Spojené království ukrývá množství kuriozit a rekordů.
Velká Británie každoročně láká miliony turistů z celého světa. Téměř všem jsou již známé patrové červené autobusy, které vozí turisty po Londýně, hodinová věž se zvonem Big Ben či obrovské kolo London Eye, které nabízí výhled na hlavní město.
V tomto článku se dozvíš věci, které nejsou o Velké Británii tolik známé, přičemž mnohé z nich byly dlouhé roky tajné. Spojené království Velké Británie a Severního Irska, jak zní oficiální název země, totiž ukrývá spoustu kuriozit a rekordů.
V Refresheru ti každý den přinášíme zajímavé články z domova i zahraničí. Pokud se ti naše tvorba líbí a chceš podpořit redakční tým, staň se členem klubu Refresher+.
Tradiční anglické jídlo pochází z Indie
Pokud se rozhodneš googlit, co je národní jídlo Spojeného království, jako první se ti zobrazí chicken tikka masala. Velký podíl na tom má fakt, že Indie patřila jako kolonie Velké Británii. Vždy 10. listopadu Angličané dokonce slaví národní den kari a indické jídlo je tam populárnější než třeba tradiční fish and chips.
Indické restaurace v Londýně najdeš doslova na každém rohu a je to důkaz toho, jak se Británie dokáže adaptovat a přijímat cizí kultury. Přestože ti vyhledávač jako první zobrazí toto jídlo, v Británii mají ve skutečnosti rovnou čtyři národní jídla.
Chicken tikka v Anglii, haggis ve Skotsku (ovčí vnitřnosti, například játra, srdce či plíce, s cibulí, kořením a ovesnými vločkami vařené v ovčím žaludku), irish stew v Irsku (irský guláš z jehněčího nebo kozího masa se zeleninou) a welsh cawl ve Walesu (polévka s hovězím nebo jehněčím masem, pórkem a sezónní zeleninou).
Královna ti může popřát vše nejlepší k narozeninám. Pokud se jich dožiješ
Královna každoročně rozesílá stovky kartiček s gratulacemi k narozeninám nebo k oslavě výročí uzavření manželského svazku. Karty k jubileím rozesílají z takzvaného Jubilejního úřadu v Buckinghanském paláci a tato tradice pochází z roku 1917. Komu tyto karty zasílají?
- Každému, kdo slaví 100. nebo 105. narozeniny. Po věku 105 let dostávají lidé gratulace od královny každoročně.
- Každému manželskému páru, který slaví diamantovou svatbu, a také po 65., 70. a každém dalším výročí svatby.
O gratulační kartu můžeš požádat vyplněním žádanky na stránce https://apply.royal.uk/Apply.
Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch
Ne, redakce není pod vlivem alkoholu. Právě ses snažil přečíst nejdelší název města v Evropě, které se nachází ve Walesu. Přestože tento název zní, jako by jeho autor usnul na klávesnici, je reálný a má význam. Popisuje lokalitu a město jako takové. Celkově toto pojmenování obsahuje 58 písmen a běžně si ho lidé zkracují na Llanfairpwll nebo Llanfair PG.
Název města vytvořil místní krejčí, jehož jméno dodnes nikomu není známo. Pojmenování vzniklo pro reklamní účely, prý chtěl vytvořit nejdelší název nádraží v Británii. Ve městě nejsou téměř žádná místa, kde bys mohl trávit volný čas, najdeš tam pár restaurací a hotelů. Nejzajímavější atrakcí je ale podle mnohých nádraží, na kterém je napsán celý název města.
Kutálení sýra je populární sportovní aktivita
Velká Británie je světově známá hraním kriketu, fotbalu nebo ragby. Tušil jsi však, že nadšencům adrenalinu nabízí bizarní extrémní sport? Je jím honění téměř 3,5kilového kotouče sýra, který se kutálí dolů ze strmého kopce. První písemná zmínka o extrémním sportu pochází z roku 1826, ale lidé předpokládají, že je starý až 600 let.
Už tehdy o něm psali jako o dlouholeté tradici, a tak nikdo přesně neví, jak dlouho lidé sýr honí. Po rozkutálení kulatého sýra může v plné rychlosti dosáhnout více než 100 km/h a vítězem honičky se stává účastník, který jako první dorazí do cíle dolů pod kopcem.
Během události každoročně dochází ke zraněním. Write on Sports píše, že je to přibližně 33 zranění na 100 soutěžících. V historii nebylo zaznamenáno žádné úmrtí během honičky, ale před několika lety jeden soutěžící zemřel po doběhnutí do cíle. Sportovní událost pořádají jednou ročně ve městě Gloucester.
Nejmenší sochou v Londýně jsou dvě malé myšky, které se perou o sýr. Příběh, který stojí za jejím vznikem, je však tragický
Abys myšky spatřil, musíš přesně vědět, kam se dívat. Nacházejí se na fasádě domu v Londýně na adrese 23 Eastcheap a vymodelovali je jako památku na tragickou událost, která se na tomto místě v minulosti odehrála.
