13 zajímavostí o džínách, které jsi nejspíš neznal/a. Které jsou nejprodávanější a které značky šetří přírodu?

4. Džíny jako znak původu

Během první světové války se kromě levisek vyráběly také džíny značky Lee Union-Alls, které nosili vojenští pracovníci. Během druhé světové války se do popředí kromě klasických montérek do pasu dostaly i klasické montérky s pověstnými šlemi, které zakrývaly vrchní část těla, díky čemuž byl oděv ještě více chráněn před ušpiněním.

Američtí vojáci, kteří sloužili v Evropě a Japonsku, často nosili džíny, když byli mimo službu, aby ukázali, že jsou Američané. Džíny se totiž staly jejich poznávacím znamením.

5. Proslavil je Hollywood

Hollywood pomohl zromantizovat modré džíny ve dvacátých a třicátých letech 20. století tím, že je oblékl na mužské idoly v kovbojských filmech. Nosili je John Wayne či Gary Cooper. Tato nová image oslovila zejména mužské zákazníky, kteří hledali neformální oblečení pro volný čas, na víkendy či svátky. Právě díky westernům se džínům říká také texasky.

Ženské publikum navnadily na džíny herečky Ginger Rogers nebo Carole Lombard, ale také nejznámější módní časopis Vogue, který je označil ve třicátých letech 20. století za „západní šik“. Návrhářka Claire McCardell zase představila model denimových šatů s názvem popover, který se těšil velké popularitě.

6. Každý chtěl být jako James Dean

V padesátých letech se džíny zpopularizovaly a staly se obrazem sexappealu díky tehdejším idolům, jako byl Marlon Brando a James Dean. I díky nim se však začaly pomalu, ale jistě stávat symbolem rebelující mládeže. Rebelský charakter denimu pokračoval i v šedesátých a sedmdesátých letech. Začal se totiž spojovat s rock and rollovými hvězdami, jako byl Elvis Presley, Beatles, Rolling Stones, ale i protiválečným hnutím a feminismem – mnohé ženy je nosily v rámci hnutí za osvobození žen a prosazení rovnosti pohlaví. Některé střední školy oděv dokonce zakázaly. 

I když Vogue dal džínům zelenou už dávno předtím, módní značky se o ně začaly skutečně zajímat až koncem sedmdesátých let. Například značka Fiorucci navrhla džíny Buffalo 70, které měly tmavou barvu, přiléhavý střih a vysokou cenu. Byly exkluzivní a nedostupné pro mnoho lidí, kterým se džíny původně prodávaly. 

7. Na módní přehlídku je dostal až Calvin Klein

Calvin Klein se v roce 1976 totiž stal prvním designérem v historii, který je zahrnul do své přehlídky a představil je na molu.

V osmdesátých letech se staly smyslným a mainstreamovým produktem zejména díky provokativní kampani Calvina Kleina s Brooke Shields a smyslné reklamě Claudie Shiffer pro značku Guess. Do devadesátých let vstoupily s džíny na trh také luxusní módní domy jako Dior, Versace či Dolce & Gabbana.

V tomto období byly moderní zejména široké střihy s nízkým sedem. Hipsteři v té době preferovali tmavý denim a popové hvězdy zase zvonový střih. Styl hippie prosadil na džínách květinové vzory. 

8. U nás díky Tuzexu

Určitě ti tvoji rodiče alespoň jednou zmínili, jak v tuzexu nakupovali za bony. Tento zahraniční maloobchod, který prodával zboží kapitalistických zemí, přinesl do Československa exkluzivní modely. Nakoupit sis mohl elektroniku či automobily, ale také potraviny a oblečení. Jedním z produktů byly zejména legendární džíny, které se u nás objevily v roce 1968, a to pod italskou značkou Rifle. Právě tak se jim u nás říká dodnes.

9. Ne každý denimový outfit byl sázkou na jistotu

V devadesátých letech, ale i dnes je milují Johnny Depp či Brad Pitt, začátkem roku 2000 se džíny podařilo zpopularizovat zejména díky popovým hvězdám, jako jsou Britney Spears, Christina Aguilera, ale i díky skupině Destiny's, ve které začínala Beyoncé. Kromě zvonového střihu byly trendy i bootcut džíny, které se u kotníku mírně rozšiřují, a samozřejmě bederní džíny. Koncem roku svůj velký comeback zažily také džíny v tříčtvrtinové délce.

