Pochopit, jak vypadalo někdejší hlavní město jižní Mezopotámie, se historici snaží již po staletí. Východisko jim může nabídnout umělá inteligence. Tým německých vědců s její pomocí luští rozlámané tabulky s klínovým písmem.
Starověké eposy na dávno rozbitých tabulkách se archeologové pokouší rozluštit od jejich nalezení. Řešením by pro ně mohla být umělá inteligence. Ta „slepila“ několik textů dohromady a pomohla přiblížit, jak vypadalo zaniklé město Babylon.
Babyloňané používali klínové písmo, kterým psali na hliněné tabulky. Některé jejich zlomky se dochovaly až do současnosti. Šifrování těchto útržků však mnohdy není jednoduchá práce. Při rekonstrukci textů vědci přepisovali znaky otisknuté na hliněných fragmentech na papír. Pak pečlivě porovnávali jejich přepisy a pokoušeli se rozpoznat, které fragmenty patří k sobě.
Mravenčí práce
Taková práce byla jako velmi náročné puzzle s mnoha chybějícími dílky. Revolucí pro archeology byla možnost kusy těchto tabulek digitalizovat. Tým profesora Enriqua Jiméneze, který působí v Mnichově na univerzitě Ludviga Macmiliana, tak od roku 2018 zpracoval už 22 tisíc úlomků textů.
„Je to nástroj, který dříve neexistoval. Věříme, že může sehrát zásadní roli při rekonstrukci babylonské literatury a umožní nám mnohem rychlejší pokrok,“ popsal pro Českou televizi Jimenéz. Databáze jménem Fragmentarium není jen pasivním seznamem textů. Představuje možnost, jak sestavovat zlomky do kompletních textů pomocí automatizovaných metod.
Algoritmus například loni v listopadu identifikoval fragment z roku 130 př. n. l. patřící do tabulky Eposu o Gilgamešovi, píše Jerusalem Post. Pozoruhodné je, že tabulka je o tisíce let novější než nejstarší známá verze Eposu o Gilgamešovi. „Nové texty, které objevujeme, nám pomáhají porozumět literatuře a kultuře Babylonu jako celku,“ uvedl Jiménez.