Eurostat, statistický úřad Evropské unie (EU), zveřejnil průzkum zabývající se životní spokojeností v jednotlivých zemích Unie.
Podle průzkumu Eurostatu, na který odkazuje server Global Village Space, měli obyvatelé a obyvatelky zhodnotit svou spokojenost číslem od 0 (nejhorší) do 10 (nejlepší). Nejnešťastnější zemí EU se ukázalo být Bulharsko. V celkovém skóre spokojenosti se životem obyvatelé a obyvatelky udělili zemi pouze 5,6 bodu z 10.
„Nepřekvapuje mě, že Bulhaři jsou nejméně šťastní lidé v Evropě, a myslím, že to má několik příčin. My Bulhaři máme přirozeně negativnější pohled na život, nemáme tendenci se moc usmívat, i když jsme šťastní,“ okomentovala před lety nespokojenost PR specialistka Elena Georgieva pro EuroNews.
„Od pádu starého komunistického režimu mnoho Bulharů žilo a žije v chudobě, což si vybralo svou daň. Bulhaři jsou prostí lidé, většinu z nás nezajímá mít spoustu peněz nebo jet na luxusní dovolenou na exotické místo. Chceme mít dostatek peněz na to, abychom mohli žít normální život. V dnešní době se lidé neustále strachují o svou práci, zda mají dost peněz na zaplacení účtů nebo na jídlo na stole. V některých případech, zejména u starších lidí, si musí vybrat mezi zaplacením léků nebo vytápěním domu v zimě,“ dodala.
Druhé nejhorší bylo Německo s hodnocením 6,5, což je výrazný pokles oproti loňskému skóre 7,1. Za tím může být podle serveru všeobecná nespokojenost s německou vládou, která se potýká s finanční krizí a krizí důvěry.
Česko v top 10
Trojici nejnešťastnějších zemí uzavírá Řecko s průměrným hodnocením životní spokojenosti 6,7. Naopak nejšťastnější zemí v EU bylo Rakousko, jehož obyvatelé hodnotili svou spokojenost známkou 7,9. Finsko, Polsko a Rumunsko se shodně umístily na druhém místě s hodnocením 7,7.
Česká republika se podle zprávy umístila na devátém místě s hodnocením 7,4 bodu, zatímco například Slovensko získalo jen 7.
Nejspolehlivějším prediktorem životní spokojenosti ve všech 27 členských státech se ukázala být úroveň vzdělání. Právě osoby s vysokoškolským vzděláním uváděly vyšší míru spokojenosti než lidé bez něj. Rovněž mladí dospělí (ve věku 16 až 29 let) byli obecně spokojenější než lidé starší 65 let.
