S rozluštěním složitého klínového písma z hliněných tabulek nyní německým vědcům pomáhá umělá inteligence. Díky tomu můžeme lépe poznat zaniklou babylonskou kulturu.
Lidé ve starověké babylonské říši psali klínovým písmem na hliněné tabulky, jejichž zlomky, často velmi poškozené, se nám dochovaly až do dnešní doby. Vědci se je snaží rozluštit, přepsat a zrekonstruovat tak kulturu a vědění zaniklých civilizací. Jak informovala Česká televize, s mravenčí prací jim nyní pomáhá i umělá inteligence.
Kromě toho, že jsou tabulky často rozlámané na malé kousky, práci vědcům komplikuje i fakt, že jsou texty napsány v sumerštině a akkadštině, které měly velmi složitý systém písma. Protože se jednalo o jedny z prvních systémů na zaznamenávání jazyka, měly ještě dost nedokonalostí.
Umělá inteligence pomůže rychle poskládat velké množství útržků
Revoluci v luštění těchto textů pak přinesla umělá inteligence, která umožnila záznamy z tabulek digitalizovat. Na Univerzitě Ludwiga Maxmiliána v Mnichově používají vědci databázi jménem Fragmentarium. Její výhoda ale není jen v digitalizaci samotných textů, ale i ve speciální automatizované metodě, která pomáhá se sestavováním celých textů z jednotlivých útržků.
Dívka 10 let falšovala vysvědčení. Když to její rodiče zjistili, dala je zabít
20. dubna 2024 13:00
„Je to nástroj, který dříve neexistoval. Věříme, že může sehrát zásadní roli při rekonstrukci babylonské literatury a umožní nám mnohem rychlejší pokrok,“ popisuje význam databáze profesor Enrique Jiménez.
Tým vědců „trénuje“ algoritmus, aby dával dohromady fragmenty, které dosud nebyly umístěny do správného kontextu. Umělé inteligenci se podařilo identifikovat už stovky rukopisů a mnoho nových souvislostí v textech. Byla mezi nimi i část slavného Eposu o Gilgamešovi. Vědci chtějí tímto způsobem kousek po kousku zaplnit mezery v babylonské literatuře. Díky práci na projektu objevili v posledních několika letech nejen nové texty a autory, ale také dosud neznámé žánry, jejichž odhalení by bez Fragmentaria mohlo trvat i třicet nebo čtyřicet let.
K online platformě Fragmentarium měly přístup dvě stovky vědců po celém světě, nyní bude zpřístupněna i veřejnosti. „Každý si teď bude moci s Fragmentariem pohrát. Jsou zde tisíce úlomků, které ještě nebyly identifikovány,“ říká Jiménez.
