Skupina 14 osob, včetně tří žen, byla ve středu zbičována na fotbalovém stadionu před zraky davu ve východní provincii Lógar. Jeden z představitelů Tálibánu řekl BBC, že byly potrestány za hříchy „včetně cizoložství, loupeže a homosexuálního sexu“.
Tálibán obnovil veřejné bičování za „morální zločiny“, za které jsou lidé bičováni na fotbalových stadionech poté, co byli islamistickou skupinou odsouzeni. Informoval o tom server BBC.
Skupina 14 osob, včetně tří žen, byla ve středu zbičována na fotbalovém stadionu před zraky davu ve východní provincii Lógar. Jeden z představitelů Tálibánu řekl BBC, že byly potrestány za hříchy „včetně cizoložství, loupeže a gay sexu“.
Maximální množství ran je 39
Mluví se o tom, že se jedná již o druhé kolo bičování v tomto měsíci poté, co se objevily zprávy, že v severní provincii Tachár bylo podobným způsobem zbičováno 19 lidí. Omar Mansúr Mudžáhid, mluvčí Tálibánu pro oblast Lógar na východě Afghánistánu, kde k bičování došlo, uvedl, že všechny tři ženy byly po potrestání propuštěny. Někteří muži byli podle něj uvězněni, ale není jasné, kolik jich bylo. Muži a ženy dostali každý 21 až 39 ran bičem. Maximální počet, který může člověk dostat, je 39, uvedl další představitel Tálibánu.
Vlna veřejných trestů přichází týden poté, co nejvyšší vůdce Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda nařídil soudcům, aby uplatňovali tresty za některé trestné činy v souladu s přísným výkladem islámského práva šaría, které skupina zastává. Tento výklad islámského práva zahrnuje veřejné popravy, veřejné amputace a kamenování – ačkoli Tálibán oficiálně nedefinoval přesné zločiny a odpovídající tresty, scény jako bičování připomínají předchozí období vlády této skupiny na konci 90. let, kdy k veřejným popravám, kamenování a dalším formám tělesných trestů docházelo.
Bičování se odehrálo navzdory slibům o „mírnější verzi“ vlády Tálibánu ze strany některých vysokých představitelů po převzetí moci v roce 2021. Ti doufali, že ukáží, že jsou lepší než předchozí vláda skupiny, a pokusí se tak vyhnout blokování ze strany mezinárodního společenství.
Prázdné sliby však nepřesvědčily žádnou ze zemí, které podporovaly předchozí vládu, a na Afghánistán byly uvaleny přísné sankce. Životní podmínky v zemi, která se do značné míry spoléhala na mezinárodní pomoc, se rapidně zhoršily a mnoho lidí nemá přístup k potravinám či základní lékařské pomoci.
Verze soudního systému islamistické skupiny je směsicí islámských zákonů a staletých rozhodčích zvyklostí Afghánistánu. Pro zdůvodnění zákazu studia dívek na střední škole se islamisté odvolávají na „kulturní“ hodnoty, protože nesouhlasí s názorem mnoha islámských učenců na tuto problematiku.
Vedení Tálibánu se štěpí na dva tábory
Vedení Tálibánu je rozděleno na dva ideologické tábory – jeden je pro návrat všech tvrdých opatření používaných v minulosti a druhý se chce vyhnout přílišné radikálnosti, aby nedošlo k dalšímu zhoršení ekonomické situace v zemi.
Amir Khan Muttaqi, ministr zahraničí Tálibánu, během středeční promoce na policejní akademii v Herátu prohlásil, že „svět nakonec dospěje k tomu, že uzná vládu Tálibánu v Afghánistánu“. Od převzetí moci v srpnu 2021 zatím žádná země Tálibán jako legitimní vládu neuznala.
Daleko od centrálního velení vlády Tálibánu v Kábulu zavedli místní vůdci v některých částech Afghánistánu vlastní verzi zákonů. V centrální provincii Uruzgán vyhlásil regionální Tálibán zákaz prodeje SIM karet ženám, a to s odvoláním na nedostatek vhodných obchodů s mobilními telefony „pouze pro ženy“.
