Během prvních sta dní Putinovy invaze se Evropa semkla. Nový průzkum Evropské rady pro mezinárodní vztahy však ukazuje, že rozdílné preference veřejnosti by mohly tuto jednotu oslabit.
Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) provedla v polovině května průzkum veřejného mínění v deseti evropských zemích. Občané měli možnost vstřebat šok z invaze a veřejná debata začala směřovat k otázkám, jak konflikt skončí a také k jeho dopadům na životy lidí a na EU. Výsledky naznačují, že se evropské veřejné mínění mění a že „nejtěžší dny jsou možná teprve před námi“.
Průzkum ECFR ukazuje, že Evropané sice pociťují velkou solidaritu s Ukrajinou a podporují sankce proti Rusku, ale v názoru na dlouhodobé cíle se rozcházejí. Dělí se na tábor „míru“ (35 % lidí), který si přeje co nejrychlejší ukončení války, a na tábor „spravedlnosti“, podle něhož je naléhavějším cílem potrestat Rusko (25 % lidí). Ve všech zkoumaných evropských zemích kromě Polska je tábor „míru“ větší než tábor „spravedlnosti“.
Evropané ovšem nejsou rozděleni v názoru na to, kdo zapříčinil válku – podle tří čtvrtin je za konflikt zodpovědné Rusko. Stejně tak nejsou rozděleni v názoru na to, kdo představuje hlavní překážku míru – dvě třetiny ukazují na Rusko. Jedinou výjimkou je Itálie, kde jsou názory občanů těsně vyrovnané v tom, zda větší překážkou není Ukrajina a Západ.
Studie ECFR odhaluje významné rozdíly mezi Polskem a Rumunskem, které jsou historicky nepřátelské vůči Rusku. Osmdesát tři procent lidí v Polsku viní z konfliktu Rusko, v Rumunsku je to jen 58 procent. A co je ještě důležitější, 74 procent lidí v Polsku považuje Rusko za největší překážku míru, zatímco v Rumunsku je to jen 42 procent.
Evropané celkově neváhají, na čí straně stojí: chtějí, aby Ukrajina zvítězila. A jsou připraveni jí pomoci se bránit. Podle průzkumu je zároveň většina Evropanů připravena projevit Ukrajině solidaritu v podobě ekonomické pomoci, zbraní, podpory ukrajinského členství v EU a přijetí uprchlíků.
Občané EU také podporují tvrdá opatření proti Rusku. Všechny tři hlavní skupiny respondentů žádají přerušení hospodářských vazeb s Ruskem. Činí tak však v radikálně odlišných poměrech: v táboře míru to podporuje 50 %, ale 37 % nikoliv; v táboře spravedlnosti je tento rozdíl 83 % ku 11 %. Tábory míru a spravedlnosti se také liší v názoru na přerušení diplomatických styků: tábor spravedlnosti to jednoznačně podporuje (70 %), zatímco tábor míru je proti (49 ku 40 %). Stejně tak tábor spravedlnosti a váhaví voliči chtějí přerušit kulturní vazby, zatímco tábor míru nikoli.
Problém, který Evropany v souvislosti s probíhající válkou nejvíce znepokojuje, jsou životní náklady, včetně vyšších cen energií. Zároveň země, které leží nejblíže Rusku – Finsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko, se relativně více obávají hrozby ruských vojenských akcí proti nim.
Vlády musí podle výzkumníků z EFCR najít nový jazyk, který by překlenul propast mezi vznikajícími tábory, aby posílily evropskou jednotu a zabránily polarizaci mezi zeměmi i uvnitř nich.
