Měl problém získat 1000 views na tracku, pak vyhrál dvě hudební ceny. Dělám úzkostnou veselou taneční hudbu, tvrdí mat213

Pětadvacetiletý Čech je stejně tak hudebníkem jako malířem – studuje na Akademii výtvarných umění v Praze, kam dochází do malířského ateliéru vedeného trojicí Josef Bolf, Nik Timková a Jakub Hošek. 

Jeho umělecké alter ego nicméně rapový podtón nese. Již trojčíslí 213 nás teleportovalo do doby, kdy bylo v rapu moderní identifikovat se pomocí poštovních směrovacích čísel. Původ je ale jinde. „Mat213 byl můj nickname na všech online hrách, Divoký kmeny, Gladiatus, Shakes and Fidget atd.,“ vrací nás zpátky v čase jinou oklikou. „Mám to jméno od dětství. Je to autentický plus to odkazuje na příslušnost ke generaci, která vyrůstala na internetu,“ míní.

Internet je pro něj momentálně tématem a zaměřením číslo jedna, když už se ale bavíme o dětství, Matěj měl již v rodině jiné velké hudební vzory. Je vnukem známého písničkáře Františka Ringo Čecha. „Děda nás vždycky táhl k hudbě,“ potvrzuje nám. Začátek byl proto vcelku klasický. „Začal jsem hrou na piano, pak saxofon, kytara a skončil jsem u Garagebandu a Abletonu. Rád bych podotknul, že z výše vypsaného výčtu nástrojů neumím hrát ani na jeden,“ konstatuje.

Ve třinácti letech jej potkala rapová vlna. „K rapu jsem se dostal přes starší víc cool kámoše, kteří jej poslouchali. První deska, na kterou si vzpomenu, bylo album Sup od Tafroba. Vůbec se mi nelíbilo, ale nutil jsem se ho poslouchat, abych byl jako moji cool kámoši,“ hovoří zcela otevřeně. I přes počáteční otrávení náhledu na rap brněnským kultem se jej však naučil poslouchat.

A když jeho prvotní rapové pokusy nevyšly podle představ, prvním zásadním hudebním mezikrokem pro něj byla krautrocková (tak se popisoval zejména alternativní experimentální rockový směr ze 70. let v Německu) kapela See You, Inside. Zde Matěj zpíval. Nakonec se ale rozhodl dát průchod svým básním a melodickým linkám, proto se zaměřil na sólovou tvorbu.

Jde jen o chytlavost a swag

Už z poslechu je zřejmé, že hudbu mata213 jde popsat jen velmi těžko. Proto vznikají nová slovní spojení jako „digitální písničkář“. Zajímal nás interpretův pohled na vlastní hudební svět a celkový vibe – my jsme totiž z jeho projevu cítili vliv švédského drain gangu, konkrétně bladeeho a Ecco2k, akorát „do popova“. Další důkaz, že od rapu nemá daleko.

„Z drain gangu jsem hodně vycházel na začátku,“ potvrzuje nám Matěj i s tím, že Yung Leanovu tvorbu má hodně rád. „V současnosti se snažím dělat už jen popový jednodušší songy, kde mi jde jen o chytlavost a swag. Svoji hudbu bych popsal jako úzkostnou veselou taneční hudbu,“ přidává. Mluvíme-li o současnosti, myslíme tím třetí studiové album Party in Prague.

„Nejvíc mě inspiruje přemýšlet o hudbě vizuálně. Mám hodně rád historii, vycházím z dějin umění obecně,“ uvádí mat213. Posluchačstvo může výše uvedené spojení pozorovat právě v novém albu Party in Prague z konce června, které má být „antitezí jeho debutu“.

„Mám velkou radost, že je to venku. Deska navazuje na moje první album Forest behind Prague, který bylo víc romantický, folkový. Tohle už je jen taneční hudba pro noční město, je tam dekadence a jednoduchost. Udělal jsem přes 30 písniček a do alba šlo jen 11, byla to zábavná dřina. Má to nejlepší recepci ze všech mejch alb, takže jsem rád,“ neskrývá nadšení.

Pobavil nás fakt, že tracklist obsahuje píseň 1000views, tedy milník pro každého začínajícího umělce, který určí, jestli se jedná o úspěšný hit, nebo další flop s několika stovkami views. S novým albem je však situace úplně jiná. „Trochu jsem to čekal. 1000views jsem napsal před půl rokem, kdy jsme se s kámošem Zdenou bavili o tý pomyslný metě 1k views. Vždycky jsme se dost nadřeli, abychom ji překonali. Stejně jsem to měl vždycky se vším, co jsem dělal,“ zmiňuje svého kolegu z podcastu Swag na GoOutu a vzpomíná.

A proč je situace jiná? Řekněme, že výše zmíněné flopy mata213 již nejspíš nečekají. A to kvůli jedné zásadní události.

