Prostředí amazonského pralesa je ničeno takovou rychlostí a v takovém rozsahu, že se již nikdy nemusí obnovit, varují vědci.
Nová studie vědců a domorodých organizací v Amazonii ukazuje, že rozloha amazonského deštného pralesa dosáhla kritického bodu a je možné, že už se nikdy neobnoví. Onen bod zlomu prý není budoucím scénářem, nýbrž situací, která již v některých oblastech nastala, informují The Guardian a The Tico Times.
„Bod zlomu není budoucím scénářem, ale spíše fází, která již v některých oblastech nastala. Až 90 % veškerého odlesňování probíhá v Brazílii a Bolívii. V důsledku degradace lesů v obou zemích dochází k savanizaci,“ píše se ve studii, na níž pracovali vědci z amazonské sítě georeferencovaných sociálně-environmentálních informací a koordinátoři domorodých organizací povodí Amazonky.
Od nástupu Jaira Bolsonara do úřadu v lednu 2019 se průměrné roční odlesňování v brazilské Amazonii zvýšilo o 75 % ve srovnání s předchozí dekádou.
Alespoň polovinu nedotčených lesů mají z devíti států pouze dva, a to maličký Surinam a Francouzská Guyana. Podle Amazonské domorodé organizace, která zastupuje 511 národů, by se měl do roku 2025 uzavřít globální pakt o trvalé ochraně 80 % Amazonie. Vzhledem k tomu, že z původního pralesa zbývá už jen 74 %, je takový cíl obrovskou výzvou.
„Je to obtížné, ale proveditelné. Vše závisí na zapojení domorodých komunit a lidí, kteří v lese žijí. To a dluh,“ řekla ekvádorská vědkyně Alicia Guzman. Nejjistějším způsobem, jak zachovat půdu, je podle ní dát ji do správy domorodým skupinám, zajistit její ochranu a odstranit právní mezery, které na ní umožňují těžbu. „Účast domorodých obyvatel v rozhodovacím procesu znamená, že počítáme se znalostmi těch, kteří o pralese vědí nejvíce,“ dodala Guzman.
Až 9,4 % plochy Amazonie pokrývají ropné bloky a 43 % z nich je v chráněných oblastech. Ještě větší obavy pak vzbuzuje zemědělství, které je zodpovědné za 84 % odlesňování.
