Díky umělé inteligenci mohou dnes lékaři či lékařky zvládnout mnoho věcí mnohem efektivněji. Světová zdravotnická organizace přesto varuje před některými riziky jejího používání.
Američanka Ann Johnson utrpěla v roce 2005 ve věku pouhých třiceti let mozkovou mrtvici. V důsledku toho ochrnula a ztratila schopnost řeči. Nyní je bývalá učitelka znovu schopná v jisté podobě mluvit, a to díky mozkovému implantátu a umělé inteligenci.
Naděje pro ty, kteří vinou onemocnění přišli o hlas
Vědecký tým totiž implantoval na povrch jejího mozku soustavu elektrod, které přenášejí její mozkovou aktivitu do počítače. V počítači převádí signály do zvuků a pohybů digitální obličej. Ten vědci a vědkyně vycvičili tak, aby zněl jako Ann. Pomohly jim k tomu záběry z její svatby. O výsledky úspěšného experimentu se podělili v srpnu v odborném vědeckém časopise Nature.
Oproti předchozím výzkumům jde o obrovský posun. Ann totiž dosud komunikovala pomocí zařízení, které jí umožňovalo psát slova na obrazovku pohybem hlavy. Přístroj ale produkoval pouze čtrnáct slov za minutu. S novým rozhraním, které ovšem žena může zatím používat pouze v rámci studie, dokáže vyprodukovat až sedmdesát osm slov za minutu, což se přibližuje přirozené rychlosti mluvení.
Vědecký tým na podobné soustavě pracoval už dříve, předchozí verze však překládala zamýšlenou řeč do textu rychlostí pouhých patnácti slov za minutu. Vylepšený systém se opírá o implantát s 253 elektrodami umístěnými nad částmi mozku, které mají na starost komunikaci.
„Už jen to, že slyšíte hlas podobný tomu vašemu, je velmi emotivní,“ uvedla Ann po ukončení studie. Podle vědců a vědkyň jde o první případ, kdy se podařilo přímo z aktivity mozku odvodit mluvené slovo a výrazy tváře.
Teprve před pár měsíci byla zveřejněna podobná studie, pod kterou je podepsaný tým z Texasu. Představil systém, jenž umožňuje převést do textu mozkové signály člověka, který poslouchá něčí vyprávění nebo si představuje, jak sám vypráví příběh. I tento systém by mohl v budoucnu pomoci lidem, kteří jsou při vědomí, ale nejsou schopni fyzicky mluvit, například po mozkové mrtvici nebo s mozkovou obrnou, aby opět mohli srozumitelně komunikovat. Oba projekty dokazují především to, jaký posun zaznamenává v medicínském odvětví umělá inteligence.
Rychlejší diagnóza rakoviny nebo deprese
Podle společnosti Statista by měl trh s umělou inteligencí v roce 2030 dosáhnout hodnoty 187 miliard dolarů. Umělá inteligence dokáže ve zdravotnictví už dnes velké věci a předpokládá se, že v budoucnu bude v některých oblastech zcela měnit způsoby poskytování zdravotní péče.
Jednou z oblastí, které by mohly z potenciálu umělé inteligence velmi těžit, je onkologie – konkrétně včasná diagnostika onemocnění. Rychlost odhalení vážné nemoci je totiž pro úspěšnou léčbu mnohdy rozhodující. Umělá inteligence zažívá v diagnostice boom ve světě, pro konkrétní příklad ale nemusíme vůbec opustit hranice Česka.
Umělou inteligenci používá k diagnóze rakoviny například soukromá nemocnice v Novém Jičíně. Od června letošního roku poskytuje pacientům a pacientkám vyšetření tlustého střeva a močových cest pomocí AI systému MAIA (Medical Al Assistant), který dokáže abnormality při screeningu orgánů odhalit v řádu pouhých milisekund.
Naše vize je, že lékař léčí a o vše ostatní, kde je to jen možné, se postará technologie.
„Vůbec poprvé v zemi se bude umělá inteligence učit detekovat kromě rakoviny tlustého střeva také potenciální nádorová ložiska v dolních močových cestách a do budoucna tak pomáhat odhalovat možné nádorové onemocnění také nám, urologům. Benefit vidím především v tom, že umělá inteligence nám může pomoci najít i velice malá nebo špatně rozeznatelná nádorová ložiska a zahájit tak velmi včasně potřebnou léčbu,“ uvedl k novince novojičínský primář urologického oddělení Jan Novák.
Systém MAIA zvládne kromě samotné diagnostiky pomoci i s rutinními úkoly a administrací, například závěrečnou lékařskou zprávou. Lékař*ka tedy po dokončení vyšetření nemusí znovu opisovat, co viděl*a v průběhu vyšetření, ale pouze u počítače potvrdí nálezy, které AI diagnostikovala, včetně umístění, typu, velikosti a struktury. „Naše vize je, že lékař léčí a o vše ostatní, kde je to jen možné, se postará technologie,“ doplnil zakladatel a CEO startupu Lukáš Loun.
Přesněji než experti a expertky dnes dokáže umělá inteligence diagnostikovat třeba rakovinu kůže. Podle serveru Digital Health Observatory byl v dosavadních výzkumech algoritmus testovaný na desítkách tisíc snímků kožního melanomu úspěšný v devadesáti pěti procentech případů, zatímco lékaři v osmdesáti sedmi.
Velmi zajímavou oblastí využití umělé inteligence je analýza dat z chytrých telefonů a způsobu jejich používání, která vede k zachycení raných příznaků deprese a dalších psychických poruch. Například kalifornská společnost MindStrong si už před více než pěti lety nechala patentovat technologii analyzující způsob, jakým lidé na telefonech píší. To expertům a expertkám následně umožňuje předpovídat stav jejich nálady.
Americká technologická společnost International Business Machines (IBM) jmenuje další benefity vývoje umělé inteligence ve zdravotnictví. Mezi nejvýznamnější řadí už zmíněnou pomoc s administrací a tím i ulehčení práce zdravotnického personálu, snížení chyb v dávkování léků, robotické operace v okolí citlivých orgánů a tkání nebo lepší předvídání toxicity či bioaktivity molekul při tvorbě nových léčivých látek.
Varování před zneužitím citlivých dat a dezinformacemi
Se stále častějším využitím umělé inteligence se ale nepojí pouze to pozitivní. Světová zdravotnická organizace (WHO) letos v květnu varovala před rychlým nasazením těchto technologií. WHO jako problematické označila zejména používání takzvaných velkých jazykových modelů (LLM), mezi něž patří například ChatGPT, Bard, Bert a mnoho dalších, které lidé ve zdravotnictví mnohdy používají s nedostatečnou kontrolou.
„Urychlené přijetí neotestovaných systémů by mohlo vést k chybám zdravotnického personálu, poškození pacientů*pacientek nebo narušit důvěru v AI a tím podkopat potenciální dlouhodobé přínosy a využití těchto technologií na celém světě,“ píše WHO v prohlášení.
WHO se v souvislosti s unáhleným používáním systémů AI obává zejména neobjektivních dat, která by mohla přinést zavádějící nebo nepřesné informace. Ty by v některých případech mohly představovat i zdravotní riziko. LLM by také mohly využívat informace, k jejichž použití nemusel být dříve udělen souhlas, a nemusely by chránit citlivé údaje, včetně údajů o zdravotním stavu. V neposlední řadě vidí WHO riziko také v případném zneužití k vytváření a šíření velmi přesvědčivých dezinformací, které laická veřejnost nemusí odlišit od spolehlivého zdravotnického obsahu.
