Případ Roe vs. Wade: Jaký byl osud Jane Roe a co stálo za legalizací potratů v jednom z nejvýznamnějších soudních verdiktů USA?

Když Norma v 16 letech porodila, utekla spolu se svojí čerstvě narozenou dcerou Mellisou zpět ke své matce, která se o dítě starala. Norma potom pracovala po barech, aby dítě uživila. Tou dobou už byl její psychický stav kvůli všemu, čím si za tak krátký život musela projít, velmi špatný, a tak, stejně jako její matka, začala pít. 

Třetí těhotenství a potrat na černo

Norma poté otěhotněla ještě dvakrát. Ve druhém případě dala dítě k adopci. Když otěhotněla potřetí, byla už na začátku svých dvacetin a pracovala u kočovného cirkusu, který zrovna zimoval na Floridě. Norma byla přesvědčená, že třetím těhotenstvím už nechce za žádnou cenu projít. Byla velmi unavená z fyzické i emoční zátěže, kterou těhotenství a následné zřeknutí se dítěte přináší.

Norma byla zoufalá, nevěděla, co má dělat, a hledala jakékoliv řešení, které by zajistilo, že už dalším těhotenstvím nebude muset znovu projít. Vzala všechny úspory, co měla, a odjela do Dallasu, kde žila její matka a dcera. Zatímco hledala různá řešení, se v baru zapovídala s jedním známým, jenž jí vysvětlil, že existuje lékařský zákrok, který dokáže těhotenství přerušit. To bylo poprvé, kdy Norma slyšela slovo potrat. 

Tou dobou nebylo potratové téma něco, co by rozdělovalo společnost. Naopak v různých státech – a nebylo jich málo – kolovaly reformní zákony, které potraty umožňovaly. Potrat byl viděn více jako medicínská záležitost než společenské téma a mnoho politiků z republikánské strany, která je dnes pro ilegalizaci potratů, zákony umožňující potratový zákrok podepsalo.

Jediná část Ameriky, která reformní zákony umožňující potraty neměla, byl severovýchod – Massachusetts, Rhode Island a další. Důvodem byl masivní vliv katolických kostelů a aktivistů, který v těchto oblastech panoval. Tou dobou byla většina katolíků – na rozdíl ode dneška – v demokratické straně. 

Jedním ze států, který v té době potraty zlegalizované neměl, byl také Texas. A byl to právě Texas, ve kterém Norma žila ve chvíli, kdy potřetí otěhotněla. 

Hned nato, co se o potratu od svého známého dozvěděla, šla za lékařem, který pomohl přivést na svět její první dvě děti. Řekla mu, že slyšela o potratovém zákroku a že je přesvědčena o tom, že jde o řešení její současné situace. K jejímu neštěstí jí lékař odpověděl, že v Texasu to nepůjde, že potrat není legální. I přesto, že Norma doktora přemlouvala a nabízela mu peníze, odpověď zůstala stejná a lékař trval na svém. Uvedl, že se jedná o ilegální činnost, kterou je naopak nutné ve chvíli, kdy ji nějaký lékař provede, nahlašovat. 

Norma byla přesvědčena, že musí vzít svůj osud do vlastních rukou, a tak si od blízké kamarádky sehnala kontakt na organizaci, která prováděla potraty na černo. Vzala ušetřené peníze a vydala se na adresu, kterou si přes kontakty opatřila. Když však vešla dovnitř, uviděla naprostou spoušť. Na zemi byla krev, místnosti byly oblepeny policejními páskami a v budově nikdo nebyl. Kolemjdoucí Normě sdělili, že několik týdnů zpět policie nelegální kliniku zavřela. V zoufalství z bezvýchodné situace se Norma obrátila na adopčního právníka.

Advokát jí řekl, že ví o dvou mladých právničkách – Lindě Coffee a Sarah Weddingotn, jež právě dokončily svá studia a hledají případ, který by u nejvyššího soudu změnil legislativu pro celý Texas. Linda a Sarah sháněly těhotné ženy, které chtěly jít na potrat, ale nemohly. Norma pro ně byla ideální kandidátka. 

