Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Sedm let. Tak dlouho museli fanoušci čekat na poslední album od Ektora z trilogie Detektor. Hned po prvním poslechu je jasné, že se u něj věci změnily.
Kdo si počká, ten se dočká. Rapoví fanoušci, a zejména ti, kteří poslouchají Ektora, jsou jistě rádi, že se nepotvrdily spekulace z léta loňského roku a jejich oblíbenec se ze scény nevypařil. Naopak. Minulou neděli dokonce urovnal resty, které se táhly sedm dlouhých let. Druhé album z trilogie Detektor totiž vyšlo v roce 2016.
Hned nás napadla otázka, jak se obrovská hudební trhlina v kontinuitě značky, která Ektora v českém rapu opravdu proslavila, a jeho sdělení projeví.
Český rapper s řeckými kořeny vlastně nebyl hudebně pryč moc dlouho, ostatně od desky Original neuteklo tolik času. I přesto se ale v posledním roce o Ektorovi diskutovalo opravdu hodně. Nejednalo se ale o něj jako o hudebníka, nýbrž o Marka Elefteriadise jako fyzickou osobu. Na internetu se začaly objevovat zvěsti, že na tom totiž není finančně dobře, což by bylo prakticky v přímém rozporu se všemi texty jeho písní od roku 2012 včetně toho posledního.
Spekulace začaly ukončením činnosti jeho Instagramu, následným převedením firem z jeho osoby na jinou, diskuzí o prodeji auta nebo pražského bytu v hodnotě 15 milionů korun. Někdo si myslel, že chce s hudbou skončit, někdo zase, že tzv. spadla klec a půjde do vězení. Obě teorie měly něco do sebe; Ektor se netajil svou minulostí spojenou s dealováním drog ani s tím, že by rád jednou odešel do rapového důchodu. Nepotvrdila se ani jedna z nich.
Konec jedné éry ale nejspíš přichází. Po půlroce tu máme album, které podle umělcova managementu uzavře nejen jedno hudební, ale i životní období. „A co potom? Říkejme tomu třeba nová kapitola s nepopsanými listy,“ maluje jeho PR team budoucnost rappera neurčitým zabarvením s dodatkem, že je Detektor III nejosobnějším albem dosud.
Zdroj: Ektor
Rozdíly mezi Detektory jsou enormní
V první řadě se ale ptáme také na to, proč bylo nutné oživovat značku Detektor po tak dlouhé době a nenechal ji být. Ukončit kapitolu by šlo i bez ní. Když si Detektor II srovnáme s právě vydanou trojkou, je zde vidět rozdíl doslova generační.
Vše je jinde – od lyriky přes produkci až po samotný zvuk. Myšlenkové rozpoložení, zkušenosti i samotný věk interpreta jsou jinde. Detektor II měl smysl být Detektorem, jelikož se mohl svézt na úspěchu o rok starší jedničky, a proto také, ač se nejedná na Ektorovy standardy o zrovna povedenou desku, získal úspěch. Tato doba je ale prostě pryč a nesedí nám do rapperovy dnešní agendy, která je střízlivější a tak nějak sympatičtější.
Již z pojmenování únorové novinky proto cítíme takovou nejistotu, nervozitu v pozadí, nutnost uspět za každou cenu a rozmetat výše zmíněné pochybnosti tím nejlepším možným způsobem. Zůstat opravdu na vrcholu, jak se v tracích mluví. Ale možná se mýlíme.
Když však opravdu nezávislým okem zkontrolujeme hudební stránku věci, vidíme, že se v tomto případě jedná o liché obavy. Nahrávka je velmi dospělá, podobně jako Original. Nejde o experiment, ale o cílevědomý projekt. V porovnání Detektorů proto určitě vítězí, přestože se jedná o projekt suverénně nejkratší bez tvořivého momenta.
