Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Sousloví genetická modifikace budí vášně. Nám třeba evokuje sci-fi myšlenky o tajných vládních programech či mimozemské klonovací technologii z filmů od režisérů s bujnou fantazií. Je to však realita. U rostlin, živočichů, a jak se dozvíš, i u lidí.
Úprava genetického kódu je dnes prakticky obyčejnou vědní disciplínou, jíž se věnuje spousta vysokých škol. Je zaštítěna zajímavými objevy pomáhajícími k lidskému pokroku, ale také vlastními pravidly, kdyby chtěl někdo experimentovat až moc. A že existují lidé, kteří si opravdu meze nekladou.
Kromě potravin nebo buněk lidstvo experimentovalo i s lidskou DNA. Jenže existuje jediný dosud známý člověk, který porušil veškeré etické zásady genetického bádání, údajně ve prospěch lidstva, a stvořil lidská embrya s pozměněnou genetickou informací, z nichž se vyvinuly děti. Teda minimálně to o sobě tvrdí.
Metody kontroverzního vědce Che Ťien-kchueje odsoudil i čínský komunistický režim, který jej za jeho pokusy uvěznil, avšak nyní je volný a chystá se ve své vědě pokračovat. Jeho pokusy s genetickou modifikací lidských embryí, o nichž si povíme, prosluly ve vědeckém prostředí nejen samotnou vědou, ale také různými kličkami, podfuky, falšováním a obcházením systému po špičkách.
Genetické inženýrství
Než se ale k čínskému vědci dostaneme, je třeba pohlédnout na genetické modifikování s nadhledem. Je třeba říct, že nic není pouze černobílé. Nástroje, vědní principy, zákony, vlastně cokoliv na světě se může dobře využít a zároveň i zneužít. Přičemž v době, ve které žijeme, bude lidstvo potřebovat spoustu podobných vědeckých prostředků k tomu, aby přežilo.
DNA dělo užívané k biolistice, tedy k „nastřelení“ genetické informace do rostlinných buněk.
Zdroj: Wiki Commons
Jeden problém za všechny. Čelíme klimatické krizi, která je rok od roku evidentnější. A co je horší, hlavně rychlejší. Ledy tají, země přichází o vodu, populace roste. Zejména zemědělství stojí před výzvou, jak v nejbližších desetiletích zvládat výkyvy počasí (i podnebí) a zároveň uživit všechny na planetě. Genetická modifikace se zdá být tím pravým prostředkem.
Počátky genetického inženýrství
Co vlastně genetické inženýrství je? Časopis Vesmír jej definuje jako „souhrnný název pro metody sloužící k manipulaci s genetickým materiálem a k tvorbě nových kombinací DNA, využívaných ke změně dědičné informace v buňce, organismu či v celé populaci“. K manipulaci dochází poté, co je molekula DNA v organismu štěpena a následně spojena.
První objev, který umožnil vědcům precizně štěpit DNA na konkrétním místě, představil Hamilton Smith v roce 1970, když objevil enzymy štěpící DNA. První experiment, který dokázal sestavit tzv. rekombinantní DNA (rDNA) skládající se z genetických informací dvou různých biologických druhů, provedl o rok později Paul Berg. Chtěl vyvinout metodu, která by umožnila vnést nové geny do savčích buněk.
O další rok později vznikl první GMO, tedy geneticky modifikovaný organismus, v laboratoři Stanleyho Cohena, který společně s Herbertem Boyerem vložil rDNA do bakterie E. coli. Tento experiment položil základy dnešnímu molekulárnímu klonování. Hned v roce 1974 vytvořil Rudolf Jaenisch první transgenní zvíře – vložil virovou DNA do genomu myšího embrya.
Vědci si uvědomili, že přišli na mocný nástroj, který potřebuje všestrannou regulaci. V roce 1975 uspořádal biochemik Berg první konferenci zaměřenou na technologie a rizika rekombinantní DNA v kalifornském Asilomaru, kam zamířili i lékaři, právníci a další. Zde vzniklo prohlášení, že „výzkum by měl pokračovat, avšak vědci by se měli držet konkrétních doporučení a bezpečnostních principů“.
The Economist krizi krásně nastínil na problémech s pěstováním obyčejných banánů. Jednou ze světově nejoblíbenějších odrůd, které mají v každém supermarketu na světě, je Cavendish. Proč? Jsou vhodné k přepravě, jelikož jejich pevná slupka vydrží cestování, pomalu se kazí a jejich chuť je i přes náročné skladovací podmínky více než ucházející. Banány Cavendish však nyní čelí hrozbě, která by mohla zapříčinit, že jednoduše zmizí z povrchu zemského.
Důvodem je takzvaná „banánová rakovina“, ve světě známá pod zkratkou TR4. Jedná se o houbu, která se šíří sporami po banánovnících, které doslova „prožere“. TR4 je s největší pravděpodobností nejvražednější nemocí, která může zapříčinit úplný zánik i tak odolné odrůdy banánů, jako je Cavendish. Jedinou záchranou je tak genetická modifikace, na níž pracují genetičtí inženýři v Austrálii.
