Vědci vyvinuli novou metodu regenerace srdečních svalů u myší po srdečním infarktu, což může vést k novým metodám léčby srdečních onemocnění u lidí.
Nová technologie využívá syntetický genetický materiál mRNA k dodávání proteinů, které řídí přeměnu DNA na RNA v myších srdcích. Vědci prokázali, že tyto dva proteiny – Stemin a YAP5SA – působí v tandemu na zvýšení replikace buněk srdečního svalu neboli kardiomyocytů izolovaných z myší. Převratná studie byla publikována v odborném časopise Journal of Cardiovascular Aging.
Zatímco bílkovinná molekula Stemin by mohla u kardiomyocytů zapnout vlastnosti podobné kmenovým buňkám, YAP5SA funguje tak, že podporuje růst orgánů a svalové buňky se tak replikují ještě více. Oba proteiny podle výzkumu mohou kooperovat a opravovat poškozená myší srdce. Jádra svalových buněk se přitom během 24 hodin po aplikování injekce do srdce replikovala nejméně patnáctkrát.
„Nikdo to dosud nedokázal v takovém rozsahu a myslíme si, že by se to mohlo stát možnou léčbou pro lidi,“ uvedl pro server Independent spoluautor studie z Houstonské univerzity v USA Robert Schwartz. Zjištění jsou obzvláště významná, protože buňky srdečního svalu se v průběhu života člověka z velké části neobnovují, regeneruje se totiž méně než 1 % buněk dospělého srdečního svalu. Lidé tak obvykle umírají s většinou stejných kardiomyocytů, které měli v prvním měsíci života, a když dojde k srdečnímu infarktu a buňky srdečního svalu odumřou, může dojít ke ztrátě kontrakční schopnosti srdce.
Ve srovnání s jinými genovými terapiemi podávanými prostřednictvím virových vektorů, které vyvolávají obavy o biologickou bezpečnost, se podle vědců podání na bázi mRNA rychle vytrácí a nepředstavuje tak velké riziko.
