- produkty a služby určené pro osoby starší 18 let
- sex, nahotu a jiný nevhodný obsah
- násilí, krev nebo obsah nevhodný pro citlivé povahy
Hisashi Ouchi umíral v nesnesitelných bolestech celých 83 dní poté, co se stal obětí ozáření při nehodě v jaderné elektrárně. Lékaře prosil, aby ho už konečně nechali zemřít, ale ti na něm raději testovali různou experimentální léčbu.
Jaderná havárie v Tokaimuře se do tragédie ve Fukušimě považovala za nejničivější v historii Japonska. Hisashi plakal krev, jeho tělo nemělo téměř žádné bílé krvinky, a jeho imunitní systém byl proto naprosto nefunkční. Dosahy radiace měly na jeho tělo fatální následky.
Utrpěl několikanásobné srdeční zástavy a neměl téměř žádnou kůži. Přestože šance na vyléčení byly téměř nulové, lékaři na něm dělali různé experimenty. Chtěli ho vyléčit, ale nic nezabralo.
Hisashi Ouchi se narodil v Japonsku v roce 1965 a podle portálu How Stuff Works to byl velmi pěkný a silný muž, který hrál na střední škole rugby. Ve svých 35 letech pracoval v jaderné továrně Tokaimura jako technik na významné pracovní pozici a vedl spořádaný život se svou manželkou a synem.
Tento závod měl výbornou polohu a byl zde vybudován celý areál jaderných reaktorů, zařízení či výzkumných ústavů. Pro mnoho obyvatel města Tokaimura byl také hlavním zdrojem obživy.
Ještě předtím, než si přečteš celý příběh o jednom z nejradioaktivnějších mužů na světě, bychom ti rádi připomněli, že tvořit kvalitní obsah můžeme jen díky našim předplatitelům. Proto pokud se ti naše články líbí, podpořit nás můžeš vstupem do klubu Refresher+.
Slabá bezpečnostní opatření
V Tokaimuře zpracovávali i hexafluorid uranu. Vzhledem k vysokému nebezpečí radioaktivity proto svým pracovníkům nařídili přísná bezpečnostní opatření.
Závod se však rozšiřoval příliš rychle a situace se vymykala kontrole. Zaměstnanci popisovali, že je mnohdy dostatečně neproškolili a zacházeli s nebezpečnými látkami i přes zvýšené riziko poranění. V důsledku neopatrnosti se v roce 1997 stala první havárie. Ne však poslední.
Obyvatelé města byli evakuováni, ale během dvou let se situace v tichosti zametla pod koberec a vše se vrátilo do starých kolejí. Závod se nadále věnoval zpracovávání radioaktivního materiálu.
Experimenty závodu měly fatální následky
Jak píše portál Ati, 30. září 1999 se vše změnilo. Dopoledne dostal Hisashi a jeho dva kolegové pokyn namíchat novou dávku radioaktivního paliva, a to i přes nedostatek bezpečnostních opatření. Společnost Japan Nuclear Fuel Conversion Co. (JCO) musela dodržovat přísné termíny, a tak začala s nebezpečnějšími a rychlejšími experimenty. Pracovníci museli míchat materiály ručně.
Ouchi stál u nádrže a držel trychtýř, zatímco jeho spolupracovník Masato Shinohara do ní z kbelíku naléval směs uranu. Kvůli banální chybě proto nevyškolení pracovníci nalili sedmkrát větší množství uranu do nesprávné sedimentační nádrže, vinou čehož roztok uranu dosáhl tzv. kritického množství (příliš velkého počtu neutronů, který vede k nekontrolované štěpné reakci).
Co se dozvíš po odemknutí?
- Jak došlo v jaderné elektrárně k havárii. Dávka radiace tu byla vyšší než u Černobylu.
- Nejdřív měl Hisashi jen mírně zarudlý obličej a oči podlité krví, bolely ho ale ruce a uši. Lékaři dokonce uvažovali, že ho pustí rovnou domů.
- Přitom překročil hranici smrtelné dávky záření více než dvojnásobně.
