Kdy je výtok ještě v pořádku, jak je to s holením a jak často chodit na preventivní prohlídku ke gynekologovi? Známe odpověď.
Ve veřejném prostoru je hojně diskutováno, jak důležité je čistit si chrup, na ženy se ze všech stran valí tipy, jak pečovat o svou pleť a tělo, ale jedna oblast bývá často vynechávána. Řeč je o intimních partiích. Péče o vagínu a její okolí je přitom stejně důležitá jako péče o zuby a další části těla. Jak o vagínu pečovat, aby byla zdravá a přinášela ti potěšení? O tom jsme si povídali s doktorem Janem Šnajdrem.
Každodenní hygiena je důležitá. Na tohle si ale dej pozor
Základem dobré péče o vagínu je správná hygiena. Každá žena by si měla mýt intimní partie jednou denně, v případě menstruace, zdravotních problémů nebo například v létě, kdy jsou tyto partie náchylné k pocení, pak klidně i dvakrát denně.
Protože má vagína schopnost „čistit samu sebe“, nemusíš si ji umývat zevnitř. Ba naopak. Zasahování do vagíny a jejího pH by ti mohlo uškodit. Bohatě postačí, když si každý den umyješ vulvu, stydké pysky a klitoris a jeho okolí.
U pH vagíny ještě zůstaneme. Většina klasických mýdel, která používáme na tělo, je navržena tak, aby udržovala pH pokožky 5,5. Jenže normální a zdravé pH vagíny se pohybuje v rozmezí 3,5 až 4,5 pH, takže použití běžných mýdel může tvým intimním partiím uškodit. Mohla by narušit přirozenou mikroflóru vagíny, v jejímž prostředí by se pak mohly začít množit bakterie a mohla by sis zadělat na pořádné problémy. Většina odborníků doporučuje, že nejzdravější je umývat vagínu pouze teplou vodou a v případě, že máš pocit, že ti teplá voda nestačí, můžeš sáhnout po mycích gelech určených k mytí intimních partií.
„Jak se říká, méně je někdy více, a v případě péče o vagínu to platí dvojnásob. Přehnanou hygienou, parfemovanými mýdly či mytím vagíny zevnitř by si žena mohla uškodit. Nejlepší je umýt si intimní partie jednou denně, pomocí obyčejné vody. Mýdla by mohla narušit mikroflóru a změnit pH vagíny, což by mohlo vést ke zdravotním problémům,“ uvádí doktor Jan Šnajdr.
Kromě mýdel by ses také při péči o vagínu měla vyhnout mycím houbám a rukavicím, které na citlivé a jemné kůži v klíně mohou způsobit drobná poranění. K důkladnému umytí vagíny ti postačí ruce a k osušení měkká osuška, která by se měla měnit každé 2 až 3 dny. U utírání také nezapomeň na to, abys osuškou postupovala od vagíny ke konečníku. V opačném případě by sis mohla z konečníku přenést škodlivé bakterie a mohlo by to vést k zánětu močového měchýře či vážnějším komplikacím.
Bakterie by se ve tvém intimním prostředí mohly rozšířit také v případě, že by ses neopláchla po sexu. Až se tedy příště budeš oddávat hrátkám se svým partnerem*partnerkou, nezapomeň si potom dojít na malou a umýt si vagínu teplou vodou. Jen tak bude zdravá a bude ti přinášet radost a slast.

Holení jako povinnost? Nesmysl
K intimní hygieně se často pojí také holení. Mít oholené intimní partie není povinností a nikdo by to po tobě neměl vyžadovat. Konej jen dle svého úsudku a neber ohledy na veřejnost a reklamy, které nám do hlav tlačí, že jen hladce oholený klín je přípustný.
Pubické ochlupení v klíně neroste jen tak pro radost, ale má i svoji určitou funkci. Chloupky slouží jako ochrana před nečistotami a choroboplodnými zárodky, zachycují nečistoty, pot a bakterie, avšak je nutné je pravidelně umývat. Zároveň také chrání tvoji kůži při kontaktu se spodním prádlem či před třením o partnerovo tělo během sexu.
Pokud se však přece jenom rozhodneš, že chloupky na svých intimních partiích nechceš, hol se opatrně. Použij pěnu na holení (pozor, aby se ti nedostala do vagíny) a hol se pouze ostrou žiletkou ve směru růstu chloupků. Po holení pokožku hydratuj jemným a jednoduchým hydratačním krémem.
Ke gynekologovi jednou ročně
Pečovat o svoji vagínu bys měla nejen v oblasti hygieny, ale také v oblasti prevence. Každá žena, která dovršila věku 15 let, má jednou ročně nárok na bezplatnou preventivní prohlídku u gynekologa*gynekoložky.
Samotná návštěva pak probíhá tak, že ti gynekolog*gynekoložka vyšetří pohlavní orgány (po dohodě také ultrazvukem), prohlédne ti kůži, pohmatem vyšetří mízní uzliny v oblasti pohlavních orgánů a měl*a by tě také poučit o tom, jak si samovyšetřit prsa. Při preventivní prohlídce se pak navíc provádí screening karcinomu děložního hrdla, kdy ti lékař*ka odebere vzorek tkáně z děložního čípku a pošle jej k cytologickému vyšetření do laboratoře.