Přidej se do Refresher Clubu
Co se dozvíš po odemknutí?
Proč v Americe upravili genetickou informaci komárů.
Které země mají nejpřísnější přístup ke geneticky upraveným potravinám.
Proč se vědec Che Ťien-kchuej zachoval neeticky a upravil genetickou informaci lidských embryí, ze kterých se vyvinuly děti.
Podobných hrozeb existuje mnoho, a to nejen v rostlinné, ale i v živočišné říši. Proto se potenciál „opravy“, respektive úpravy DNA, využívá ve světě docela četně. V Americe například před dvěma lety geneticky upravili a vypustili komáry, jejichž existence měla zabránit rozšíření tropických nemocí, zejména viru zika. Podobný zásah do „přirozenosti“ nicméně vyvolává minimálně stejně vysokou vlnu nadšení jako nechuti. Spousta lidí se modifikace bojí, bere ji jako nebezpečnou a vystupuje proti ní.
Jeden z nejkonzervativnějších přístupů na světě k ní zaujímá Evropská unie. Od dubna 2015 mají země EU možnost zakázat pěstování GMO, potraviny jako takové se ke konzumaci lidem prodávají jen minimálně (více pro hospodářská zvířata, ale také se nejedná o bůhvíjaké číslo) a zatím dosud jediná plodina schválená k účelům pěstování na území Unie je kukuřice MON 810.
Geneticky upravený člověk je hudbou přítomnosti
Jinými slovy, genetická úprava čehokoliv je stále kontroverzním tématem. Co kdybychom ale byli v budoucnu schopni zjistit u lidského embrya potenciální choroby, kterými by mohl z něj vyvinutý člověk trpět, „vypreparovat“ z něj špatný genetický kód, opravit jej a zbavit jej budoucích zdravotních problémů? Nebo si dokonce zvolit, jak bude vypadat, jak bude vysoký, jakou bude mít barvu očí nebo jak chytrý bude? To zní docela dobře, ale taky vlastně ne.
Vzhled skvrnité myši byl vytvořen genetickou modifikací.
Zdroj: Wiki Commons
Tím, jak se technologická vyspělost lidstva zrychluje, jsme se modifikaci lidských embryí přiblížili. Jak píše Klára Čechová z Univerzity Karlovy v blogovém článku GENETICKÉ ZÁSAHY DO LIDSKÝCH EMBRYÍ: HROZBA, NEBO PŘÍLEŽITOST?, objev techniky genového inženýrství s názvem CRISPR-Cas9, umožňující dělat přesné změny v genech všech organismů, z roku 2012 přepsal historii.
Metoda „krispování“ je totiž jednodušší, levnější a teoreticky dokáže to, co si lidstvo přeje od nepaměti – zbavit potomky dědičných nemocí a neduhů. Teoreticky proto, že se jedná o velice eticky citlivou záležitost porušující prohlášení samotných genetických inženýrů a právní normy, jako je Listina základních práv a svobod či Evropská úmluva o lidských právech. Nikdo se do ní neměl pouštět.
Rizik jsou si vědomy i totalitní režimy, ostatně genové modifikace reguluje, jak tvrdí, v rámci svých zákonných norem například i Čínská lidová republika. Jenže ani to nezastavilo badatele v práci. V roce 2015 byl zveřejněn článek ve vědeckém časopise Protein & Cell, v němž stálo, že skupina čínských vědců ze Sunjatsenovy univerzity v Kantonu jako první v historii modifikovala lidská embrya. Experiment s celkem 86 života neschopnými zárodky z kliniky pro léčbu neplodnosti pomocí oplodnění ze zkumavky byl však úspěšný jen částečně. K tomu přirozeně zvedl akademický svět ze židlí.
Například vědci v čele s Edwardem Lanphierem vystoupili v souvislosti se zprávou s ostrou reakcí v časopise Nature, kde vyzvali ke konsensu ve vědecké obci a zastavení dalších experimentů v modifikaci lidských embryí, a to zejména proto, že se jedná o nebezpečnou a morálně neakceptovatelnou editaci s možným následkem pro další generace. V časopise Science ale zase vyšla shovívavější reakce orodující za odpovědné užívání metody CRISPR-Cas9, kterou podepsala i jedna z jejích objevitelek, Jennifer Doudna, s tím, že je třeba dalších laboratorních testů, aby se zjistilo, jak tuto klinickou metodu správně využívat.
Jenže přišel rok 2018 a s ním prohlášení do té doby neznámého čtyřiatřicetiletého čínského badatele Che Ťien-kchueje na listopadové mezinárodní konferenci v Hongkongu, na níž uvedl, že nenávratně pozměnil lidskou DNA a stvořil první narozené geneticky modifikované děti, dvojčata Nanu a Lulu. Místo potlesku, který očekával, se však dočkal trestu.
Kontroverzní Che Ťien-kchuej
Tajně, bez vědomí vědeckého pracoviště a svých kolegů, se Che Ťien-kchuej z univerzity v čínském Šen-čenu pokoušel o dosud neviděné – změnit genetickou informaci lidských embryí tak, že budou odolná vůči viru HIV. A to nejen ona, ale i jejich potomci. V roce 2018 se tak narodily Nana a Lulu a další dítě se narodilo o rok později.
