Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) vydala stanovisko ve věci označování rostlinných potravin názvy živočišných produktů, podle něhož názvy produktů veganských alternativ jako netuňák nebo ajdam porušují předpisy EU.
To se nelíbí například organizaci ProVeg, podle níž se „ministerstvo zemědělství snaží omezit názvy rostlinných alternativ k živočišným produktům skrze vlastní výklad evropského práva“.
Organizace si nechala zpracovat posudek právnického týmu, podle něhož by mohlo nové stanovisko porušit zásady zneužití pravomoci a správního užívání.
Úřad vyjmenoval hned několik nařízení Evropské unie, která by názvy mohly porušovat. Jedná se například o označení „alternativa mléčného výrobku“, „alternativa sýru čedar plátky“, „ajdam“, „čedar – 100% rostlinná alternativa k sýrům“, „nemed“, „bezmedovník“, „rostlinná alternativa medu“, „netuňák“ nebo „nevejce“ a „vegetariánská vejce“.
Například označení „netuňák“ má porušovat čl. 7 nařízení Evropské unie č. 1169/2011, ohledně povahy, vlastností a složení potraviny, protože „označení ‚tuňák‘ je vymezeno podle nařízení Rady (EHS) č. 1536/92 pro ryby rodu Thunnus“. Pokud výrobek neobsahuje část živočicha, nemůže mít část jeho jména v názvu. Podobně argumentuje například u vajec.
ProVeg je proti
S tím ale nesouhlasí organizace ProVeg, podle níž je problematickým bodem stanoviska to, že mezi zakázaná označení spadají i označení typu „rostlinná alternativa“, což bylo paradoxně v minulosti doporučeno Krajským soudem v Ústí nad Labem jako možné názvosloví rostlinných výrobků.
„Tento rozšířený výklad významně ztěžuje situaci rostlinným producentům, a navíc může paradoxně spotřebitele zmást. Můžeme si to představit na příkladu situace, kdy byl někdo zvyklý používat do omáčky běžnou smetanu a nyní hledá z nejrůznějších důvodů rostlinnou alternativu. Název ‚rostlinná alternativa ke smetaně určená k vaření‘ je věrohodný název, který jasně udává, jak produkt použít v kuchyni,“ vysvětlovala komunikační manažerka ProVeg Česko Eva Hemmerová.
ProVeg se domnívá, že to, že existuje rozhodovací praxe správních soudů, které se s obsahem stanoviska rozchází v poměrně velkém počtu rozhodnutí, zpochybňuje legalitu a správný výklad unijních předpisů ze strany ministerstva zemědělství.
Organizace si proto nechala udělat právní rozbor. „I navzdory tomu, že má stanovisko MZe významný potenciál zasáhnout do chování adresátů právních norem, nejsou jeho závěry žádným způsobem odůvodněny. To je z hlediska základních principů práva velice netradiční, neboť bez znalosti úvah, kterými se orgán veřejné moci řídil, není ani možné příslušné závěry právně přezkoumat,“ uvedl jeden z autorů právního rozboru Robert Plicka z advokátní kanceláře PLICKA & PARTNERS.
ProVeg uvádí, že tato aktivita „může hraničit až se zastrašováním výrobců a prodejců“.