Tracklist:
1. Traphouse (prod. by. SpecialBeatz & Jerry Lee)
2. Přijdusám (prod. by. Sean Brown & Achillesbeats)
3. To nenihra (prod. by. SpecialBeatz & ÜBeatz)
4. Jaxemřek (prod. by. Jerry Lee & SpecialBeatz & ÜBeatz & Hellion & Jyrus)
5. Upgrade (prod. by. ÜBeatz)
6. Mámnervy feat. SergeiBarracuda (prod. by. ÜBeatz & Jerry Lee)
Ektor s časem nezakrněl. Když jsi top jménem na scéně, za dva roky bez releasu se to nestane. Detektor III bez problému odpovídá dnešním trendům, ale nereaguje na ně na sílu. Vše funguje přirozeně. Sedmatřicetiletý hlas rapové Prahy na sobě navíc neustále pracuje. Dle našeho názoru se jedná o technicky nejlépe zvládnutý projekt v jeho kariéře, co se rapového projevu týče.
Flow, frázování i texty nepřipouští kompromis. Rap je srozumitelný, jasný, nesnaží se o zbytečné ohýbání slov či, abychom použili slova Vladimira 518, „znásilňování slova pro svůj rap“. Nemumlá, nehouká, nepřehání to zbytečnými citoslovci ani zoufale nezakrývá neúplný bar vzdechy či autotunem. Byla to pro nás příjemná změna, a proto je zároveň škoda, že třináct stop má stopáž pouze 37 a půl minuty.
Podíváme-li se na to rámcově, fanoušek si mohl udělat před dropem poměrně dobrou představu, co dostane. Se singly jako To neni hra,Se změnili, Hodněstyl nebo Upgrade mohl větřit jistou změnu. Ze strany motivu Ektorovy lyriky se každopádně nic drasticky nezměnilo. Prvním motivem je nadále výdělek, který se prolíná všemi texty, druhým je cesta přes šikmou plochu nahoru a život ve stínech mimo dosah zákona, třetím klasicky značný egotrip a mezi nimi se také, jak je již zvykem, našla místa i pro stopy „pro ženy“.
Co se ale změnilo, je akcent. Traphouse a Přijdusám s sebou nesou motivy podsvětí, existence živlů, vyrovnávání účtů. Ale místo obvyklé agresivity v hlase à la Corleone na kokainu se nám Ektor proměnil ve zkušeného kingpina a feeling tracků odpovídá spíše stylu smooth criminal. Abychom zachovali hudební terminologii, styl smooth criminal je pro nás takovým předznamenáním pro celý projekt, jenž dle našeho názoru Ektorovi vážně sedí.
Hodně citelné ego a principy ulice se otiskly do singlu To neni hra s klipem a i do následujícího tracku Jaxem řek, kde nejenže proklamuje svou pozici capo di tutti capi, ale zároveň podtrhuje skutečnost, že prostředí na šikmé ploše není rutinní, ta práce není jednoduchá, a je hlavně nebezpečná. Odtud se posléze vydáváme do docela neprobádaných vod Ektorova vědomí, které připouští, že by nemusel být stoprocentně neohroženou alfou.
Nezvyklé nedokonalosti
Nejprve bychom rádi ukázali druhou stranu mince bezchybnému Ektorovu byznysu a okolí v tracku Mám nervy, v němž mu zdatně sekunduje Sergei Barracuda. Pomineme-li docela zajímavé okno do nedávné minulosti ostravského umělce, v němž znovu rozebírá rozpad labelu Azurit Kingdom a svůj vztah s Pastorem, vyslechneme si, jak je vlastně těžké žít „legal“, jelikož se člověk musí řídit normou a nemůže rozdávat rány, když se mu něco nelíbí.
V Ještě chvíli se slovenským Pil Cm zase otáčí své obvyklé lyrické kolečko „já jsem to dal, dívám se na vás spatra“ na to, že jeho cíl (v tracku 100 milionů na účtu, což může být metafora) ještě není splněn. Toto tvrzení, ačkoliv určitě ne doslova, může zapadat do rámečku finančního lopocení, o kterém diskutovali fanoušci.