Traduje se, že nedaleko pracovali na vysoké konstrukci dva dělníci. Přes oběd si dali pauzu, aby se spolu najedli, když vtom jeden z nich zjistil, že někdo snědl jeho sýrový sendvič a nechal z něj jen malý kousek. Tato skutečnost ho rozlítila a z krádeže začal podezírat svého kolegu, se kterým se pustil do hádky. Situaci vyostřili natolik, že oba z konstrukce spadli a pro jednoho pád skončil tragicky. Později, po přezkoumání situace, lidé zjistili, že sendvič snědla myš.
Alkohol si zde do osmnácti nekoupíš, doma ho ale můžeš legálně popíjet, i když nejsi zletilý
Tímto samozřejmě nechceme propagovat alkohol, všichni dobře víme, jaké má účinky na lidský organismus a jaké škody může člověk pod jeho vlivem napáchat. Zákony o konzumaci alkoholu se ovšem v Británii od těch našich trochu liší. Podívejme se tedy nejprve, co ve Velké Británii nemůžeš:
- Prodat alkohol osobám mladším 18 let. Pokud jsi v opačné situaci a nejsi plnoletý, ale pokusíš se koupit alkohol, jdeš tím proti zákonu.
- Koupit alkohol osobě mladší 18 let. Výjimkami jsou 16 a 17leté děti, které s tebou jedí v podniku, přičemž ty jsi zletilý. Mohou si však dopřát jen pivo, víno nebo cider.
- Servírovat alkohol dítěti mladšímu 5 let. Ne, opravdu to nedělej.
Co je naopak legální?
- Pro děti od 5 do 16 let je legální konzumace alkoholu doma. Doporučuje se však dětem alkohol nepodávat.
- Plnoletá osoba může koupit alkohol dětem od 16 let, pokud spolu jedí u stolu, a může to být pouze výše zmíněné pivo, víno či cider.
Oficiálním jazykem byla v Anglii téměř 300 let francouzština
Od roku 1066 do roku 1362 byla v Anglii oficiálním jazykem francouzština. Stalo se tak po obsazení Anglie Normany v čele s normandským vévodou Vilémem Dobyvatelem. Mluvili jí pouze vysoko postavení lidé a v těch dobách angličtinu používaly jen nižší vrstvy.
Při psaní oficiálních dokumentů se v té době používala latina. Francouzštinu ale lidé začali vnímat negativně z důvodu stoleté války Francie s Anglií, která začala v roce 1337. I díky tomu za několik desítek let uzákonili angličtinu jako oficiální jazyk.
Máš našetřené tisíce, které chceš bezhlavě utratit nebo bys rád zkusil šestiměsíční vězení? Ublížíš-li labuti, můžeš mít obojí
Královna Alžběta II. je nejdéle vládnoucí panovnicí na světě. Věděl jsi ale, že vlastní všechny labutě ve Spojeném království? Majitelkou byla již panovnice Alžběta I., vládnoucí na přelomu 16. a 17. století, která labutě považovala za vznešená, nádherná zvířata. Byly ovšem na pokraji vyhynutí, lidé je ve velkém konzumovali a kradli jejich vajíčka. Proto se je královna rozhodla zachránit a vzniklo nové nařízení.
Podle zákona tedy nemůžeš labutě zabít nebo jim jakkoli ublížit, jinak za to zaplatíš mastnou pokutu v rozmezí od několika stovek až po tisíce liber. V závislosti na vážnosti činu ti kromě pokuty hrozí i vězení na několik měsíců. Pokud se tedy vydáš do Británie, dávej pozor nejen na cestách, ale i při jiných aktivitách, v jejichž blízkosti by se mohly vyskytnout labutě.
Nezávisle na tom, kde se ve Spojeném království právě nacházíš, nikdy nebudeš od pobřeží dále než 115 kilometrů
Kamkoli se vydáš v této zemi na výlet, nebudeš od pobřeží dále než 115 kilometrů. Přesně taková je vzdálenost nejdále ležící vesnice Coton in the Elms od pobřežních vod. Nemusíš se proto obávat, že by ti cesta k pobřeží trvala dlouho, zpravidla pocestuješ méně než hodinu.
Za sebevraždu bys kdysi skončil ve vězení
Pokud by ses v 19. století pokusil spáchat sebevraždu a někdo by tě při tom přichytil, putoval bys do vězení nebo zaplatil pokutu. Tento skutek považovali v Anglii a Walesu za zločin do roku 1961.
Osoby, které se o sebevraždu v těch dobách pokusily, nebo svědci, kteří tento akt viděli a nesdělili to příslušným orgánům, mohli putovat do vězení až na 14 let. V lepším případě tě nechali jen zaplatit pokutu a mohl jsi žít dál.
