Úmrtnost v extrémních vedrech je u žen mnohem vyšší než u mužů. A to zejména u žen staršího věku, uvedli výzkumníci z Nizozemska.
Ženy jsou mnohem náchylnější na extrémní vedra, tvrdí studie nizozemských vědců, na niž v souvislosti s evropskými vlnami veder poukazuje Britská organizace na ochranu zdraví (UKHSA). Vedry trpí zejména starší ženy, které v porovnání s muži ve stejné věkové kategorii umírají kvůli horku častěji o 15 %. Roli by mohlo hrát snížené pocení u žen, uvedl The Guardian.
To, že je úmrtnost žen během veder vyšší než u mužů a že tento jev může být podmíněn pohlavím, potvrdila i jiná studie nizozemských a německých vědců, která se zaměřila na situaci v Nizozemsku.
Práce srovnávala data vzrůstajících teplot za posledních 23 let dohromady se statistikou úmrtí a zjistila, že souvislost s pohlavím je možná. „Úmrtnost související s horkem byla vyšší u žen než u mužů, zejména v nejstarší věkové skupině vyšší 80 let,“ napsali.
(Ne)pocení může být problém
Rozdíl může dělat i pocení. Starší lidé se totiž potí míň, což vysvětloval i vedoucí práce Hein Daanen, profesor na Vrije Universiteit v Amsterdamu. „Starší lidé vypotí zhruba poloviční množství ve srovnání s mladými lidmi a ženy poloviční množství než muži,“ řekl. Jinými slovy, ženy se nedokáží pořádně ochlazovat.
Problém by mohl být, zejména u starších lidí, i u zhoršeného fungování kardiovaskulárního systému, které je také více sledováno u žen. Nejpravděpodobnějším vysvětlením vysoké úmrtnosti u žen ve spojitosti s horkem je však kombinace všech výše zmíněných faktorů. Odborníci dodávají, že co se rozdílností pohlaví týče, stále se jedná jen o dohady.
„Jestli je pohlaví hlavním důvodem úmrtnosti a nemocnosti ve vlnách veder, zatím opravdu nevíme. Není také jasné, zda existuje nějaká interakce s věkem. Nejpravděpodobnější odpovědí je, že jde o kombinaci faktorů. Musíme provést další výzkum, abychom pochopili, co se děje,“ dodal profesor ze Sydneyské univerzity Ollie Jay.
