Po nejhorších znečišťovatelích klimatu pátrá NASA z výšky 322 kilometrů nad Zemí.
Jen během červencové mise objevili vědci z NASA více než 50 „superemitorů“ metanu, informuje server Independent. Desítky středisek, která metan vypouštějí, se nachází ve střední Asii, na Blízkém východě a na jihozápadě Spojených států.
Zkoumají je z výšky 200 mil (zhruba 322 kilometrů) nad Zemí z Mezinárodní vesmírné stanice pomocí přístroje EMIT. Důkazem jim jsou horké skvrny metanu, které jsou obvykle způsobeny zařízeními a infrastrukturou pro těžbu ropy, plynu a uhlí, skládkami a zemědělstvím.
„Omezení emisí metanu je klíčem k omezení globálního oteplování. Tento nový nástroj pomůže výzkumníkům nejen lépe určit, odkud úniky metanu pocházejí, ale také poskytne informace o tom, jak je možné je rychle řešit,“ cituje správce NASA Billa Nelsona oficiální web.
Kilometry dlouhé chuchvalce zplodin
Přístroj například detekoval asi 3,3 kilometru dlouhý „chuchvalec“ zplodin jihovýchodně od města Carlsbad v Novém Mexiku v USA – konkrétně v Permské pánvi, která patří k největším ropným polím na světě. Metanové zplodiny identifikoval tým také například v Turkmenistánu či v oblasti jižně od íránského Teheránu. Ta je dlouhá nejméně 4,8 kilometru a pochází z velkého komplexu na zpracování odpadu.
Metan je skleníkový plyn, který má v prvních 20 letech po vstupu do atmosféry více než 80krát vyšší výhřevnost než rozšířenější oxid uhličitý (CO2) – a v porovnání s CO2 tvoří metan jen zlomek emisí skleníkových plynů způsobených lidskou činností. Zatímco CO2 se v atmosféře udrží po staletí, metan vydrží přibližně deset let. To znamená, že snížení jeho emisí může mít dramatický účinek v kratším časovém období. Proto se 100 zemí na konferenci COP26 zavázalo snížit emise metanu o 30 % do roku 2030.
Identifikace bodových zdrojů tohoto skleníkového plynu tak může být klíčovým krokem v boji proti klimatické změně.
