Kina právě boří nový díl Duny, a tak si vědci a vědkyně položili otázku, zda by bylo možné žít na pouštní planetě podobné Arrakisu. Odpověď zní překvapivě ano, jen tedy bez gigantických písečných červů.
Alexander Farnsworth pracuje jako vědec zabývající se klimatickým modelováním na univerzitě v Bristolu. Knižní sérii Duna miluje natolik, že si položil otázku, zda by svět, který geniálně promyslel autor románů Frank Herbert, byl možný i v reálu.
Se svým týmem vytvořil simulaci pouštní planety Arrakis. Chtěli zjistit, zda by fyzikální zákony a životní prostředí takového světa obstály v porovnání s reálným klimatickým modelem. Celý model včetně teploty a rychlosti vzduchu si můžeš proklikat tady.
Zjistili, že by velká část Arrakisu byla skutečně obyvatelná, byť značně nehostinná. Kdo by ale na planetě kvůli kyslíku nepřežil, by byli píseční červi. Paleontolog Patrick Lewis z texaské Sam Houston State University v Huntsville to vyvrátil pro server Science News, který na model upozornil.
„Píseční červi by byli téměř desetkrát delší než největší dinosauři. To by bylo pro živočicha s dlouhým tělem, jako je červ nebo had, neobvyklé. Pro bezobratlé červy je problémem kyslík. Červi často absorbují kyslík skrze kůži, která prostupuje jejich tělem. Čím větší je živočich, tím obtížnější by bylo dostat kyslík k jeho vnitřním orgánům,“ vysvětlil vědec.
Na planetě Arrakis přezdívané Duna se odehrávají romány i filmy slavné série. Druhá část Duny z roku 2021 se Zendayou a Timothém Chalametem vstoupila do kin minulý týden.
