněno, pracovala pro firmu, která se zabývala produkcí hentai her a spolupracovala i se serverem XVideos. A jak se k takové práci dostala? Přes klasickou inzerci na webu. „Ze začátku jsem ohledně této pracovní příležitosti byla skeptická, ale nakonec se z toho vyvinula spolupráce na dva roky, která mi hodně dala,“ říká. Herní projekty, na kterých jsme dělali, se zas tak moc nelišily od běžné herní produkce.
„Čistě pornografického obsahu v těchto hrách zároveň nebývalo tolik. Jednalo se spíše o prémiovou část hry, kterou hráč nejprve potřeboval odemknout. Většina z nás proto tvořila především ilustrace atraktivních ženských postav, které hráče ‚lákaly' na pikantnější obsah,“ zmiňuje. Uvádí však, že její netradiční práce byla vždy přijata s respektem a s negativní reakcí se nesetkala.
Přiznává ale, že je v Česku hentai spíše underground, kterému se věnuje pár umělců. „Osobně jsem se setkala s pár umělci v Čechách, kteří vytvořili pár hentai ilustrací nebo komiksů, ale neznám nikoho, kdo by se na tento žánr zcela specializoval,“ dodala. Žádné animátorské studio komerčně vydávající animovanou tvorbu v japonském stylu tu podle jejího mínění také není.
Pozor na temnou stránku
Stejného názoru je i umělkyně Lin či EaSei, která sdílí svou tvorbu na sociálních sítích pod názvem Box of Limbs. U ní se začal formovat vztah k anime již odmala skrze pohádky, jako starší si našla cestu i k manze. K „romantickým aktům“, jak uvádí, se dostala již v pubertě. „Ve vší upřímnosti se stále jednalo jen o tzv. pokus-omyl, protože jsem svůj vlastní styl, ať už mangu nebo semi-realismus, neměla téměř nijak vyvinutou,“ uvádí.
Svůj styl ale našla a nyní jej zúročuje v hentai či tzv. not-safe-for-work kresbách, kterým se také věnuje. „V mém osobním případě se erotické kresby tolik procesem neliší od jiných. Někdy je třeba jen vymyslet správnou a zajímavou kompozici, která bude dynamická, lákavá, ale zároveň taková, aby nepůsobila nelichotivě,“ říká.
„Inspirace se dá načerpat různě. Pokud se jedná o fanart, tak například z originálního podkladu – pózy ze hry, seriálu, mangy a podobně. Pokud se nevymyslí nic, z čeho by se dal poznat charakter postavy, tak v uměleckých fotografiích s akty či dle modelů. Dokonce si někdo dokáže i zapózovat sám. Nebo poté v hraném pornu,“ vysvětluje s tím, že obvykle záleží na cílové skupině, které chce kreslíř dílo prezentovat. Umělec si totiž musí dávat pozor, co je vidět a co je třeba cenzurovat.
„Dílo jako takové nebývá často podsouvané pozornosti až pod nos. Dalo by se přirovnat k takové podpultovce. Ne každému může být takový content příjemný na oko,“ zmiňuje milovnice jaoi, která tvrdí, že oblíbenost hentai je v Česku poměrně populární. „Jeho originalita a omezený content už sám o sobě přivolává pozornost,“ připomíná.
Hentai s sebou ale nese i temnou stránku věci. Žánr má i svůj underground, na který Lin upozorňuje. „Málokdo má odvahu sdílet lechtivou tvorbu. V undergroundu se dá dohledat obsah hraničící s pedofilí, zoofilií a podobnými zvrácenostmi. Ale vzhledem k tomu, že se jedná o fikci, není tento obsah tolik napadnutelný, což se úplně nedá říct o autorovi. To bez ohledu na to, zda se jednalo o zakázku či vlastní nápad,“ varuje.
Potvrdila nám, že čeští kreslíři hentai jsou většinou velmi introvertní lidé, kteří se obvykle skrývají, nebo se nehlásí k české veřejnosti, jelikož se snaží uplatnit v cizině. Údajně jich je spousta, ale spolupráce, ať už s hranou pornoscénou, animátorským studiem nebo s někým dalším, prý neexistuje.
„Věřím však, že pokud by se objevila nějaké nabídka k spolupráci, jistě by se spousta umělců ozvala, vzhledem k velice nízké veřejné poptávce jak po hentai, tak celkově po anime/manga stylu. Pořád je v naší zemí jakési xenofobní stigma,“ cítí Lin.