„Gynekolog se má starat i o další screeningová vyšetření ženy pro prevenci rakoviny. Má jí předat doporučení k provedení mamografie (od 45 let 1× za 2 roky) a zajistit screening karcinomu tlustého střeva a konečníku (stanovení okultního krvácení ve stolici speciálním testem 1× za rok od 50 let a 1× za 2 roky od 55 let nebo screeningová kolonoskopie jednou za 10 let),“ popisuje Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Čirý výtok je normální, v ostatních případech raději vyhledej odborníka*odbornici
K vagíně a péči o ni neodmyslitelně patří také výtok. Pokud jej najdeš ve svých kalhotkách, neděs se. Čirý až bílý poševní sekret je v naprostém pořádku, a pokud tě netrápí další nepříjemnosti jako svrbění nebo pálení, nejedná se o projev nemoci. Takový výtok pouze poukazuje na správnou funkci vagíny, která se pomocí sekretu čistí. Barva a konzistence výtoku se také odvíjí od menstruační fáze, v níž se zrovna nacházíš. V období ovulace je většinou čirý, před menstruací naopak bílý a hustý.
Před začátkem nebo po skončení menstruace se pak některé ženy setkávají také s hnědým výtokem, kterému se přezdívá „špinění“. Jedná se o krev smíchanou s poševním sekretem a ani v tomto případě nemusíš panikařit.
Pokud však výtok začne zapáchat, hrudkovatět nebo je růžový, měla by ses mít na pozoru. Takový sekret značí vaginální infekci, stejně jako svědění, bolest intimních partií nebo zvětšená a zarudlá rodidla. Vaginální mykóza je součástí života mnoha žen, tak se nestyď a navštiv svého gynekologa*gynekoložku.
V případě, že je výtok žlutý, zelenožlutý a zapáchá, se může jednat o bakteriální infekci. Takový sekret značí, že se ve tvé vagíně přemnožily bakterie a lékař*ka ti předepíše antibiotika, pomocí kterých se problému zbavíš.
„Průhledný výtok značí správné fungování vagíny, avšak v případě, že změní barvu nebo konzistenci, je nutné nejpozději do dvou dnů vyhledat lékaře. Zabarvený, zapáchající nebo hustý výtok může poukazovat na mykózu, bakteriální infekci, nebo dokonce na infekci ledvin, uretritidu či pohlavní chorobu. Například žlutozelený výtok naznačuje, že by se mohlo jednat o kapavku. Klinické projevy pohlavích chorob bývají u žen menší než u mužů, takže s výtoky doporučuji neotálet a vyhledat co možná nejdříve odbornou pomoc,“ říká Jan Šnajdr.
> Teplé a vlhké prostředí (například pokud dlouho zůstaneš v mokrých plavkách);
> upnuté a neprodyšné spodní prádlo vyrobené ze syntetických materiálů;
> nedostatečné nebo přehnané mytí intimních partií;
> časté koupání v chlorované vodě nebo v rybnících a řekách;
> příliš dlouhé nošení menstruačních tamponů;
> dlouhodobé užívání antikoncepce;
> užívání kortikosteroidů nebo antibiotik;
> nedostatečný pitný režim, obezita, nedostatek pohybu;
> stres, fyzická a duševní únava nebo vyčerpání.

Na materiálu spodního prádla záleží. Na menstruačních pomůckách nikoli
Důležitým faktorem v oblasti péče o vagínu je také výběr správného spodního prádla. Odborníci*odbornice se shodují na tom, že nejlepší je nosit bavlněné spodní prádlo, které pokožce umožňuje dýchat. Pokud však přece jenom raději nosíš krajku, vybírej alespoň takové kalhotky, jejichž sed je utvořený z bavlněných vláken. Syntetickým materiálům se však raději vyhni úplně, neboť zabraňují proudění vzduchu, což zvyšuje vlhkost v intimních partiích a snáze v nich pak rostou škodlivé bakterie.
Na noc pak spodní prádlo raději zahoď a nech pokožku dýchat. V případě, že budeš v kalhotkách i spát, opět hrozí, že tvé intimní partie budou ve vlhku a můžeš pak trpět na vaginální infekce.
Na čem naopak nezáleží, jsou menstruační pomůcky. Vložky, tampony, menstruační kalíšky nebo menstruační kalhotky – všechny tyto pomůcky jsou zdravé, avšak musíš dbát na jejich správné používání.
„U tamponu je nutné dbát na jeho častou výměnu. V opačném případě hrozí, že rozkládající se krev zůstane v pochvě, a to není správné. Krev musí vyjít z těla, jinak by mohla způsobit vážné zdravotní problémy, od toxického šoku až po infekce,“ dodává lékař.
Tampon bys měla měnit každé dvě hodiny a vložku pak zhruba po čtyřech až šesti hodinách, dle síly krvácení. Menstruační kalíšek bys měla měnit jednou za čtyři až dvanáct hodin a menstruační kalhotky jednou za osm až dvanáct hodin. I u nich však záleží na síle tvojí menstruace.