Tajná cesta k narození dětí s upravenou DNA nebyla snadná. Nejpodrobnější informace o vědecké práci Che Ťien-kchueje přinesly čínské autority, které během roku 2018 prověřovaly jeho práci. Soud v Šen-čenu uvedl, že vědec v roce 2016 společně se dvěma spolupracovníky během procesu umělého oplodnění modifikoval lidská embrya, avšak aby zakryl, co se vlastně děje, zfalšoval dokumenty dokládající etickou správnost výzkumu. Nešlo o nic menšího než o falšování krevních testů.
Doktoři, kteří nakonec implantovali embrya ženám, údajně také nevěděli o jejich původu. Existují ale dohady, že Che Ťien-kchuej žádné doktorky k pokusu nepřizval a embrya implantoval ženám sám.
Proč ale vědec takto riskoval? Podle svých slov si k pokusu vybíral páry, v nichž muži byli nakaženi virem HIV a ženy ne, a následně modifikoval embrya tak, aby jednak mohli počít a jednak se jejich děti nemusely obávat infekce HIV. Jenže tím, podle státní agentury Sin-chua, neporušil pouze „státem jasně zakázanou“ vědeckou činnost, ale zároveň umožnil lidem s HIV užít asistovanou reprodukci, což je v Číně taktéž zakázáno.
Che Ťien-kchuej představuje plody své práce na konferenci v Hongkongu (2018).
Zdroj: Wiki Commons
Vědecká obec navíc argumentovala tím, že existují lepší způsoby, jak preventivně zabránit nakažením viru HIV, a vláda Číny obvinila vědce z toho, že si tímto způsobem chtěl akorát získat slávu. Za porušení zákona (tamní vláda nicméně nedefinovala kterého) a možná i vyvolání celosvětového negativního vzruchu jej měl čekat trest. Původně se dokonce hovořilo o trestu smrti, který ale nakonec nepřišel.
Che Ťien-kchuej byl kromě propuštění z univerzity poslán v roce 2019 na tři roky za mříže a sankcionován pokutou ve výši tří milionů jüanů (v přepočtu asi deset milionů korun, pozn. red.). Otázkou nicméně zůstal osud samotného projektu.
Chyběly důkazy proveditelnosti a o nějaké transparentnosti nemohla být řeč. Svět nedokázal ověřit badatelova slova. Ani soud nebyl transparentní a dlouho se nevědělo, kam se vědec poděl, jelikož naposledy veřejně vystoupil na konferenci v Hongkongu. Šlo tedy o pouhou senzaci? Vědec dnes tvrdí, že ne. Dne 1. dubna totiž poskytl rozhovor.
Pokračuji dál, tvrdí čínský badatel
Věznici měl Che Ťien-kchuej opustit již v roce 2022, od té doby se však nikde veřejně neobjevil. Až nyní poskytl rozhovor japonskému deníku Mainichi Shimbun, v němž uvedl, že se vrátil ke své práci – modifikaci lidských embryí. Přestože byl rozhovor vydán na apríl, vtip to nebyl. Kontroverzní vědec každopádně deklaroval, že nyní se bude řídit veškerými etickými regulemi.
Čínská vláda se k němu údajně začala chovat jinak. Prý zvládl od svého propuštění založit tři laboratoře v Číně, z nichž jedna je v Pekingu a druhá ve Wu-chanu, a navázal na svůj předešlý výzkum. Produkci dětí s upraveným genomem ale vyloučil. „Použijeme života neschopná lidská embrya a dodržíme jak čínská, tak mezinárodní pravidla,“ uvedl s tím, že jeho cílem je léčit vzácná genetická onemocnění, jako je Duchennova svalová dystrofie či Alzheimerova choroba.
Vyjádřil se i k dětem, jejichž DNA měl modifikovat. „Jsou naprosto zdravé a nemají žádné problémy s vývojem,“ řekl s tím, že dvojčata nyní chodí do školky. Také dodal, že poslední narozené dítě je dívka. „Výsledky analýzy celých genových sekvencí dětí ukazují, že v genech nebyly žádné jiné modifikace než ty pro lékařské účely, což poskytuje důkaz, že editace genomu byla bezpečná. Jsem hrdý na to, že pomohl rodinám, které chtěly zdravé děti,“ dodal.
Proč se ale choval protiprávně, nespecifikoval. S kritikou své práce spokojen nebyl, dodal ale akorát to, že jeho experiment z roku 2018 byl „až příliš ukvapený“.
Co to tedy znamená? Rozhodla se Čína vést pokrok v genetickém inženýrství zaměřeném na modifikaci lidských embryí za pomoci jednoho z nejvíce opovrhovaných badatelů v oboru? Objeví se další vědec, jenž ohlásí, že tuto stále kontroverzní a nemorální činnost provedl? Znamená návrat Che Ťien-kchueje na vědeckou scénu, že se postoj světa mění? To ukáže jen čas.
