Díky dohodě, kterou dosáhla Ukrajina po jednání s Ruskem, Tureckem a OSN, mohla dnes vyplout z přístavu Oděsa první loď s ukrajinskými obilovinami.
Z ukrajinského přístavu Oděsa vyplula v pondělí ráno loď s nákladem ukrajinských obilovin. Jedná se o první loď, která přepravuje obilí z Ukrajiny na základě dohody zprostředkované Tureckem a OSN. S odvoláním na turecké úřady o tom informovala agentura AFP.
Nákladní loď Razoni pluje pod vlajkou Sierry Leone, je naložena kukuřicí a směřuje do Libanonu. Podle tureckého experta na pohyb lodí v Bosporském průlivu a v regionu Yörüka Išika by Razoni měla do ústí Bosporu dorazit v úterý kolem poledne. Loď Razoni byla postavena v roce 1996, má délku 186 metrů, šířku 25 metrů a kapacita je 30 tisíc tun nákladu.
Další konvoje lodí s nákladem ukrajinského obilí budou následovat, přičemž budou respektovat námořní koridor a dohodnuté formality v souladu s dohodou dosaženou s Ruskem 22. července, uvedlo ve svém prohlášení turecké ministerstvo obrany.
Další lodě by měly následovat
Ukrajina a Rusko separátně podepsaly 22. července s Tureckem a OSN průlomovou dohodu zaměřenou na zmírnění celosvětové potravinové krize způsobené zablokovanými dodávkami obilí z oblasti Černého moře. Cílem dohody o zrušení blokády, která je prvním významným dokumentem týkajícím se Ruska a Ukrajiny od začátku konfliktu, je zmírnit celosvětovou potravinovou krizi způsobující prudký nárůst cen v některých nejchudších zemích světa.
Následně bylo minulou středu v Istanbulu, rovněž podle dohod z 22. července, oficiálně otevřeno Společné koordinační centrum (JCC) zodpovědné za kontrolu vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře. JCC má registrovat a sledovat obchodní lodě, které budou součástí konvojů lodí přepravujících obilí, monitorovat je prostřednictvím internetu a satelitu a kontrolovat lodě při nakládce v ukrajinských přístavech a při příjezdu do tureckých přístavů.
V JCC působí civilní a vojenští představitelé obou bojujících stran a delegáti Turecka a OSN, vysvětluje AFP.
Zablokování dodávek od dvou největších světových vývozců obilí přispělo k prudkému nárůstu cen, který způsobil, že dovoz potravin se pro některé z nejchudších zemí světa stal neúnosně drahým. Podle odhadů OSN začal akutní hlad jako přímý následek války na Ukrajině hrozit téměř 50 milionům lidí na celém světě. AFP dodala, že ceny pšenice již několik hodin po podepsání dohody o přepravě obilovin prudce klesly.
Vývoz přes Bělorusko
Dosažení dohody o vývozu obilovin z ukrajinského přístavu bylo ještě minulý měsíc prakticky v mezích snů. Na začátku června totiž ruský prezident Vladimir Putin navrhoval, ať se obiloviny do Evropy dováží přes Bělorusko. Navíc blokádu ukrajinských přístavů Ruskem označil za výmysl zemí Západu, které se snaží zakrýt své vlastní politické chyby.
„Pokud chce někdo vyřešit problém s vyvážením ukrajinského obilí, nejjednodušším způsobem je vyvážet jej přes Bělorusko. Nikdo tomu nebrání,“ řekl Putin. Dodal, že v takovém případě je třeba zrušit sankce uvalené na Bělorusko. Lukašenko tuto možnost potvrdil v případě, že by Evropa byla schopná ustoupit jistým „kompromisům“.
Nicméně pokud by Evropa nebyla ochotna slevit ze sankcí proti Bělorusku, možností měla být podle Putina i doprava přes Dunaj přes Rumunsko či Maďarsko. Nyní to však vypadá, že by to nemuselo být nutné.
– 10 nejlepších animáků od studia Pixar
– Překvap oslavence a pošli místo nudné zprávy tato originální blahopřání k narozeninám
– 10 nejlepších filmů Keanu Reevese: Ztvárnil zákeřného rasistu, zhýralého detektiva, mamonářského právníka i osamělého zabijáka
