Záplavy, hladová a umírající zvířata, sucho nebo požáry. Klimatická změna není hrozbou budoucnosti, ale současnosti.
Zatímco světoví lídři se aktuálně nacházejí na klimatickém summitu COP27 v Egyptě, britský deník The Guardian připomněl fotografie, které samy o sobě řeknou víc než politická prohlášení. Dokazují, že klimatická změna není nic, co teprve přijde, ale že je to problém, který už je tady. Refresher vybral několik fotek, které na klimatickou změnu v průběhu posledních let upozornily.
Záplavy v Pákistánu, 2022
Katastrofální záplavy v Pákistánu letos v létě zasáhly třetinu země. Zničily domovy, obce, zabily hospodářská zvířata. Odhaduje se, že postiženo bylo 33 milionů lidí, tedy každý sedmý obyvatel. Zemřelo nejméně 1 700 lidí. Mezi hlavní přetrvávající zdravotní hrozby patří nemoci přenášené vodou a podvýživa. Kritický bude i hospodářský dopad v budoucnu. Podle vědců může za intenzivní deště právě změna klimatu. Pákistán je přitom země s nulovými emisemi škodlivých plynů. „Za klimatickou katastrofu jsou nejvíce zodpovědné nejbohatší země světa a nejvíce na ni doplácejí chudší národy,“ uvedla britsko-pákistánská spisovatelka Kamila Shamsie.
Žirafy v Keni, které umřely žízní, 2021
Za poslední dva roky zažil Africký roh nejhorší sucho za více než čtyři desetiletí. Vedlo k úmrtí milionů lidí a zvířat. Zkázu zachycuje letecký snímek fotoreportéra Eda Rama, na němž jsou vidět mrtvoly šesti žiraf ležící na vyprahlé zemi na okraji vesnice v keňském okrese Wajir. Zvířata uhynula poté, co uvízla v bahně při pokusu napít se z téměř vyschlé nádrže.
Zaplavené Benátky, 2019
Před třemi lety postihly Benátky nejhorší záplavy za více než půl století. Více než osmdesát procent města bylo zatopeno a škody se odhadovaly na 1 miliardu eur (zhruba 24 miliard korun). O život přišli dva lidé. Pravděpodobnost extrémních záplav zvyšuje také stoupající hladina moře v okolí Benátek. Kvůli neustálé hrozbě záplav se stěhuje pryč mnoho obyvatel.
Od roku 2020 se k zadržení nejhorších přílivů používá systém zatahovacích bariér, důvod k obavám ale zůstává. Pokud bude stoupání mořské hladiny pokračovat v dosavadním trendu, pak by se zábrany musely zavírat až 260krát ročně.
Blednutí korálů u Velkého bariérového útesu
Úřad Velkého bariérového útesu letos potvrdil už šesté masivní vymírání korálů. Za posledních šest let došlo k masivnímu bělení korálů čtyřikrát. Letecké průzkumy ukázaly, že na úseku dlouhém 1200 kilometrů téměř žádné útesy neunikají před horkem. K hromadnému bělení korálů dochází navzdory jevu známému jako La Niña, který se projevuje zesílením studeného Peruánského proudu a ochlazením Tichého oceánu. „Skutečnost, že jsme svědky hromadného bělení v roce La Niña, je znepokojivá a je jasnou známkou zvyšující se intenzity klimatických změn a oteplování oceánů,“uvedl k výsledkům leteckého průzkumu vědec Neal Cantin.
Husky táhnou saně po vodě, 2019
Tento snímek psů husky táhnoucích saně skrz roztátý led v severozápadním Grónsku pořídil Steffen Olsen, vědec z Dánského meteorologického institutu. Olsen spolupracoval na projektu sledování klimatických změn, stavu oceánů a mořského ledu ve fjordu Inglefield. Snímek pořídil na svůj telefon během neúspěšného pokusu získat vědecké přístroje týmu dříve, než led roztaje. „Takto brzy v létě jsme vodu na ledu ještě nezažili,“ uvedl. V roce 2019 ztratil grónský ledový příkrov 532 miliard tun ledu, což je dvojnásobek ročního průměru od roku 2003.
Vyhladovělý lední medvěd, 2015
Lední medvědi jsou už dlouho nechtěnými maskoty dopadů změny klimatu. Jako zvířata, která žijí pouze v arktických oblastech, často jako první pociťují dopady oteplování a stoupajících teplot moří. Globální změna klimatu způsobuje, že led kolem ostrovů taje velmi brzy. Medvědi se tak musí přizpůsobit a přejít na stravu složenou z drobných živočichů, ptačích vajec a mršin mořských živočichů. Velmi často trpí hladem a jsou odsouzeni k smrti. Počet takto hladovějících zvířat bohužel narůstá.
