Podle vědců z Michiganské státní univerzity se jeden z pěti dospělých v Michiganu rozhodne dobrovolně nemít děti. Takto tedy uvažuje dohromady 1,6 milionu lidí. Vědci a vědkyně nyní zkoumají, proč tomu tak je.
Snižování porodnosti není problém jen v Česku, ale také ve Spojených státech. Právě tam nyní vyšla studie, která jen potvrdila již dříve pozorovaný fenomén dospělých, kteří se svobodně rozhodnou pro život bez dětí. Vědce zajímá jejich motivace, proč tomu tak je.
Studie, kterou vedla profesorka psychologie na Michiganské státní univerzitě Jennifer Watling Neal na Institutu pro veřejnou politiku a sociální výzkum, komplexně vyzpovídala 1000 dospělých lidí v Michiganu. Účastníci a účastnice, kteří se zúčastnili sběru dat v dubnu 2022, byli vybráni tak, aby věrně reprezentovali populaci státu z hlediska pohlaví, věku, rasy i úrovně vzdělání.
„Byli jsme schopni rozlišit několik kategorií dospělých, včetně rodičů, lidí, kteří se dosud rodiči nestali, a lidí, kteří děti mít nechtějí,“ vysvětlila Neal. „Naše práce je unikátní v tom, že se zaměřuje na to, zda lidé chtějí děti, nikoli na to, zda děti mít mohou, což nám umožňuje odlišit lidi bez dětí, kteří děti nechtějí, od bezdětných, kteří děti chtějí, ale nemohou je mít,“ uvedla pro web Psypost.
Jeden z pěti lidí děti nechce
Dle výsledků se 20,94 procenta dospělé populace Michiganu řadí mezi ty, kteří nemají a nechtějí mít ani vlastní, ani adoptované děti. Jde hned o druhou největší skupinu za rodiči, kterých bylo 52,79 procenta. Ostatní skupiny byly zanedbatelně menší.
„To, že jeden z pěti dospělých nechce mít děti, nás rozhodně překvapilo. Proto jsme se rozhodli výzkum zopakovat a i napodruhé nám vyšlo stejné číslo,“ dodala Neal. Také se ukázalo, že muži chtějí být více bezdětní než ženy. Stejně tak lidé, kteří se identifikovali jako single a LGBTQI+, děti spíše nechtějí.
Rozdíly mezi rodiči a (ne)rodiči prakticky nejsou. Minimálně ne ve věku, vzdělání nebo příjmu. Spousta těchto lidí se rozhodla nemít děti hned v dospívání nebo brzké dospělosti, což rozporuje obecně uváděnou hypotézu, že se tak rozhodují starší lidé.
Také údajně neplatí, že by tohoto rozhodnutí lidé litovali. Podle výzkumu se ukázalo, že si starší (ne)rodiče s sebou nenesou více výčitek než staří rodiče. Naopak se z výsledků jeví, že spíše rodiče mají nepatrně větší tendenci svá rozhodnutí ohledně dětí měnit, kdyby to bylo možné. A to zejména ženy.
