Když ti zazvoní telefon, kdy se volající představí jako pracovník banky, který zjistil napadení tvého účtu, dávej si pozor. Můžeš se stát obětí tzv. vishingu, který je mezi podvodníky populární.
Když ti zavolá číslo, které vypadá jako číslo z infolinky, a ozve se člověk, jenž tvrdí, že je pracovník banky a že se někdo chystá napadnout tvůj účet, zbystři. Dost pravděpodobně se jedná o jeden z nových tipů podvodů, který na české obyvatelstvo zkouší podvodníci. Policejní prezidium České republiky představilo veřejnosti tzv. vishing a spoofing, což jsou techniky, které podvodníci využívají. Ze svých obětí často vylákají klidně všechny úspory.
V momentě, kdy na tebe někdo vyzkouší vishing či spoofing, je jeho motivem získat tvá osobní data nebo finanční prostředky. Jejich výhodou je také to, že jsou to způsoby, jež oběť velmi těžko odhalí. Nicméně i přesto, že se o těchto podvodech mluví čím dál víc, si podvodníci stále přichází na velké peníze v řádech milionů korun. Proto se policie rozhodla, že jejich princip vysvětlí veřejnosti.
Vishing je jedna z metod sociálního inženýrství. „Podvody jsou často založeny na principu telefonních hovorů, kdy se volající představí jako pracovník banky, který zjistil napadení účtu volaného,“ uvádí policejní prezidium modelový příklad. „Fiktivní bankovní úředník vystraší různými tvrzeními osobu, které volá, a přiměje ji převést peníze z účtu na bankovní účet, který označí jako bezpečný. Tvrdí přitom, že se jedná pouze o dočasné bezpečnostní opatření,“ osvětluje.
Aby se jeho věrohodnost zvýšila, přichází obvykle druhý telefonát, tentokrát však od tzv. policisty, jenž situaci potvrzuje a klade důraz na převedení peněz. „Tvrzení podvodníků bývají velmi věrohodná. Často předem disponují informací o skutečné bankovní instituci, ve které má volaný svůj účet,“ vysvětlují policisté a plynule navazují na vysvětlení tzv. spoofingu.
Jedná se o metodu, díky níž dokáží napodobit jakékoliv telefonní číslo. Ať už se jedná o infolinku banky, nebo jiných institucí. S penězi poté podvodníci získají i citlivé osobní údaje. Pokud se člověk s takový podvodem setká, měl by kontaktovat nejen policii, ale i svou banku, jelikož při jednání včas je možné ztrátu peněz zvrátit.
– Nereaguj na podobné hovory a v žádném případě nesděluj žádné citlivé údaje ani bezpečností údaje z platební karty nebo přístupové údaje k online bankovnictví.
– Nikdy nikomu nesděluj a ani nepřeposílej bezpečnostní/autorizační kód, který ti přišel formou SMS zprávy.
– Mysli na to, že útočník dokáže napodobit jakékoliv telefonní číslo, odesílatele SMS zprávy, ale třeba i e-mailovou adresu.
– Nikdy nikomu podezřelému neumožňuj vzdálený přístup do svého počítače.
– Sleduj a pečlivě čti informace od banky v internetovém bankovnictví.
– Při každém vstupu do internetového bankovnictví kontroluj, zda odpovídá doména přihlašovací stránky. Toto platí vždy, když někam zadáváš své osobní nebo přihlašovací údaje.
– Aktualizuj software, antivirový program, firewall.
– Buď neustále ostražitý, protože i ty se můžeš stát cílem podobného podvodného jednání.
– Během nebo po takovémto podezřelém hovoru si zaznamenej údaje, které ti podvodník sdělil (jména, e-mailové adresy, čísla účtů, odkazy na webové stránky apod.).
Důležité je si uvědomit, že pokud by tvé peníze opravdu byly v ohrožení, banka sama zareaguje a učiní opatření. Nicméně v případě, že zůstáváš v pochybnostech, se na banku obrať sám.
Pražský podvod
Podobné případy měla na svědomí i dvojice cizinců, které kriminalisté z Prahy v posledních dnech zatkli. Oba byli členy organizované skupiny, která se v rámci Evropy dopouštěla podvodů.
„Oba muži v kooperaci se spolupachateli, kteří se nacházejí mimo Českou republiku, od poškozených osob vylákali pod různými záminkami údaje k jejich bankovním účtům. Na jejich základě vytvářeli virtuální platební karty a z účtů poškozených vybírali finanční částky od tisícikorunových položek až po statisíce,“ informovala mluvčí policie Violeta Siřišťová.
Vybrané peníze následně vkládali na své účty nebo do bitcoinmatů. Na svědomí měli 43 případů, při nichž si přišli na miliony korun. Nebyli to přitom žádní elegantní podvodníci. Jak policie zjistila, oba muži přicestovali do Česka pouze s igelitkou v ruce. Po několika dnech si však mohli dovolit nocovat v hotelech, kde platili 4 tisíce za noc. Při domovní prohlídce jim byly následně zabaveny desítky telefonů, luxusní oblečení i spousta peněz v různých měnách.
„K vylákání platebních údajů, informací z platebních karet a internetového bankovnictví poškozených se spolupachatelé obou obviněných dostávali pod legendou fiktivních inzerátů o prodeji či koupi zboží na internetových portálech a hodnověrně vytvořených platebních bran ‚finančních institucí‘. Poškození jim údaje poskytli v dobré víře a bez ověření si pravosti takových zpráv,“ dodala Siřišťová.
Mužům nyní hrozí až osm let za mřížemi, je však možné, že vzhledem k možnému rozšíření obvinění by se jejich pobyt za mřížemi mohl prodloužit ještě o dva roky.
