Díky umělé inteligenci mohou dnes lékaři či lékařky zvládnout mnoho věcí mnohem efektivněji. Světová zdravotnická organizace přesto varuje před některými riziky jejího používání.
Američanka Ann Johnson utrpěla v roce 2005 ve věku pouhých třiceti let mozkovou mrtvici. V důsledku toho ochrnula a ztratila schopnost řeči. Nyní je bývalá učitelka znovu schopná v jisté podobě mluvit, a to díky mozkovému implantátu a umělé inteligenci.
Naděje pro ty, kteří vinou onemocnění přišli o hlas
Vědecký tým totiž implantoval na povrch jejího mozku soustavu elektrod, které přenášejí její mozkovou aktivitu do počítače. V počítači převádí signály do zvuků a pohybů digitální obličej. Ten vědci a vědkyně vycvičili tak, aby zněl jako Ann. Pomohly jim k tomu záběry z její svatby. O výsledky úspěšného experimentu se podělili v srpnu v odborném vědeckém časopise Nature.
Oproti předchozím výzkumům jde o obrovský posun. Ann totiž dosud komunikovala pomocí zařízení, které jí umožňovalo psát slova na obrazovku pohybem hlavy. Přístroj ale produkoval pouze čtrnáct slov za minutu. S novým rozhraním, které ovšem žena může zatím používat pouze v rámci studie, dokáže vyprodukovat až sedmdesát osm slov za minutu, což se přibližuje přirozené rychlosti mluvení.
Vědecký tým na podobné soustavě pracoval už dříve, předchozí verze však překládala zamýšlenou řeč do textu rychlostí pouhých patnácti slov za minutu. Vylepšený systém se opírá o implantát s 253 elektrodami umístěnými nad částmi mozku, které mají na starost komunikaci.
„Už jen to, že slyšíte hlas podobný tomu vašemu, je velmi emotivní,“ uvedla Ann po ukončení studie. Podle vědců a vědkyň jde o první případ, kdy se podařilo přímo z aktivity mozku odvodit mluvené slovo a výrazy tváře.
Teprve před pár měsíci byla zveřejněna podobná studie, pod kterou je podepsaný tým z Texasu. Představil systém, jenž umožňuje převést do textu mozkové signály člověka, který poslouchá něčí vyprávění nebo si představuje, jak sám vypráví příběh. I tento systém by mohl v budoucnu pomoci lidem, kteří jsou při vědomí, ale nejsou schopni fyzicky mluvit, například po mozkové mrtvici nebo s mozkovou obrnou, aby opět mohli srozumitelně komunikovat. Oba projekty dokazují především to, jaký posun zaznamenává v medicínském odvětví umělá inteligence.
