Opraví, postaví, složí, pověsí, navrtá, vylepší. Andrea Šírová (35), jinak taky Kutilka Ája, zastává práci, které by se jinak mohlo říct také „hodinová manželka“. Jak se k práci dostala? Pro koho pracuje? A je dostatečná poptávka?
Jejím specifikem je nejen to, že tuto práci zastává jako jedna z mála žen, ale také to, že mezi její klientelu patří převážně ženy. „Spousta žen má doma hodně věcí, které je potřeba vyřešit, ale nechce se jim zvát chlapa, kterého neznají,“ vysvětluje Kutilka Ája v rozhovoru pro Refresher. Ze svého okolí slyšela o nemístných poznámkách či pohledech a o tom, že se ženy v přítomnosti hodinového manžela necítily v bezpečí. Mezi ní a jejím klientkami přitom vzniká vzájemná důvěra, blízkost a solidarita.
Jak se kutilství naučila? Jak náročná její práce je? A jak je finančně ohodnocena?
Vaše pracovní přezdívka je Kutilka Ája. Jaký má za sebou Kutilka Ája příběh?
Uvažovala jsem, co s volným časem v rámci mateřské „dovolené“ – chtěla jsem něco, kde bych si sama mohla organizovat čas. Kamarádka, které jsem občas něco opravovala, vyměnila jí odpad, pomáhala navrtat poličku nebo přidělat záclony, mi říkala, abych zkusila dělat hodinovou manželku. Ten název mi přišel ale divný. Partner mi připomněl, že stále mluvím o tom, že něco kutím – tak prý proč tomu neříkat kutilka.
Vaši klientelu ovšem tvoří pouze ženy, je to tak?
Ano. Říkala jsem si, že nemůžu dělat hodinovou manželku u cizích chlapů doma. To by se nechtělo ani mně a ani partner by mě kvůli bezpečnosti nechtěl pouštět. Spousta žen má navíc doma hodně věcí, které je potřeba vyřešit, ale nechce se jim zvát chlapa, kterého neznají, pokud to není někdo na doporučení. Je to o vnitřním pocitu bezpečí. Takže moje zákaznice jsou převážně ženy, případně kamarádi kamarádů, kteří jsou kopyta. (smích)
Část klientek jsou i cizinky. Anglicky nemluvím nějak bravurně, ale máme Google překladač. A ty jsou nadšené, říkají, že mnoho hodinových manželů odmítá pracovat s cizinci kvůli jazykové bariéře, nechtějí se dorozumívat anglicky nebo jakýmkoli jiným způsobem – přitom je to díky internetu velmi jednoduché.
Slyšela jste od některé ze svých klientek o špatných zkušenostech s hodinovými manžely?
V reakci na to vznikl můj projekt. Mám známou, která je krásná, blonďatá, prsatá, je to kus ženské, a když si pozvala domů hodinového manžela, měl různé nevhodné poznámky. „Paninko, vy jste mi ale pěkná.“ Ten člověk navíc vstoupí do vašeho soukromí, komfortní zóny a má na vás takové nemístné řeči. Často mají prořízlé pusy, já to chápu, ale když přijdu k někomu domů, chovám se slušně – a i kdybych nějaké poznámky měla, nechám je hluboko ve své mysli. Hodně kamarádek mi říkalo, že se v přítomnosti hodinových manželů necítily dobře, protože viděly, jak se na ně koukají. Často mívají divný pocit.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Její táta a děda byli stavební podnikatelé. Ke kutilství a manuálním pracím tak měla vždycky blízko.
- O důvodech, proč si ženy nerady zvou hodinové manžely: patří mezi ně sexismus i poučování a nadřazenost.
- „Mám více síly než leckterý chlap,“ říká Kutilka Ája.
- Spousta manuálních prací navíc není primárně o síle, ale spíš o zručnosti a dovednostech.
- Proč jako hodinová manželka nerada pracuje pro muže: „Kecají vám do toho. Myslí si, že všechno vědí nejlépe.“