A ani jeho tým, na který se často v textech spoléhá, nemusí být tak dokonalý, jak se původně zdálo. V Se změnili široce rozebírá, jak může být člen skupiny, i když chlebodárce, po čase vyčleněn ze skupiny, přestože je pořád stejný charakter a nezměnil se. Někdo na sebe dokáže vzít riziko, někdo zase dokáže akorát parazitovat. S touto krutou realitou nás v tak širokém měřítku Ektor seznamuje poprvé.
Druhá, možná ještě překvapivější a zajímavější odvrácená strana je vztah k ženám. Zrovna píseň Upgrade vypráví příběh o nevydařeném vztahu, který se Ektor snaží nastínit po svém. Posluchač se dozvídá, že Ektor našel v jedné z nevýrazných žen neobroušený diamant, který „vytunil“ a za to si dává zásluhy. Z jeho slov je ale cítit i velká zášť z toho, že s tou ženou již není, že šla jinam, přičemž on tvrdí, že s novým přítelem takovou chemii jako s ním nezažije. Jako by se cítil ukřivděně.
Útok na své ego popisuje i v Jako já, kde ženě domlouvá, že i když šla za jiným, stejně to udělala proto, že vypadá jako on. Myslí si, že mu „zavolá“, a tvrdí, že „je jeho napořád“. Takového Ektora vážně neznáme.
Přiznat chybu je real
Co se to tedy na Detektor III stalo? Ektor slábne? Co když se opravdu změnil? Ne, jen dozrál. Ukázat se v jiném než dokonalém světle, i když po svém, je známka vyspělosti a tím sympatičtějším se jeho výkon stává. A aby náhodou hateři nezapomněli, že jsou momentálně na jeho hřišti, uzavřel album čtveřicí bomb.
Nejprve shrne to, jaké to je na ulici, v tracku Hodně styl. Na to následně naváže drillovou senzací a dle našeho uvážení nejlepším trackem Pull up s Dolarem Pryncem, v němž připomíná, že punchlines nezapomněl. Novej den je takovým klidným pozastavením, „baladou“, v níž vyjadřuje vděčnost za svobodu a rozjímá nad budoucností – mimochodem minimálně v poslední době taktéž neviděno. A Nikdy zpátky nás zase ujišťuje o tom, že zpátky do podsvětí se už vrátit nechce.
Si klekneš, zavolám – hned jedou, rapper se nebude stavět, asi bych to viděl stejně bejt tebou. Okay, tak pojeď a chábra si vem s sebou, g sekne tu fetku bezcennou, na dresu Emirates, takový penalty, že si ho spletli s Benzemou.
Jak to tedy shrnout? Z hlediska technických záležitostí se jedná o velmi povedené, kvalitně produkčně zvládnuté album s variací trapových a drillových instrumentálů, jejichž témata jsou však často repetitivní. Nutno podotknout, že se témata určitě opakují méně než v dřívějších projektech, přičemž na tomto albu je jejich variabilita viditelná možná nejvíc za poslední dobu.
Stopáž alba je tak pro nás proklatě malá. Byli bychom rádi, kdyby bylo minimálně stejně dlouhé jako jednička. Největší a zároveň obrovskou změnou je však podtón prohry v lyrice, podprahové přiznání slabin a více realismu v textu. Už se dozvídáme, že ženy mohou mít vlastní uvažování, že se svět netočí jen kolem interpreta, že také mohl udělat chybu a že je možné pracovat na nápravě.
Zdroj: Ektor
Detektor III přichází v době, v níž by minimálně album II rozhodně nemělo takový velký úspěch jako před sedmi lety. Těžko říct, jak název ovlivní poslechovost. Ale i kdyby neneslo odkaz uzavření ikonické značky, věříme, že by projekt měl úspěch i tak. Poslední Ektorův release řadíme hodně vysoko a domníváme se, že by mohl být jedním z nejlepších alb roku. Hodnotíme minimálně 8,5/10.
