Tuniská tenistka Ons Džabúr posouvá hranice a ukazuje arabským ženám, že zdánlivě nepřekonatelné překážky neexistují.
Když Ons Džabúr prohrála ve finále Wimbledonu s českou tenistkou Markétou Vondroušovou, stěží při závěrečném projevu zadržovala slzy. Grandslamovou trofej měla na dosah už potřetí, v cílové rovince ale byla opět lepší její soupeřka. „Jednou se nám to povede, slibuji,“ vzkázala publiku, které jí slova oplatilo nadšenými ovacemi.
I na sociálních sítích je podpora tuniské tenistky obrovská, a kdyby čeští fanoušci a fanynky neměli ve finále svou hráčku, zřejmě by si na svou stranu získala i je. Tenisový svět si podmaňuje svou otevřeností a laskavostí. I bez vyhraného grandslamového vavřínu navíc razí cestu arabskému i africkému sportu a je velkou inspirací zejména pro ženy v těchto zemích.
Na vrcholu bez grandslamové trofeje. Zatím
Osmadvacetiletá Džabúr pochází z města Ksar Hellal nedaleko Monastiru v Tunisku. Lásku k tenisovým kurtům v ní už ve třech letech probudila její matka. Že jednou ovládne svět dvorců a bude razit cestu africkému tenisu, výrazně naznačila už coby juniorka. Nejprve vyhrála turnaj Petits Ducs v Dijonu a stala se dvojnásobnou mistryní Afriky juniorek v kategorii do 16 let. V roce 2010 pak skončila druhá na juniorském Roland Garros, tehdy podlehla Elině Svitolině. O rok později ve Francii už v rukou držela nejcennější trofej, a to jako první Afričanka po padesáti pěti letech.
Profesionální kariéru zahájila v roce 2012 v Dauhá, kde prohrála v prvním kole s Francouzkou Virginií Razzano. Svůj první zápas na okruhu WTA Tour vyhrála Džabúr v roce 2014 v portugalském Oeiras. Od té doby sbírá na své tenisové cestě jeden úspěch za druhým.
Už nyní ji lze považovat za nejlepší hráčku arabské (i africké) historie. V listopadu 2019 byla zvolena nejlepší arabskou sportovkyní roku a získala ocenění Arabka roku, které uděluje organizace London Arabia. Coby Arabka přepisuje i světové tabulky (nejen) ženského tenisu. Je první hráčkou tohoto původu, která se dostala do první desítky žebříčku WTA. To se před ní nepovedlo ani žádnému hráči mezi muži. Nejvýše zatím byla na 2. místě.
Jako první Arabka se také dostala do čtvrtfinále grandslamu, a to na Australian Open v roce 2020. V roce 2021 se jako první probojovala do osmifinále Wimbledonu. A tyhle statistiky Džabúr postupně vylepšuje. Zahrála si už tři grandslamová finále. Ve Wimbledonu v roce 2022 podlehla Jeleně Rybakině z Kazachstánu, v tom samém roce musela zkousnout porážku i na US Open, a to od Polky Igy Świątek.
Tohle je nejbolestivější porážka mé kariéry. Jednou to zvládneme. Vrátím se a tenhle turnaj vyhraji.
Třetí šanci vystoupat v ženském tenise na pomyslný olymp dostala Ons Džabúr letos opět na Wimbledonu. V pěti zápasech ztratila pouhé dva sety a po roce byla opět finálovou účastnicí a horkou kandidátkou na zisk trofeje. Do cesty se jí ale postavila Markéta Vondroušová. Češka si v klíčových částech zápasu dokázala zachovat chladnou hlavu. Naopak Džabúr tlak neustála, nasbírala spoustu nevynucených chyb a musela se opět spokojit s druhým místem.
Přebírání trofeje za druhé místo Tunisanka obrečela a její řeč byla velmi emotivní. Nebylo divu. Velká trofej jí unikla potřetí za krátkou dobu. Sama se netají tím, že grandslamové vítězství, kterého by dosáhla coby první Arabka a Afričanka, je jejím velkým snem. „Tohle je nejbolestivější porážka mé kariéry,“ uvedla v slzách, kterým se neubránil ani její manžel. „Bude to teď pro mě těžké, ale nevzdám to. Vrátím se silnější. (...) Jednou to zvládneme. Vrátím se a tenhle turnaj vyhraji,“ slíbila Ons Džabúr zaplněným tribunám, které ji podpořily hlasitým potleskem.
Ministryně štěstí, která inspiruje arabské ženy
Faktem totiž je, že Ons Džabúr milují fanoušci a fanynky po celém světě i bez grandslamové trofeje. Na tenistce oceňují nejen její pestrý a nápaditý tenis plný nečekaných kraťasů, ale i její milý a otevřený přístup k soupeřkám, médiím i fanouškům. Tunisanka je totiž známá svou pozitivní povahou a schopností navázat kontakt s lidmi po celém světě. Vidět to bylo nejen na letošním Wimbledonu. Právě proto se jí přezdívá „ministryně štěstí“. Tuhle přezdívku jí vymysleli fanoušci a fanynky doma v Tunisku, začal jí tak ale říkat celý tenisový svět.
Jsem na misi. Vybrala jsem si to. Řekněme, že jsem se rozhodla inspirovat další lidi. Chci se dělit o své zkušenosti a opravdu k tenisu dostat další generace.
Její cesta v tenise totiž inspiruje celý arabský i africký svět. Ve sportu, kterému obvykle dominují američtí a evropští sportovci a sportovkyně, se Džabúr stále vzpírá očekáváním a stává se jednou z jeho hlavních tváří. Připodobňována bývá v tomto směru k sestrám Venus a Sereně Williams, které si své postavení taktéž vydobyly tvrdou prací.
I přes své prohry zůstává Ons Džabúr houževnatá a radí zejména africkým ženám, aby si vždy věřily a nikdy se nevzdávaly. Podle britského deníku The Guardian nese tenistka na bedrech naděje celého národa a razí cestu arabským a africkým hráčkám. „Vnímám to tak, že jsem na misi. Vybrala jsem si to. Řekněme, že jsem se rozhodla inspirovat další lidi. Chci se dělit o své zkušenosti a opravdu k tenisu dostat další generace,“ říká sama o sobě Džabúr a dodává, že tuto úlohu nevnímá jako břemeno, ale jako velkou radost.
Ziskem grandslamového titulu chce dokázat, že je to pro sportovkyni jejího původu možné. Podle svých slov chce na tenisových dvorcích vidět stále více hráček z Tuniska, Středního východu a Afriky. A zatím se to aktuálně šesté hráčce světového žebříčku daří. Mezi ženami stoupá také Majar Šaríf. Egyptská hráčka je aktuálně na 38. místě a o dva roky starší Džabúr je její velkou inspirací.
„To, co Ons dokázala, je snem mnoha Afričanů a Arabů. Zatím jen snem, ale doufejme, že po jejích úžasných výsledcích začnou lidé více přemýšlet o tom, že se to může stát skutečností,“ nechala se slyšet Šaríf. Inspiraci ale od dvojnásobné grandslamové finalistky nečerpá jen ona. Za poslední měsíce výrazně stoupl v arabských zemích zájem o tenis. A to i u rodičů, kteří své děti začínají na tento sport přihlašovat.
Příběh Ons Džabúr je důkazem houževnatosti a odhodlání vyniknout navzdory náročným podmínkám. Stal se zdrojem inspirace pro mnohé, kteří považovali některé překážky za nepřekonatelné.