Z nuly na dvě hudební ceny za rok

Je to trochu jako sen, ale i ty se občas plní. Mat213 vzal loňský rok útokem singlem 7teen z EP SS/22, které, podobně jako na Reddit narážející album r/interstreamin', vnímá jako zásadní milník své kariéry. „Romantická balada“ z tramvaje, v níž nechává zamilovaný bard průchod svým emocím při čekání na nástup vysněné lásky do pražské tramvaje číslo 17, zanechala stopu na kulturním vnímání generace Z ze strany české hudební společnosti.

Píseň získala rovnou dvě hudební ceny. Loni uspěla jak v cenách kritiky Apollo, tak v cenách Vinyla. „Mám z toho pořád obří radost, samozřejmě mi to dost pomohlo. Určitě toho neni moc!“ reaguje Matěj na otázku, zda se mu obdržení obou cen v jednom roce nezdá hodně. „Musí toho bejt ještě víc, chci víc. Jdu si pro to, kdo se mi postaví do cesty, tak čus, goodbye, končíš,“ reaguje.

Nebylo by ale ohně bez kouře. Po vyhlášení se začaly zaníceně ozývat nesouhlasné hlasy zejména konzervativní části české hudební kritiky, pro niž byl mat213 spíše materiálem do bývalých hudebních masakrů.

„Já se tolik s těma kritikama neznám, tedy s těma, co je to sr**o, takže se to ke mně dostávalo zprostředkovaně. Myslím si, že vítězství v něčem v ‚kultuře‘ je vždycky vtipný, vždycky to vzbudí emoce, vždycky to někoho naštve a vždycky je to zábavný sledovat,“ reaguje s nadhledem.

„Myslím si, že říct, že ty konzervativnější kritici to nechápou, je zjednodušující a arogantní, ale kdybych je potkal, tak volám svý psy a berem kudly,“ spěchá vzápětí s hyperbolickým postojem. Je jasné, že narážky na umění a různé kulturní chutě jsou věci, s nimiž se musel setkávat již odmala. Jak v ohlasech na práci dědy, tak u otce, který je režisérem.

Ale možná to „hejtři“ jeho hudby vzali za špatný konec. Proto jsme se Matěje zeptali, která píseň z jeho repertoáru jej nejvíc reprezentuje. „Asi písnička Renegát z alba r/interstreamin',“ odkazuje na track úplně mimo dění. „Je tam to, že hodně lidí nefeeluje, co dělám, je tam to, že mám rád mý nejbližší, a je tam sebeironie,“ uzavírá.

Malovat, dřít a zahrát si s Christosem Zafeirisem

Náš seriál je ale přece jenom o rapu, tak jsme se k němu chtěli ještě trochu vrátit v jedné perličce. Host červnového Fresh Rapu, který si svou hudbu mixuje i masteruje (kromě posledního alba, kde si postprodukci vzal na starost Tomáš Havlen) sám, dosud nespolupracoval s velkými jmény. Proto v repertoáru tkví jako pěst na oko píseň Sick na Štědrej den, na níž hostuje Vercetti z Central Gangu. Mat213 zde taktéž rapuje kousek textu Huga Toxxxe.

Zbývá tedy odpovědět proč. Proč to vzniklo, proč to tak je? „Písnička Sick na Štědrej den je o psychickým zdraví. Chtěl jsem udělat zpívanej R&B track s rapovou slokou. Vercetti se mi tam konceptuálně hodil plus je to hezky divný kombo,“ jednoduše shrnuje Matěj.

Vercetti je zajímavým novým archetypem domácího rappera. Proto nás zajímalo, jak má vypadat moderní rapper podle našeho hosta. „To je dobrá otázka, teď nad tím budu pořád přemýšlet. Já vůbec nevím, jak by měl vypadat,“ nechává se zaskočit.

Každopádně co se týká jeho oblíbené hudby, rap úplně nevede. Momentálně jej nejvíc baví tzv. indie sleaze, který popisuje jako „revival energický hudby z 10. let našeho století“. „Je to sice další módní vlna, která možná už někoho začíná štvát, ale je to fresh. Umělci jako Blaketheman1000, The Dare nebo Snow Strippers jsou super. Pak věci od Live from Earth jsou taky fajn,“ vysvětluje nám.

Když se pídíme po jeho snech, odpovídá nám mimo jiné také fotbalový útočník Tango Praha vcelku jasně, že by si chtěl zahrát s loňskou akvizicí Slavie Praha Christosem Zafeirisem. Plány do budoucna se také netýkají úplně hudby. „Teď chci začít hodně malovat,“ spojuje blízkou budoucnost se svou akademickou dráhou.

Zbývá nám vzkaz pro naše čtenářstvo. „Chtěl bych poděkovat za tenhle rozhovor. A vám, kdo to čtete, bych rád vzkázal, že můžete dokázat cokoli, je to jen o hlavě. A o penězích, ale hlavně o hlavě, takže když jste silný v hlavě, protože hlava je v podstatě sval, nebo mozek je něco jako sval, miliony neuronů nejsou úplně sval, ale metaforicky je to něco jako biceps, kterej máme v hlavě, je důležitý ho posilovat, ten biceps. Takže hlavní je chtít. Je to o hlavě, o penězích a o tom chtít,“ posílá silný vzkaz.