Terapii křikem absolvovaly i známé osobnosti jako John Lennon nebo Kanye West.
Představ si, že se kopneš malíčkem o nábytek nebo tvrdneš hodiny v koloně, kde mají někteří řidiči pocit, že když budou dostatečně hlasitě troubit, jejich auto se zázračně smrskne jako záchranný autobus ve třetím díle Harryho Pottera. Jestli chceš něco v tu chvíli opravdu moc udělat (kromě toho, že vybereš stavební spoření a koupíš si za něj malý vrtulník), je to pořádně si zařvat. A teď jiná situace. Jsi na koncertě oblíbeného interpreta nebo na stadionu, kde tvůj oblíbený tým právě dává gól v důležitém zápase. Všude kolem slyšíš nadšený řvoucí dav a najednou se, ani nevíš jak, přidáváš také.
Křik si spousta lidí spojuje s něčím negativním či nevhodným. Ale jak můžeš vidět na srovnání těchto dvou situací, od srdce si zařvat není jen způsob, jak upustit vztek, ale také skvělý zážitek. Pokud se ho naučíš správně používat, podpoříš svoje fyzické i duševní zdraví.
Dát hlas svým emocím
Terapeutické účinky křiku jsou zakotvené už ve starodávné čínské medicíně, která věří, že má pozitivní vliv na plíce a játra. Vědecky je začal v 70. letech minulého století zkoumat americký psycholog Arthur Janov. Zastával teorii, že křik dokáže člověka přenést do dětství, kde vznikají traumata. Tím, že potlačovaným emocím dáme hlas, podle něj dochází k uvolnění a očištění od starých programů. Ve své době byla tato teorie naprosto revoluční, podle současných psychologů však metoda nemůže sloužit jako plnohodnotná psychoterapie. To ale neznamená, že „vykřičení se“ nemá žádné účinky. Terapii křikem podstoupily i slavné osobnosti. Mezi nimi John Lennon a Yoko Ono, ale také Kanye West, který se s tím svěřil deníku The New York Times.
Na křičení je vůbec nejlepší to, že je zadarmo a může to udělat každý. Tedy každý, kdo má buď tolerantní sousedy (obecně není v době, kdy se točí seriály o sériových vrazích, moudré zničehonic naplno zařvat), nebo jde na místo, kde ho vůbec nikdo neuslyší. Dobrá zpráva je, že se kvůli tomu nemusíš vydat na osamělou pouť do lesů. Tento zážitek si teď dopřeješ i v centru Prahy. Značka Snickers totiž v rámci nové kampaně vystavěla ve městě protihlukovou budku s názvem Antistresárna, ve které můžeš pustit svoje emoce ven. Ukázku, jak na to, najdeš ve videu.
Antistresárna bude nainstalována od 18. do 20. listopadu v obchodním centru Nový Smíchov a poznáš ji snadno díky brandu Snickers. Jednoduše vejdeš dovnitř a budeš 10 sekund řvát jako Shrek. Součástí Antistresárny je technologie na měření decibelů, která tě na základě intenzity křiku rozřadí do jedné ze čtyř kategorií podle toho, jak moc jsi ve stresu. Zároveň s výsledkem dostaneš QR kód na Spotify playlist sestavený na míru tvojí náladě.
Protihlukovou budku od Snickers si může vyzkoušet každý, kdo jde okolo. Zastav se tam upustit páru třeba po cestě z práce, až půjdeš s kručícím žaludkem domů. Protože jak říká známý claim: „Když máš hlad, nejsi to ty.“ A máš dvě možnosti. Zahnat ho novou Snickers Creamy s pouhými 100 kaloriemi na porci, nebo si pořádně zařvat.
Co spouští potřebu křičet?
Když si položíš tuto otázku, pravděpodobně tě jako první napadne vztek nebo frustrace. Podle vědecké studie, jejímž autorem je kognitivní neurovědec Sascha Frühholz, však křik spouští 6 různých emocí. První z nich je zmiňovaný vztek, dále pak strach, bolest a smutek. Potřeba křičet však nemá jen negativní spouštěče. Lidé také křičí, když mají extrémní radost nebo zažívají intenzivní potěšení.
Výzkum navíc odhalil, že lidé mnohem více reagují na výkřiky radosti, které upevňují sociální vazby. Důkazem, že pozitivní křik sbližuje, je například jásání fanoušků na stadionech nebo koncertech oblíbených interpretů. Stačí si vybavit vystoupení Elvise Presleyho, kde lidé doslova řvali nadšením. Podle Frühholzovy teorie tak dávají najevo, co cítí, a přirozeně se sbližují.
Proč by si měl každý občas zařvat
A teď konečně k tomu, co ti může občasné „pokřičeníčko“ v protihlukové budce přinést. Křik především funguje podobně jako pláč, takže se ti po něm uleví. Kromě toho je do jisté míry prevencí kardiovaskulárních nemocí a depresí. Severoamerická společnost pro menopauzu (NAMS) realizovala v roce 2019 výzkum, jehož se zúčastnilo 304 žen. Ty z nich, které častěji vyjadřovaly svůj hněv a nespokojenost zvýšením hlasu, byly zdravější. Naopak ženy, které potlačovaly hněv, aby předešly problémům ve vztazích, měly v mnoha případech zvýšený cholesterol či cukr v krvi, deprese nebo problémy s obezitou. Použitý vzorek respondentů nevylučuje, že podobný vliv má zadržování emocí i na mužské zdraví.
Tak jako Pepek námořník měl svůj špenát, ty můžeš mít vlastní řev. Vědci totiž zjistili, že tenisté na kurtu před odpalem křičí, aby zvýšili intenzitu, s jakou míček odrazí. Jiný průzkum vědců z Iowské státní univerzity ukázal, že bojoví umělci mají o 7 % silnější stisk, když používají bojový pokřik. Takže až se budeš příště otáčet za svalovcem, který si před zvednutím činek pravidelně uleví pokřikem na celé fitko, už víš, že si prostě jen pořádně naložil a teď sbírá síly.
Křik není řešením problémů
Každý z nás by se měl občas uvolnit a pořádně si zařvat. Křik ti však poskytne pouze krátkodobou úlevu a zábavu, ne řešení tvých problémů. Pokud tě něco dlouhodobě trápí, poraď se o tom s odborníky a vyhledej psychologa nebo terapii.
Nutno také dodat, že tím nemyslíme křičet na někoho, rozhodně ne na své blízké. Když se rozhodneš upustit páru, udělej to vždy tak, ať tím nezasáhneš nikoho v okolí. Slyšet řev například na procházce v tmavém lese není zrovna příjemná záležitost. Zajdi si raději do Antistresárny od Snickers, kde tě nikdo neuslyší. A když to ještě pořád nebude ono, dej si novou Snickers Creamy. Třeba to byl jenom hlad. A když máš hlad... víš, jak to je.