Jen málo momentů na červeném koberci definovalo módu celé dekády tak jako dvojice Britney Spears a Justin Timberlake, kteří v té době tvořili pár. Na předávání cen American Music Aawards 2001 přišli oba od hlavy k patě v džínových outfitech. Britney oblékla patchworkové džínové šaty a Justin zase světlé kanadské tuxedo a kovbojský klobouk. Jejich outfit dosud patří mezi nejhorší v dějinách červených koberců.

10. Levisky jsou stále číslo jedna

Zájem o prémiovou džínovinu vzrostl na začátku 21. století, kdy se do popředí dostaly i značky 7 for all Mankind, Citizens of Humanity a Hudson Jeans. Podle statistik The NPD Group, které hodnotí příjem z prodeje v USA, byly v roce 2021 oceněny prestižní cenou Denim Retail Performance Awards momentálně nejvíce trendy značky. 

AG vyhrála v kategorii nejlepší značky džínů s cenou pod 100 dolarů (a někdy se pohybující kolem 100 dolarů). Nejlepší značkou plus size dámských džínů byla Gloria Vanderbilt, nejlepší luxusní pánské džíny jsou Amiri a v kategorii těch dámských získal cenu Bruno Cuccinelli. Obecně byla za nejlepší značku džínů označena právě ta, která to kdysi dávno celé začala – Levi's.

Dnes se velké popularitě těší také American Eagle (s cenami začínajícími od přibližně 25 dolarů a končícími přibližně na 75 dolarech) či Abercrombie & Fitch (s cenami kolem 50 až 100 dolarů). Zárukou kvality je také nizozemská značka G-Star.

11. Osvětu plus size džínům dělá i Khloé Kardashian

Good American, módní značka džínů, kterou založily americká hvězda Khloé Kardashian a podnikatelka Emma Grede, vydělala podle Business of Fashion první den svého fungování a při uvedení na trh milion dolarů. Filozofií značky je pozitivní přístup k vlastnímu tělu a inkluze. Ceny se pohybují přibližně kolem 200 až 300 dolarů, ale vyplatí se počkat i na výprodej.

Khloé se inspirovala osobními zkušenostmi a frustrací, kterou pro svoji konfekční velikost zažívala po celý život. I když se momentálně pyšní perfektní a vysportovanou postavou, Good American má ženám dodávat sebevědomí bez ohledu na velikost, kterou nosí, a bourá nezdravé popkulturní stereotypy. V interview pro Harper’s Bazaar prozradila, že velikosti od 0 do 24 nepovažuje za nadrozměrné, ale pro běžné ženy normální.

12. Trendy, ale ne eco-friendly

Tradičně se denim vyrábí z bavlněného vlákna, ale bohužel nepatří ke standardně udržitelným materiálům. Studie společnosti Levi Strauss & Co zjistila, že výroba jednoho páru modelu levisek 501 vyžaduje 3 781 litrů vody. Pokud vezmeme v úvahu, že momentálně nemá více než 10 procent světové populace přístup k pitné vodě, je toto číslo doslova alarmující. Pákistán patří mezi největší pěstitele bavlny, ale léta trpí krizí dostupnosti pitné vody.

Spotřeba vody není jediným etickým problémem denimu. Zatímco bavlna zabírá jen 2,5 procenta zemědělské půdy, její výroba vyžaduje velké množství insekticidů. Ty mohou být vysoce toxické a vytvářet nebezpečné pracovní prostředí pro pěstitele. Navíc kromě pesticidů aplikovaných při pěstování bavlny se škodlivé chemikálie používají také v procesu barvení džínů. Nacházejí se převážně v indigové barvě. Ta znečišťuje okolní půdu i vodní systémy a následně tak ohrožuje kvalitu pěstovaných potravin a již zmíněné zdraví pracovníků. 

13. Svítá na lepší časy, ale pomalu

Některé zodpovědné nebo o něco zodpovědnější značky se posouvají směrem k udržitelnějším materiálům, jako jsou například BCI bavlna, organická či recyklovaná bavlna, recyklovaný polyester či elastan, nebo dokonce konopí. Kromě toho se využívají i uměle vytvořená celulózová vlákna jako TENCE Lyocell či TENCEL Modal.

Džíny z udržitelnějších materiálů jsou však dražší. Kromě toho, že jsou obtížněji dostupné, ani nedokáží pokrýt celosvětovou výrobu. Pokud si můžeš dovolit za džíny zaplatit kolem 5 000 korun a více, pak ti doporučujeme značky jako ÉTICA s americkou výrobou, ROZENBROEK vyráběné ve Velké Británii či dánskou značku Organic Basics.