Začátek procesu Roe vs. Wade

Norma se s právničkami setkala. Obě ženy byly velkými feministkami. Sarah dokonce musela během studií sama do Mexika, aby mohla podstoupit potrat. Všechny ženy navíc byly podobně staré. Norma byla tou dobou na začátku svých dvacetin. A Sarah a Lindě bylo okolo 26 let. 

Norma ale na rozdíl od právniček nebyla zapálená pro změnu systému. Nechtěla nic jiného, než jít na potrat a žít dál svůj život. Sarah a Linda však chtěly měnit zákony. I přes tyto rozdíly v motivaci se Normy případ nakonec k soudu dostal a do dějin se zapsal jako Roe vs. Wade. Jane Roe bylo jméno, které bylo Normě v rámci ochrany identity přiděleno, a Wade byl Henry Wade – okresní prokurátor okresu Dallas v Texasu, proti němuž byla žaloba podána. 

Trvalo tři roky, než se případ dostal k Nejvyššímu soudu Spojených států a Norma se nikdy nezúčastnila jediného jednání. V průběhu sporu navíc porodila a dítě dala opět k adopci. Později přiznala, že doopravdy pořádně nechápala, co se děje a do čeho se pustila, doufala zkrátka, že se na konci dočká potratu, což se nestalo.

Případ ženy vyhrály a potrat byl v Texasu opravdu zlegalizován. Norma svoji identitu přiznala zanedlouho poté, co padnul verdikt. Uvedla, že soudní proces vůbec nesledovala a o výsledku se dozvěděla až z televize. Zanedlouho poté byla středem mediální pozornosti, která ale brzy utichla, a novináři se jí už ozývali pouze sporadicky na výročí verdiktu a podobně. 

V letech, které následovaly po soudu, začala velmi sílit pro-life hnutí (hnutí podporující kriminalizaci potratů), která byla proti potratům. Zvláště pak po nástupu republikánského prezidenta Ronalda Raegana na začátku osmdesátých let.

Norma tou dobou žila dál od mediální pozornosti. Občas se ukázala či promluvila na nějakém „pro-choice“ protestu (protesty podporující možnost volby a práva na potrat), avšak další důležitý milník se v jejím životě odehrál až deset let od procesu.

Nalezení Boha a změna stran

Tou dobou Norma pracovala na potratové klinice jako sekretářka. I přesto, že si udržovala konexe ve feministických hnutích, během let naznačovala, že se uvnitř nich necítí dobře. Ve své autobiografii například popsala, že cítí, že se nad ní ostatní studované feministky povyšují. Cítila se navíc také zneužitě.

Uvedla, že obě právničky, s nimiž do soudního procesu šla, byly bohaté ženy, které měly možnosti a prostředky, jak jí skutečně pomoci a zajistit jí potrat. Ostatně Sarah si jej v Mexiku zařídila. Místo toho ji ale „zatáhly“ do procesu, o kterém moc nevěděla a který jí stejně nijak nepomohl, protože dítě, jež nechtěla, musela odnosit a dát k adopci. Tato frustrace, která se v Normě během let hromadila, nakonec pomohla zapříčinit velký zvrat. 

Vedle kliniky, kde Norma pracovala, otevřelo svou pobočku křesťanské těhotenské krizové centrum provozované organizací Operation Rescue, což byla velmi extremistická protipotratová skupina. Norma byla nejdříve zděšena, postupem času se však dostávala s pracovníky tohoto centra více a více do řeči, až z nich nakonec vycítila pocit sounáležitosti, který ve feministických pro-choice hnutích postrádala. 

V roce 1995 potom k překvapení všech Norma konvertovala ke křesťanské církvi a najednou se z ní stala tvář pro-life hnutí. „Většina z vás mě asi nepoznává. Jsem Norma McCorvey. Známá také jako Jane Roe z případu Roe vs. Wade. Ve chvíli, kdy jsem poznala Boha, jsem si uvědomila, že případ, do kterého jsem vstoupila a který zlegalizoval potraty, byl největší chybou mého života,“ uvedla například v jednom ze svých projevů.

Norma uvedla, že se necítí být zneužívaná pro-life hnutím pro jeho agendu stejně, jako se cítila zneužitá pro agendu pro-choice hnutí. Mediální pozornost časem i po této šokující změně utichla a Norma v roce 2017 v 69 letech zemřela.