Sousloví genetická modifikace budí vášně. Nám třeba evokuje sci-fi myšlenky o tajných vládních programech či mimozemské klonovací technologii z filmů od režisérů s bujnou fantazií. Je to však realita. U rostlin, živočichů, a jak se dozvíš, i u lidí.
Úprava genetického kódu je dnes prakticky obyčejnou vědní disciplínou, jíž se věnuje spousta vysokých škol. Je zaštítěna zajímavými objevy pomáhajícími k lidskému pokroku, ale také vlastními pravidly, kdyby chtěl někdo experimentovat až moc. A že existují lidé, kteří si opravdu meze nekladou.
Kromě potravin nebo buněk lidstvo experimentovalo i s lidskou DNA. Jenže existuje jediný dosud známý člověk, který porušil veškeré etické zásady genetického bádání, údajně ve prospěch lidstva, a stvořil lidská embrya s pozměněnou genetickou informací, z nichž se vyvinuly děti. Teda minimálně to o sobě tvrdí.
Metody kontroverzního vědce Che Ťien-kchueje odsoudil i čínský komunistický režim, který jej za jeho pokusy uvěznil, avšak nyní je volný a chystá se ve své vědě pokračovat. Jeho pokusy s genetickou modifikací lidských embryí, o nichž si povíme, prosluly ve vědeckém prostředí nejen samotnou vědou, ale také různými kličkami, podfuky, falšováním a obcházením systému po špičkách.
Genetické inženýrství
Než se ale k čínskému vědci dostaneme, je třeba pohlédnout na genetické modifikování s nadhledem. Je třeba říct, že nic není pouze černobílé. Nástroje, vědní principy, zákony, vlastně cokoliv na světě se může dobře využít a zároveň i zneužít. Přičemž v době, ve které žijeme, bude lidstvo potřebovat spoustu podobných vědeckých prostředků k tomu, aby přežilo.
DNA dělo užívané k biolistice, tedy k „nastřelení“ genetické informace do rostlinných buněk.
Jeden problém za všechny. Čelíme klimatické krizi, která je rok od roku evidentnější. A co je horší, hlavně rychlejší. Ledy tají, země přichází o vodu, populace roste. Zejména zemědělství stojí před výzvou, jak v nejbližších desetiletích zvládat výkyvy počasí (i podnebí) a zároveň uživit všechny na planetě. Genetická modifikace se zdá být tím pravým prostředkem.
Co vlastně genetické inženýrství je? Časopis Vesmír jej definuje jako „souhrnný název pro metody sloužící k manipulaci s genetickým materiálem a k tvorbě nových kombinací DNA, využívaných ke změně dědičné informace v buňce, organismu či v celé populaci“. K manipulaci dochází poté, co je molekula DNA v organismu štěpena a následně spojena.
První objev, který umožnil vědcům precizně štěpit DNA na konkrétním místě, představil Hamilton Smith v roce 1970, když objevil enzymy štěpící DNA. První experiment, který dokázal sestavit tzv. rekombinantní DNA (rDNA) skládající se z genetických informací dvou různých biologických druhů, provedl o rok později Paul Berg. Chtěl vyvinout metodu, která by umožnila vnést nové geny do savčích buněk.
O další rok později vznikl první GMO, tedy geneticky modifikovaný organismus, v laboratoři Stanleyho Cohena, který společně s Herbertem Boyerem vložil rDNA do bakterie E. coli. Tento experiment položil základy dnešnímu molekulárnímu klonování. Hned v roce 1974 vytvořil Rudolf Jaenisch první transgenní zvíře – vložil virovou DNA do genomu myšího embrya.
Vědci si uvědomili, že přišli na mocný nástroj, který potřebuje všestrannou regulaci. V roce 1975 uspořádal biochemik Berg první konferenci zaměřenou na technologie a rizika rekombinantní DNA v kalifornském Asilomaru, kam zamířili i lékaři, právníci a další. Zde vzniklo prohlášení, že „výzkum by měl pokračovat, avšak vědci by se měli držet konkrétních doporučení a bezpečnostních principů“.
The Economist krizi krásně nastínil na problémech s pěstováním obyčejných banánů. Jednou ze světově nejoblíbenějších odrůd, které mají v každém supermarketu na světě, je Cavendish. Proč? Jsou vhodné k přepravě, jelikož jejich pevná slupka vydrží cestování, pomalu se kazí a jejich chuť je i přes náročné skladovací podmínky více než ucházející. Banány Cavendish však nyní čelí hrozbě, která by mohla zapříčinit, že jednoduše zmizí z povrchu zemského.
Důvodem je takzvaná „banánová rakovina“, ve světě známá pod zkratkou TR4. Jedná se o houbu, která se šíří sporami po banánovnících, které doslova „prožere“. TR4 je s největší pravděpodobností nejvražednější nemocí, která může zapříčinit úplný zánik i tak odolné odrůdy banánů, jako je Cavendish. Jedinou záchranou je tak genetická modifikace, na níž pracují genetičtí inženýři v Austrálii.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Proč v Americe upravili genetickou informaci komárů.
- Které země mají nejpřísnější přístup ke geneticky upraveným potravinám.
- Proč se vědec Che Ťien-kchuej zachoval neeticky a upravil genetickou informaci lidských embryí, ze kterých se vyvinuly děti.
- Proč je úprava lidského genomu nebezpečná.
- Co čínský badatel dělá dnes.
